Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 683)

plakát

Dej si pohov, mladej! (2022) 

Jednoduché, nezábavné, předvídatelné. Na komedie od Boudaliho a Lacheaua se tohle ani zdaleka nechytá a humor je takový strašně obyčejný a nudný, že nevím, proč bych měl film někomu doporučit.

plakát

Plán pro rodinu (2023) 

Já tyhle rodinné komedie prostě můžu. Tím spíš, když jde o tu typickou mixovačku komedie - akční špionáž a utajování před rodinou, díky které se dostáváme sice do klasické šablonovité konstrukce, ale zato s velkou dávkou zábavy, nápadů a hlavně hromadou feel-good situací, u nichž po dlouhé době cítím, že nejde o nasílu tlačený humor, ale naopak o úplně nenucenou formu pobavení pro celou rodinu. A když přidám skvělou rodinku v čele s Wahlbergem, jsem prostě spokojen bez výhrad. Výborná oddechovka.

plakát

Kevin Hart a Chris Rock: Jen hlavní hvězdy (2023) 

Člověk by do tohohle měl jít s upozorněním, že se NEJEDNÁ O STANDUP! Jde totiž o celou backstory za Kevinem Hartem a Chris Rockem, dostáváme zde popis jejich minulosti, společného kamarádství a začátků jejich stand-up kariéry a skrze množství výpovědí, rozhovorů a pár "retro" záběrů se dostáváme až k jejich vyprodaným vystoupením v Americe v minulých letech. Pro skalní fandy fajn zpestření a možnost se dozvědět minulost jejich oblíbené stand-up dvojky, ale pokud člověk touží po čistokrevné hodinové stand-up zábavě, toho se tady vůbec nedočká.

plakát

Godzilla (2014) 

To jsem si řekl, že si po Japonské nudě z 2023 spravím chuť, ale k mému překvapení byla i tohle slabota. Po technické stránce sice daleko vyspělejší, barvitější, efektivnější a víc cool, ale zase tomu výrazněji chybělo srdíčko a jakákoli práce s divákem a jeho emocemi k postavám. Takhle je to sice rádoby zábavné mlácení dvou až třech godzill, ale výrazněji mě to zkrátka nestrhlo a ani jednou jsem neseděl přišpendlený napětím, což je u takového blockbusteru celkem škoda a velký mínus. V porovnání s letošním Japonskem stejně nezábavný kousek, ale tady tomu trochu víc nahrává do karet vizuálně vyšší level.

plakát

Šťastné a krvavé (2023) 

To je tak, když se někdo snaží hrát si na Wirkolu (Šílená noc), ale není to Wirkola. Tohle je jen úplně zbytečná, bezduchá, laciná, béčková zábava, ve které je všechno strašně špatně. Nevýrazní skřítci se špatnými maskami vraždí rodinku v domě nezábavným způsobem a celé je to hrozně levně natočeno, bez lepšího gore, bez lepších charakterů a s nezáživným průběhem i koncem. Hrozná ptákovina, jít na tohle do kina, uvažoval bych i o daleko nižším hodnocení.

plakát

Nech svět světem (2023) 

Sociální satira, slowburn, konec lidstva. Tyhle subžánry miluju a Sam Esmail je prostě bůh, jelikož takový filmový nováček a udělat takhle skvělou pecku, to se často nevidí. Spolu s Někdo klepe na dveře se totiž Leave the world behind může sebevědomě řadit k nejlepším subžánrovým snímkům roku, u kterých nás tvůrci vodí za nos a drží od prvních minut v napětí, kde nevíme, jestli jde o invazi, apokalypsu, světovou válku, kyberútok nebo bioterorizmus a že indicií dostáváme víc než dost, přičemž každá je dostatečně žhavá, aby nás chytilq, ale naopak dostatečně nedoslovná, abychom si hned nebyli jistí. Tímpádem se dostáváme až do finálních minut sice s hromadou nápověd v náručí, no stále dostatečně neznalí finálního rozklíčování a ačkoliv divák, co má nakoukáno, tak nějak tuší, s jakým pocitem film skončí, i tak není pořád nic jasné. Naprosto precizní práce s mindfuck hudbou (zdravím Us), se skvěle zvláštními záběry, hereckými výkony, které utáhnou tu hrstku postav, se kterou si divák dokonale vystačí, a zejména pak s postupným odhalováním kousíčků skládačky až finálním ponurým, melancholickým až artově zahraným finále. Nebudu lhát, že závěr není žádný boom, ke kterému by film mohl vypadat že směřuje, ale i přesto jsem spokojen, jak už dlouho ne - tyhle hrátky s divákem jsou za mě zkrátka top všech žánrů a já s chutí tleskám a musím říct, že se k filmu rozhodně zas vrátím.

plakát

Přání (2023) 

Gratuluju. Disney k oslavě výročí 100 let udělalo doslova nejhorší animák, který jsem dosud viděl, a to jsem jich už viděl opravdu hodně. Přání je totiž snad nejzbytečnější a nejnudnější disneyovka bez sebemenší pointy, jakékoli práce s postavami nebo vůbec premisou děje. Všechny charaktery jsou tuctové a bez nápadu, není tady nikdo "zapamatovatelný", pointa a celý příběh jsou jen recyklace předchozích pohádek a i záporák se úplně ztrácí. Písničky jsou nudné, emotivita NULOVÁ, dětské poselství ŽÁDNÉ a když se za 90 minut nezasměje v poloplném kině jediné dítě ANI JEDNOU, tak je něco opravdu špatně. Odpad.

plakát

Leo (2023) 

Konečně animák, který si jde výrazně svou cestou a úplně se vymyká jakémukoli Disney/Pixar mainstreamu. Sandler je skvělý, je to sakra zábavné, místy parodicky dospělé, pro děti poučné a s pointou a nasmál jsem se fakt skvěle. Originalita z Lea přímo tryská, ať už ze samotného nápadu, hlavních "postav" nebo celého vzezření filmu, který kombinuje fajn podívanou pro dospělé s mnoha odkazy i příjemnou věc pro děti, která jim i něco předá. Velká paráda a možná největší překvápko, co jsem mezi animáky kdy viděl.

plakát

Street Kings (2008) 

Jó, Ayer umí. Street Kings jsem dlouho odkládal, ale konečně jsem se k němu dostal a musím říct, že příjemné překvapení. Keanu Reeves je problémový polda, který si zákon vykládá tak nějak podle sebe a celý příběh se odehrává v jeho režii, kdy se ale nečekaně začnou dít větší problémy, které jej začnou přesahovat a začíná jízda. Policejní korupce, akce, napětí a hlavně herecké áčka (Reeves, Whitaker, Evans...!!!) v solidním akčňáku, který si tak nějak jede svou vlnu, ale v poslední půlhodince se všechno hoodně překvapivě zvrtne a film tasí jeden solidní zvrat za druhým až do finále. Celou dobu jsem byl přesvědčen o dobrém snímku, ale závěr mě nutí v rámci jeho nepředvídatelnosti a šikovné gradace přihodit tu čtvrtou hvězdu navíc. Spokojenost a výsledně je to hodně fajn, nenáročná "retro" zábava s všemi milovaným Reevesem, na kterého se dobře divá snad v jakékoli roli.

plakát

Godzilla Minus One (2023) 

POKUD JSI BĚŽNÝ DIVÁK, ČTI! Nejsem fanoušek anime, Japonska ani Godzilla mytologie, takže mohu hodnotit (jako jeden z mála zde...) jako zcela nestranný divák a mohu objektivně posoudit kvality snímku jako takového. A výsledkem je podprůměr. Nechal jsem se zlákat okolností, že Godzilla bude promítána jen pár dní a zdejším (nad)hodnocením, ale bohužel mi nedošlo, že tyhle pětihvězdy pálí fanatičtí Japan/anime střelci, kteří by dali pětku i hovnu na zlatém talíři. MÍNUSY: všechny výplňové scény jsou ukecané až hrůza, příšerný jazyk, japonští (ne)herci s nulovou emocí nebo naopak extrémně přehrocení, klasická šablona zjevení obludy - neví si s ní rady - přijdou s geniálním plánem - bum - cliffhanger znovuzrození  (jak nečekané...), nechytá se to kvalitativně na americké Godzilla blockbustery. PLUSY: na tak nízký rozpočet solidní audiovizuál, scény s Godzillou jsou fajn popcornovka (problém je ale ve scénách bez ní), místy příjemně vykreslená bezmoc. VÝSLEDEK: pro anime a godzilla fajnšmekry asi oukej, pro běžného diváka očekávajícího lepší popcorn akci je to zbytečnost, u které bude koukat na hodinky. Nic moc a tohle hodnocení je solidní, neobjektivní přestřel.