octopuska

Dojáček, jako prase. Přeslazená romantika, až běda, ale nemůžu jinak, než dát za pět. Kino pěkně posmrkávalo a tak to má u těchto filmů být. Táta Katie, neskutečnej sympaťák, jemu patří ta pátá hvězdička.

Krásný film s letní atmosférou italského venkova. Ocenila jsem hlavně dobu, kdy se film odehrává, žádné mobily, noťasy a podobné harampádí, dnešní přetechnizované,uspěchané doby. Pohoda, všichni se schází u stolu, hodují, baví se a nikam nespěchají. Lenivá nálada na zahradě s meruňkami a broskvemi a do toho nesourodá dvojice dvou mužů. Oliver sebevědomý a lechce arogantní, přesto okouzlující a charismatický. Elio na prahu dospělosti,stydlivý, trochu se hledající, roztomilý a ještě tak dětský. Sice se mu rýsuje známost s pěknou dívkou,ale v momentě setkání s Oliverem se mu obrátí život na ruby. Uvědomuje si, že na něj stále myslí, touží po něm (mezi nama, kdo by po Armiem netoužil), nemůže ho zkrátka dostat z hlavy. Neklid do něj zaťal dráp.Touha se plíživě naplní a pocit štěstí dosáhne vrcholu, ale zároveň také uvědomění, že je to jen na chvíli a pocit štěstí se rozprskne, jak zneužitá broskev. A co pak? Timothée s Armiem skvělí,uvěřitelní . Finále úžasné a dojímavá řeč otce na vyčištění vzduchu a povzbuzení zkroušeného Elia, mě hodně zasáhla. Viděno v kině Scala v den, kdy Kometa dovezla druhý mistrovský titul.

Jakob mě okouzlil, už v Submarinu, které na mě hodně zapůsobilo a tady je neméně skvělý. Atmosferický snímek se strohou konverzací, bažinou převlečenou za skládku mrtvol a jiného nepotřebného harampádí. Spolkem karbaníků, kteří hledají parťáka. A jiných podivných lidiček v jednom podívném městečku, kde si problémy řeší zcela svérázným způsobem po svém. Takže náplava Robert, který se tam přijede, tak trochu schovat, před nevalnou minulostí, si záhy svými nechtěnými skutky a činy podepíše ortel. A myšlenky na odchod z tohoto podivného městečka, kde se všichni tváří ukrutně šťastně se pomalu rozplynou, jak mraky nad bažinou. "Teď jsi náš Roberte".

Nádherná netvoří romance s opulentnim vizuálem. A krásnou hudbou Alexandra Desplata mě nečekaně ohromila, jelikož jsem od ní zas tak moc neočekávala. Netvor byl úchvatný a nedivím se, že mu Sally podlehla a odebrala se s ním na věky do vodní říše. Konala bych stejně.

Hodně ze života, hodně k zamyšlení. Jediný film, který si zasloužil ocenění v té hrůze, která nám je poslední dobou předkládána, na Lvy jsem se raději nedívala, poněvadž je to spíš k pláči, než k smíchu. Sledovat úpadek naší tvorby je hodně smutný. Až na výjimky se na ni nedívám. Bába je jedna z nich. Výborný scénář a skvělé herecké výkony. A perfektní pohled do dnešního života lidí, rodin a vztahů, jejich návyků a zlozvyků. Pavlík Nový, mě i v té studené vodě hřál u srdce a se Zuzanou jsem dost soucítíla. Ta její famílija je fakt lahůdková.

Říkanková vyvražďovačka božské Agathy patří k tomu nej v detektivním žánru. Myslela jsem, že sovětskou adaptaci z roku 1987 nemůže nic ohrozit. A tahle minisérie od BBC ji ještě několikanásobně překonala. Tady je psychologická stránka postav výborně rozpracovaná a herci hrají fantasticky. Krásná lokace Černochova ostrova a domu, který jen tuto lahůdku umocňuje. Má to až hororový nádech, hlavně druhá půlka, kdy se počet zúčastněných smrskne na třetinu, je neuvěřitelný psycho. V podstatě se už zdržují jen mimo dům. Nervy, strach a zoufalství je dohání k likvidaci mezi sebou a na toho rádoby posledního, co to přežil, čeká po návratu do domu neuvěřitelný šok. Z některých postav mi tedy bylo hodně šoufl, hlavně ta Mirandina byla nechutná. A Lombard se těmi svými zločiny vyloženě chlubil a také moc dobře věděl, že ho jeho minulost a zkaženost dožene. A ta mladá učitelka, ta jančila nejvíc. Z té mi běhal mráz po zádech. A Agatha, kdyby to mohla vidět, byla by určitě nadšená, jak se tahle adaptace moc povedla.

Tohle je konverzační masakr s lavinovým tempem, v čele s krásnou Jessicou, která je tady ostrá, jak turecká šavle. Vysoká politika, žádná morálka, žádné hranice a svědomí uteklo raděj do jiné galaxie. Kampaň proti zbraním, prostě potřebuje krvelačné žraloky, kteří jdou přes mrtvoly.Jessica raděj ani nespí, aby jí něco neuteklo a tu kampaň prostě vyhrála za každou cenu. Láduje se pilulkama, jak míša Pú medem, aby nakonec se všema, po té co si pomaže hlavu máslem, pěkně vyjebala. Parádní drama a Jessica mě prostě dostala v roli mrchy, které chyběl jen ten pták k dokonalému stroji na vítězství. " Lhala jsem, už jako malá, ale ne proto, že jsem chtěla, ale protože jsem musela. Proto v tom tak vynikám !!!!!!!! Tomu říkám dobrej lobbing.

Andri mi tak přirostl k srdci, že to celkem nechápu. Nebyl mi sympatický ani trochu a u tohoto posledního dílu mě dohnal k slzám. Případ vyřešen super, ale jeho život v troskách. Zjistit, že člen rodiny je vrah a ještě k tomu celkem v právu, je složité dilema, jak se rozhodnout.Ta chvíle na molu s usvědčujícím předmětem je hodně silná. A Andri svádí těžký boj sám se sebou, jak to vyřešit. Nakonec zvítězí spravedlnost, jak jinak. Ovšem je to s trpkými následky. Taktéž skvělá Hynrika, která to s Andrim celé táhne. Málo slov, hodně emocí, ty teskné housle co se táhnou celou serií, ty mi hodně zalezly pod kůži. Celý městečko plný podezřelých, divných ksichtů a do toho pořád padá sníh. Dělá to zkrátka výbornou atmosféru.

Tak jestli mě dostala Druhá šance na kolena, tak Bratři mě přibili k zemi, jak kladivo hřebík. Až k neuvěření, že tohle natočila ženská. Ovšem pozor ne ledajaká. Když se spojí Zuzanka a Anders, tak to vždycky stojí za to. Ulrich snad ve své nejlepší roli. Ten jeho klukovský úsměv, který se postupem času promění v jedno velké utrpení. Na vině, jak jinak pocuchané nervy a otřesné zážitky z války. To co musel udělat, aby přežil a vrátil se k rodině, ho nemilosrdně poslalo do pekel. A Nikola Šohaj, jako skoro vždy v roli lůzra, rozervaného na všechny světové strany. Je, jak časovaná bomba, nikdo neví, jak se v příští chvíli zachová. A jakoby se jejich cesty v jisté chvíli protnuly a oni si role prohodily. Prostě nemám slov.

No tak když vidím jména Kaas, Mikkelsen, Bier! Tak to nemůže být jinak, než pecka. Pane bože, ti chlapi snad nehráli ve špatným filmu. Mrazivá psychologická vztahovka na pozadí nešťastné dopravní nehody, která dvoum párům totálně s prominutím rozesere životy. Je to skvěle notočené a páni hrají neskutečně a dámy též nezaostávají. Devastační následky jejich chování je nakonec donutí přemýšlet o životě a nutí je zůstat aspoň na čas samotné. Ovšem sestry, která se starala o Joachima mi bylo dost líto, protože ten si na ní to svoje hoře vylíval hodně odporně, ale přesto se mezi nimi vytvořilo jakési zvláštní pouto. Kaas tyhle neurvalý bručouny prostě umí. Zase další bodík pro Dánsko:).