fordhont

Možná až moc zpěvu, i když docela příjemného. Příjemní herci a pěkné prostředí. Obsazení a zpracování dvanácti měsíčků je zajímavé. Zdeněk Svěrák je tu svůj a tak ho mám vždycky rád. "... a teď se mi hodinku nehýbejte, ať to není rozmazaný."

"Pepo, kde máš zuby?" "V kyblu."

Smích a dojetí se u tohoto filmu střídá stejně jako Radost a Smutek na scéně. Spousta metafor ve formě psychologických pojmů. Pokračování se vyloženě nabízí... a né jedno. Jen to nepokazit.

Docela fajn komedie, ve které nezavřou pusu. Výborná role Jeremyho Pivena.

Film, který je nad věcí. Příběh zajímavý, spousta kreativních nápadů, velmi vtipné dialogy a především monology a nakažlivý optimismus hlavní postavy.

Poselství o záchraně budoucnosti planety kreativním lidmi, kteří nic nevzdávají, je velmi pěkné. I vysvětlení nelogického chování lidí od Hugha Laurieho ke konci filmu bylo dost trefne a nekompromisní. Vadí mi ale to zabalení do diesneyovskyho kabátu pro děti, ačkoliv to pro děti úplně není. Tím pádem je to pro děti příliš složité a násilné (i když tam samozřejmě není vidět krev, ale lidi střílet není problém - tuhle logiku jsem nikdy nepochopil), pro dospělé příliš dětinské.

Úchvatná hudba, tajemná atmosféra, avšak v ději mi něco chybí.

Road to Paloma má především atmosféru. Cesta, city, přítomnost, minulost, chopper, západ, krajina, pomsta, temnota, vztah, hudba, samota, přátelství, rituál... Příběh se vleče, ale ta atmosféra.

Vtipné, pravdivé, nekompromisní, racionální, moudré, odvážné, upřímné. Chytrá žurnalistika, chytrý chlap, chytrý pořad. ...a smutný pohled na zabedněnou společnost pitomců.

Televizně vypadající film o myšlenkách, které jsou dle mého realitě daleko blíž, než lidovou slovesností, fantazií, naivitou a touhou stvořené teorie zvané náboženství. Pěkný průřez historií, avšak braný příliš po hlavní linii dějepisných učebnic. Přesto mě hodinu a půl dlouhý rohovor na převážně filosofické téma dost bavil.