fordhont

Z útržků jsem se pokusil poskládat děj a myšlenku, nicméně jsem k pochopení potřeboval poradit. Určitě zajímavé, ale asi mi to tolik nesedlo.

Oproti "Na stojáka" (kde se mezi solidními výstupy objevily občas kvalitní, ale často i trapné výstupy) v Comedy Clubu je zatím stabilní kvalita a skuteční vypravěči.

Čekal jsem snahu o propojení jednotlivých epizod do jednoho děje a ne několik dílů za sebou. Nicméně styl a humor zůstal stejný, což je fajn. Těžko hodnotit jako film... Epizoda s rotopedem za mě asi nejlepší. :-)

Čekal jsem něco hlubšího. Zobrazení vztahů je příliš černobílé a zjednodušené, i když vím, že to tak někteří skutečně mají. Někteří muži si tímto primitivně ospravedlní svou nanicovatost. Nicméně humor, připomínka toho, že manželství založené na majetnictví je průser, a Jiří Bartoška dělají z tohoto filmu dobrou podívanou.

Čekal jsem existenciální drama plné filosofických myšlenek, ale dostal jsem pár útržků z obyčejných přednášek filosofie a woodyovskou detektivku. Kvůli této mylné domněnce jsem filmem trochu zklamaný.

Konverzační drama s krutou upřímností, těžkými životy a těžkou depkou z podělaných rodinných vztahů. "Neměly jste skutečný problémy, tak jste si je musely vytvořit!"

S médii je to dost složité. Když už se kritickým myšlením prokoušete přes nesmyslné senzaci a manipulace davů, občas se objeví něco, co by jinak na světlo nevzešlo nebýt skutečně nezávislé instituce. Pak už to jede, i když pořád je potřeba používat kritické myšlení a dogmaticky nezobecňovat. Hodně konverzační film o bohužel skutečných událostech. Jedná se o korelaci s tím, co si o institucializované církvi myslím.

Poměrně originální, spousta narážek na známé filmy, postavy, místa, zpěváky či jiné osobnosti. Chytré, napínavé, výchovné.

First person divočina.

Když jsem zahlídl úryvek v televizi, myslel jsem si, že jde o krátký dokument o bláznivých ženských úchylkách. S hrůzou jsem zjistli, že je to myšleno vážně a že tahle úchylná výchova je tu brána jako nevinná zábava.