claudel

Pěkně nabušená ukázka, u níž každý fanda akčního filmu musí slintat. Jen z ženských rolí mi do takového snímku víc sedí Michelle Rodriguez než Jessica Alba.

Sešli se zde dva velmi odlišní herci, co se týká inteligence a vzdělání - snad nejkultivovanější a nejchytřejší herec na světě Ed Norton a nejvulgárnější a neprimitivnější Colin Farrell. Jejich herecké kvality jsou nesporné, ale já vzhledem ke své povaze nesmírně ctím a uznávám Nortona, s Farrellem jsem měl dlouho problém, zvláště po jednom rozhovoru v Cinemě, u kterého jsem soptil vzteky, jak taková guma vůbec může dostávat role, nicméně s Telefonní budkou, Miami Vice, V Bruggách jsem jej začal vnímat trochu jinak a také na něj jinak nahlížet. Hrdost a sláva jsou poněkud podobným žánrem jako nedávno viděné Street kings a považuji ji za ještě o něco drsnější. Celkový dojem víc než dobrý.

Další z řady pohádkových romantických komedií s ponaučením (Klik, Klikař Charlie), které u mě naleznou vždy silnou odezvu a jsem schopen udělit hodnocení nejvyšší navzdory všem sžíravým kritikám. Matthew McConaughey, to byl panečku výkon, zdá se mi, že mu role sedla, jak nejlépe mohla, a ačkoli neznám jeho soukromý život (bulváry nečtu), věřil bych, že si možná trochu zahrál sám sebe. Jennifer Garner jako vždy sympatická, Michael Douglas se dostává do podobné pozice jako před časem Alec Baldwin - dostává role oplzlých a nechutných dědků, ale zahrál to skvěle, co naplat. Robert Forster a jeho střeva při svatebním proslovu - není co dodat. Mnohdy jsem se smál dosti nahlas. Dokážete si někdo představit Deana Martina jak místo Everybody loves somebody pije vodu z bidetu a zpívá kanadskou hymnu španělsky?:-)

Úžasně vystižená atmosféra, spousta něžných scén svědčících o tom, že za kamerou stála žena, vynikající hudba, sympatičtí mladí herečtí představitelé, smutný příběh a bolestné vyznění, to vše ve mně zanechalo hluboký umělecký zážitek. Doufám, že se naleznou finanční prostředky a paní Sedláčková natočí Zbabělce, to bude literárně-filmová událost nejvyššího stupně.

Opět se mi potvrdila má dávná domněnka, že Sophia Loren patří k nejpřeceňovanějším evropským herečkám. Máchání rukama, chrlení slov s rotací kulometu a dělání velkých očí z nikoho ještě umělce neučinil. Naproti tomu Marcello Mastroianni je v každé své roli excelentní. První povídka za tři hvězdičky, druhá za tři a půl a třetí za čtyři a půl, tak nějak se mi chce celkově dát čtyři za výborný sociální průřez společností.

Drsné krimi s kvalitním scénařem, našlapaným dějem, děsně nasraným Keeanu Reeves a naprosto dominantním a špičkovým Forestem Whitakerem, který si pro sebe zase jednou ukradl film.

Prapodivný snímek s nečekaně často odhalenou Annie Girardot a dokonce Alainem Delonem. V sedmdesátých letech ve Francii se asi hodně experimentovalo s nejrůznějšími náměty. Tenhle o umdlévajících Portugalcích bez špetky napětí se nepovedlo kvalitně zpracovat.

První hořké zklamání pro mě ze strany mé nejoblíbenější francouzské herečky. Jak vůbec mohla svolit k takovému prapodivnému snímku? Anebo jsem na to nahlížel špatně? Peklo rodičů, kteří přišli o dítě, snad může být vylíčeno i jiným způsobem,ne?

Nesmírně sympatická a příjemná romantická komedie na večer v pracovním týdnu s hlavní roztomilou dvojicí, doslova ťuťuňuňu:-) A Kad Merad, to je pan komik, francouzskou kritikou sice ne příliš akceptovaný, ale vtipný a zábavný. Audrey Dana hraje v poslední době nějak moc. A ten název, ten se mi líbí nejvíc, je tuze trefný.

Nic moc na to, že zde hraje tolik dobrých herců. Co tomu chybí? Asi nějaký náznak originality, něco nového, neokoukaného, tisíckrát nenatočeného. První třetina zaujme, druhá skoro nudí, třetí doklepává do konce.