Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (347)

plakát

28 dní poté (2002) 

Hrozně mi to připomínalo začátek seriálu Živí mrtví akorát s minimálním počtem mrtvol, nezajímavým vývojem děje a s vysokým počtem trapně udělaných scén. Když to dokoukáte do konce, tak vás potěší už jen konec, kdy vidíte jak zbylí přeživší se snaží, aby je viděla nadzvuková stíhačka.

plakát

První člověk (2018) 

Nedokážu ani vlastními slovy popsat, jak je tento snímek dechberoucí. Od začátku je děj nesmírně zajímavý a tak trochu i depresivní. Jak postupně se děj vyvíjí a začínají přibývat historické události, tak tím víc vnímáte ten film. Když dojde na přistání na měsíci a Neil Armstrong vystoupí z modulu a vidíte tu krajinu, tu pustinu tak začnete pomalu dýchat jak ti astronauti. Tak trochu je tento film i psycho, protože tvůrci vám to všechno ukazují z pohledu astronautů a ve finále si připadáte jako v kovové rakvi (což byl taky záměr tvůrců). Dle mého si snímek zaslouží plný počet.

plakát

Re-Play (2009) (pořad) 

Jediný z herních pořadů v České republice, který se fakt povedl. Při sledování jsem se nikdy nenudil a ta dvojice moderátorů (na kterých stál celý pořad) mě neskutečně bavili. Bohužel i někdy musí nějaký pořad skončit a u Re-Playe mě to fakt mrzí. Nástup Re-Playe 2.0 mě nehorázně vytočilo, protože ti nový moderátoři si neudrželi ten šarm jako Mikoláš Tuček a Alžběta Trojanová.

plakát

K smíchu (2018) (seriál) 

Tenhle seriál není komedie ani omylem. Jde o velmi drsné drama. Ještě bych doplnil, že je to částečně i psychologický seriál. Je velmi zajímavé pozorovat Jima Carreyho v úplně jiném žánru. První epizoda ve vás vyvolává ze začátku pocit zmatení, že to nechápete, ale jakmile se dostanete na samotný závěr té epizody, tak se najednou chytíte a začne vás příběh více zajímat. Každá epizoda ve vás vyvolává nějaký určitý druh emocí a působí to na vás velmi intenzivním způsobem. U postav vám ukážou kladné i záporné stránky. Postupně se seznamujete s každou postavou a buď si ji oblíbíte nebo ne. V seriálu nechybělo ani několik momentů překvapení. Často vás i některé scény zaskočily. Jenom prostě nechápu, proč u nás ten seriál se jmenuje K smíchu. Kidding je volně přeloženo jako "dělat si srandu". K smíchu totiž vůbec nevystihuje podstatu děje, ale jde pouze o název. Jim už potřeboval v posledních letech nějakou pořádnou roli a jsem rád, že se mu takhle poštěstilo.

plakát

Šéfové na zabití 2 (2014) 

Na poprvé jsem z toho moc nadšený nebyl, ale ve finále jsem tenhle díl prožíval více než jedničku. Chris Pine je skvělý záporák.

plakát

Cizinec ve vlaku (2018) 

První chyba na filmu. Komentáře (nebo-li vyjadřování) postav jsou zcela nelogické a nereálné (divné). Sledovat vývoj děje, to je jiná. Když to sledujete, tak vás to na chvíli zaujme, ale po té když dojde ke zvratu, řeknete si sarkastickým tónem "Co to k*rva mělo znamenat?". Co se týče velikého finále, tak to už pouze říkáte "To nemyslíte vážně." , "Cože?!" a "Proboha. To jsou deb*lové!". Chování postav je prostě katastrofa. Nic na filmu není zajímavé. Po čase zapomenete na jeho existenci.

plakát

Vysoká hra patriotů (1992) 

Když jsem si zapnul službu HBO a uviděl jsem, že v nabídce mají tento snímek, tak jsem neodolal a pustil jsem si to. První věc co mě na filmu štvalo byla hudba (doslova příšerná hudba). Vůbec mi tam neseděla a přišla mi otravná. Ve filmu byly momenty, kdy tato hudba zkazila celý záběr a vy jste nemysleli na nic jiného, než na to jak se vám ta hudba protiví. Další věc co pokazili tvůrci bylo to, že děj až moc prodlužovali. Bylo to zbytečně dlouhý. Děj, který film měl jsem si dokázal představit třeba na devadesát minut. Dobrý bylo, že se ve filmu nevyskytovali hloupé komentáře postav, a že děj měl nějakou logiku. Bohužel je škoda, že to nesplnilo moje očekávání.

plakát

Vražda v Orient expresu (2017) 

Trochu jsem si to představoval jinak. Čekal jsem, že si tento film dokáže uchovat jistý nadhled a že děj nevyzní hloupě. Bohužel ve filmu panovala akorát skvěle atmosféra, ale děj si zachoval stejné chyby jako ostatní detektivky. Předem se prozradí nějaký pachatel, dříve než dojde k vraždě konkrétní osoby a postavy po vraždě a před vraždou se budou chovat stejně blbě, budou se vyjadřovat naprosto nelogicky a vždy ve všech nakonec uvidíte magory, který si vyskakují na detektiva, který v tom vlaku ani vlastně neměl být. Vše vám dojde naprosto během chvilinky. Závěr není vůbec nijak překvapující, ale vyvolá ve vás naprosto smíšené pocity. Hudba od Patricka Doyla skvělá. Hezky vám z toho běhá mráz po zádech. Dokonce se zapíše do vaší paměti, že si na ní vzpomenete i po letech.

plakát

Operace Entebbe (2018) 

Tenhle film ani moc dobře komentovat nejde. Prvně mě zaujalo herecké obsazení a to, že jde o film podle skutečné události (to snad asi každého). Parta německých radikálů obsadí letadlo a unesou ho, aby byli rukojmí pro vyjednávání ohledně osvobození Palestiny. O této události jsem se dozvěděl až při sledování filmu a do teď jsem nevěděl, že se něco takového dělo (jen pro zajímavost). Průběh filmu byl celkem nezajímavý a hloupý (a ani nemusím zmiňovat jak je děj nesmírně předvídatelný). Ve filmu byl vysoký počet scén, při kterých se stydíte, že něco takového vůbec vidíte na plátně, a že jsou lidi schopni takhle debilně ty scény vůbec zpracovat. Vůbec nechápu proč tvůrci do toho vůbec motali tanec! To je takový nesmysl a ještě není bůh ví jak dobrý. Závěr mě namíchl. Nedoporučuji sledovat. Jedna hvězda za to, že je to podle skutečné události a druhá hvězda za herce. Toť vše. Víc si to ani nezaslouží.

plakát

Nesmrtelný život Henrietty Lacksové (2017) (TV film) 

Bohužel to dopadlo tak jak to dopadlo. Děj byl hodně stručný a poměrně krátký, protože vlastně toho víc ani říci nešlo o Henriettě Lacksové. Postavy se sice chovali zvláštně, ale reakce dávali smysl. Vůbec jsem se při sledování nenudil, ale chybělo mi toho ve filmu hodně.