Belbo

Milník české kinematografie.

Za chvíli omdlí.

Perfektní francouzská "záměnová" groteska.

Slovy nepopsatelný smyslový prožitek balancující mezi divadelní a filmovou formou; zničující, zkličující beznadějné ve variaci na "lásku".

Slovy nepopsatelné; formou mix Tarkovského a Felliniho.

Jo to byla doba, kdy pan Forman válel.

Nadšení, kterého se mi jen tak nedostává. Krásný příběh, vyrovnaný s plynulým tempem, skvělými herci a láskou k životu. Mistrný kus.

Sračkér Tarantino se má odkoho učit. Peckááááááááá !!!!!!!!

Polanského filmy moc nemusím, ale tohle se mu povedlo. S alegantní lehkostí převedl do filmové podoby dramatický kus o "rodinných" problémech. Kam se hrabe "Kdo se bojí Viginie Volfové" a podobné topornosti dobře řemeslně zvládnuté, bez nadhledu a tvůrčího přínosu. Polanskému se povedlo parodií ukázat klišovitou prázdnost žánru rodinných tragédií a podobných sraček.

Pane Vláčile, jestli mne slyšíte, bylo to pěkné. PS: Nedá mi to a musím místní elitáře upornit: Formanův sračkojidní Amadeus vznikl až v roce 1984, tedy, jestli mne počty neklamou, 5 let po Koncertu. Z toho vyplývá, že vykrádat mohl maximálně Forman. Pac a pusu