Radiq

Je to kurevsky hravé. Tak hravé, až má člověk pocit, že jak Amelie, tak ten Nino jsou tak trochu autisti. A nejsou tam tak náhodou všichni? No každopádně každej tam je tak trochu zvláštní. Má to hromadu dobrejch nápadů, je to vizuální potěcha pro oči, ale při druhém skouknutí už nemám v krvi takové to nadšení, jak poprvé. Obzvlášť otravná mi přišla hudba s typickejma francouzskejma harmonikama. Váhám, zda dát aspoň 4 hvězdičky, ale nechce se mi.

Z téhle série je mi jasná snad jediná věc - že hlavní záporák Gouda vypadá jak zjizvenej penis. Jinak zmatení vládne všemu. Člověk musí vydat spoustu sil a pozornosti, mít pamatováka, orientovat se v souvislostech a ději, aby z toho aspoň trochu pochopil. Taky furt nevím, co je to ten stand alone complex. Furt nevím hodně dalších věcí. Jenom vím to, že to je fakt hodně komplexní seriál. Jsou to ty samé problémy co u první série, ale tentokrát už musím být ostřejší a napálit tomu jen 3 hvězdy. Jo a jinak opět tady je dost dobrá hudba u úvodní znělky.

Alkoholickej dýchánek se špetkou humoru. Jo, dost se tady chlastá, ale ve srovnání s naší českou zemí docela průměr... nebo spíš nic moc. Ale nejsme tady kvůli srovnávání. Je to taková pohodovka. Už dlouho jsem se na tenhle film těšil, ale asi proto jsem od něj čekal víc. Pro mě to není kult. Ale není to špatnej filmek. Je to dobrej film, kterej mě nenudil. Ale vidět jednou to stačilo. Nejsou tady totiž žádný výjimečný momenty, který by se staly legendárníma nebo lehce zapamatovatelnejma. Není to hláškovitý. Je to jenom nabitý samejma známejma tvářema, z nichž nejvíc (kromě Steva Buscemiho) zaujala hlavně pěkná Chloë Sevigny. Ale teda Steve Buscemi má můj respekt, když dokázal něco takovýho vyplodit.

Kdysi bych dal plnej počet, ale už budu střízlivější. Ale všem, co se to nelíbilo, asi nedošlo, že by to všechno měli brát trochu s nadsázkou. Špatné herectví a špatný film? Kdepak! Právě to z toho dělá naopak super komedii. Možná se to českému publiku nelíbí ze dvou možných důvodů - ten první jsou české internetové titulky, které jsou dost nekvalitní - hodně tam toho chybí, není přeloženo nebo je přeloženo špatně. Ten druhý může být český dabing, který je v tomto ohledu lepší, ale zas tomu chybí to původní znění, které je vtipnější a přirozenější a hlavně přece jen jde o dabing z 90. let, takže kvalita dost nízká. Já v tomhle filmu vidím nezapomenutelné postavy, ať už jde o samotného Eddieho "Hudsona Hawka" Hawkinse s hláškou vždy na konci huby (a 4 naušnicema v 1 uchu), nebo vynikající záporáci Darwin a Minerva Mayflowerovi, jejichž ďábelský smích nemá chybu. Jak Richard E. Grant, tak Sandra Bernhard se do role perfektně hodí a perfektně je hrají, obzvlášť Minerva s tím ksichtem. Ale i ty detaily, jako šermování jazyky, různé šílené ksichty, stylizace do bondovskejch záporáků (včetně jejich hlavního poskoka - anglického komorníka Alfreda se skrytými čepelemi), to je něco, co z těch dvou dělá jedny z nejlepších komediálních záporáků ever. Ale i ostatní vedlejší postavy jsou většinou vtipné - CIA s čokoládovejma tyčinkama, dvojčata Igg a Ook (kteří za celej film řeknou jen jednou "Igg" a "Ook" a vypadaj jak agenti Brown/Jones z Matrixu), bratři Mariovi (jednoho z nich si zahrál Stalloneho brácha), Minervin mazlíček psík Bunny (kterej to pěkně schytá) a dokonce i ta Andie MacDowell byla snesitelně vtipná (až na toho delfína) atd. Co mě dál dostalo úplně do kolen, tak když papež čuměl na telku, ve které dávali cosi s mluvícím koněm a on do ní bouchal tou svou holí, chchch. Nebo Mayflowerovic fotky, chchch. Kapučíno. Pizza se sobím sejrem (o té prej padla zmínka i v Posledním skautovi?). Paralýza od hlavy dolů. Zpívání místo hodinek. Přežití Tommyho Five-Tonea. Bruce Willis hrál přesně s takovou lehkostí, na jakou jsem u něho zvyklej z Moonlightingu a často to je i ve stejném stylu. Jasně, že tomu často chybí logika, ale myslím, že to je uplně jedno, hlavně když je sranda. Doporučuju nepodceňovat, sehnat si to v původním znění a rozumnět tomu. Klidně se na to kouknout i dvakrát, protože jsou tam detaily, které jsem napoprvé neviděl. A teď otázka - když v baru dostal kapučíno a řekl "Thank you, Jesus, thank you", nepodával mu ho skutečný Ježíš? :-) PS: Minerva (Snap!) - "I've got the power!"

Pochopil jsem to správně, že tam bylo něco jako srovnání Matthewa Smithe s Cobainem? Jestli jo a jestli hrál takovou hudbu, jak v tomhle filmu, tak nechápu, jak by mohl mít v hudební branži vliv. Ono celkově ta hudba za moc nestojí (nestojí skoro za nic (stojí za hovno (za piču))) (a taky v soundtracku nenajdete žádný známý jména, kromě Bryana Adamse, kterej tam je kvůli zmínce v ději). Co za to ale stojí, tak postava Thomase Haden Churche, jehož hlášky byly to jediný, co mě tam bavilo a jevilo se vtipně. A to tak vtipně, že jsem se i zasmál. Třeba komba darovaná jako mrtvej dar nevěstě, chchch. A Johnny Depp 2 minuty na konci? Musim říct, že zajímavější byla ta cesta, než ten cíl. Jinak celou dobu jsem měl takovou podvědomou mozkovou reakci, jak kdyby ten film natočila ženská. Měl jsem pravdu, je to z toho prostě cítit. Takže vlastně film nic moc a nezachrání to ani bonusové opičí video na konec.

Umělá inteligence mi přijde už skoro tak blbej nápad, jak cestování časem. A tady je to vyhnané do extrémů. Nebo spíš do exkrementů. Ono to celkově nemá moc dobrej nápad - nahrát mysl složenou z elektrickejch impulzů někam do stroje? Už u toho jsem kroutil hlavou. A pak přišli ti nanoboti nebo naniti a jedinci propojení v kolektivní mysli. Ok, to jsem ještě pobral. Ale když pak byli ve vodě, ve vzduchu, všude? Oči v sloup a trapno z tohoto nápadu, tak mi u toho bylo. Postrádalo to často logiku, dost často. Nezachránil to unylej Johnny Depp, ani ostatní herci. Podle mě dost průser, kterej určitě stál hromadu prachů, ale nevytěžil. Mě určitě teda ne.

Divim se, že Marťa Scorsese jednou natočí skvělej film a pak tohle a nechápu, že se to všem tak líbilo. Podle mě šlápl vedle. Nebo šlápl do... hnědyho. De Niro taky nic moc - vypadá tady jak Randy Marsh ze South Parku. Celé je to navíc takové divně trapné. Líbila se mi tam jedině Diahnne Abbott, která po štěku v Taxikáři v kině s pornem a po zpěvačce (jediné pěkné) v New York, New York konečně dostala pořádnou větší roli. Vadilo mi tam, že často nebylo poznat, co jsou jen jeho představy a co je skutečnost, resp. blbě se mi to rozeznávalo a člověk furt musel dávat bacha. A to hlavní je, že mě to neskutečně nudilo. Jinak nejlíp by tenhle film vystihlo citoslovce: "Stalk stalk".

Hatufim, hatufim. Ch-š-ch-š-ch-chrochtání místo řeči. Klikyháky místo písma. Myslivec místo jména (Nimrod). To by mi nevadilo - je to holt jiná kultura. A jsou tam i trochu civilizovaní, protože např. poslouchají známé kapely, mají hygienické návyky, jedí poživatelná jídla, nevypadají všichni jak teroristi. Oni totiž asi nejsou arabové, ale o tom později. Prostě není to úplnej barbarskej stát. Je to ale stát, kde všichni žijou vojskem a armádou a je to pro ně čest vstoupit. Takže zas až tak chytří nejsou. A teď už k naznačovanému problému s identitou těchto obyvatel. Dlouho jsem totiž nevěděl, kde se to odehrává a protože na zprávy nečumím, že to je natočený Izraelcema jsem nevěděl, moc se neorientuju v problémech mezi Izraelem, což jsou myslím židové, a těma druhejma. Takže kdo jsou ti druzí? Arabové, Sýrie, Libanonci nebo jiná pakáž z jinýho prdelákova? Proč mezi sebou bojujou, jenom kvůli posranýmu náboženství? Už jsem psal, že zas tak chytří nejsou. Motají se tam pojmy typu hizballáh, mosad, no prostě věci, který jdou mimo mě. Ale teď míň o místu děje a víc o seriálu celkově. Je to předvídatelné, zdlouhavé, ukecané, někdy jak telenovela. Ženská ségra, které přijel brácha v rakvi a ona ho teď vidí jak ducha nebo co, to bylo na tom to nejhorší a kroutil jsem hlavou. Rovněž jsem kroutil nad Nimrodovou ženou, která vypadala skoro stejně nesympaticky, jak Andie MacDowell, ale aspoň se hodila do nesympatické role, když se často chovala jak kráva a ještě o sobě naznačovala, že za 17 let ani jednou nemasturbovala a nic (a proto je možná tak trochu kráva) a pak si stěžuje, že byla TAKY 17 let ve vězení. Z jejich syna Hatzava se určitě časem vyklube gay a jejich promiskuitní dcera Dana, to bylo aspoň trochu zajímavý, ta její sexuální chuť (i když - zamrdala si vůbec? Vždy to bylo jenom o kecách a žádná velká akce). Dál mi tam vadilo dost dalších věcí, ale bylo jich tolik dost, že už se mi to nechce rozepisovat. Prostě furt něco. Záběrů ze zajetí tam je pomálu a to je škoda. Prostě je to zbytečně natahovany. Dávám průměrné dvě hvězdičky a dám šanci i druhé sérii. Ta byla dějově zajímavější, než první a aspoň se tam zdánlivě něco dělo. Měl jsem s tím hlavně tyhle problémy: někdy to bylo nedomyšlený a logika haprovala (třeba v tom hotelu Yasmine, jak věděli, kam ten sešit schovat?) (mimo jiné je zajímavé, že Uri a Nimrod vůbec neřeší ušlou mzdu za 17 let a rači žijou jak socky), 2) myslel jsem si, že Atar Shorer (kterej tam skoro nebyl ukázanej) a Jamal jsou jedna a ta samá osoba (protože Amiel měl taky druhý jméno Yusuf), 3) všechny tamní ženské jsou hnusné a nesympatické (kromě asi dvou), 4) ale to nejhorší bylo, že to tak zdržovali - tam se kolikrát nic nedělo, ale i to oni dokázali prodloužit a udělat z toho těžkou nudu. Ke konci to už bylo tak strašny, že mi to cuchalo nervy. Prostě scény a dialogy úplně o ničem. Kdyby je z toho vyjebali pryč a udělali z toho 4-dílnou sérii, úplně by to stačilo. Ostatně u první série taky. Kvůli tomuhle nudnýmu prodlužování teda snižuju hodnocení o 1 hvězdu s tím, že už dlouho nechcu nic izraelskýho vidět. A ani bych tam nikdy nejel a nikam poblíž taky ne. Nikdo tam nic nedělá, chlapi buď vysedávaj nebo vymejšlej terorismus, ženský sice mějí určitej hlas, ale v podstatě je každej ignoruje. Nemaj internet, často ani mobilní sítě, všechno jenom armáda a džihád, no nejel bych tam ani zadarmo!

Film o boxu, kde se zase až tak moc neboxuje, ale přesto je to pro mě mnohem lepší, než jakejkoliv jinej film o boxu, třeba typu Rocky. Proč? Za prvé box je nuda. Za druhé kudrnáč De Niro, kterej nehraje, ale kterej boxer JE! A pak taky za jeho vzhledovej switch ze sportovce na nezřízenýho tučnýho ovara s rozmláceným ksichtem. Vývoj a vykreslení jeho povahy, jeho postavy, to je zas zásluha vynikajícího scénáře, kterej zatuhne až ke konci, ale jinak to je celé takové člověčí, než boxérské. Hned při úvodních titulcích, kde se LaMotta rozcvičuje ve zpomalenejch záběrech v ringu, hraje u toho hudba a je to černobílý, nám dává tušit, že půjde o něco vyjimečného. Pak tam ještě dostaneme stejně dobrého Joea Pesciho, což už je jenom takovej bonus. Do toho ten mafiánskej nádech, italská žárlivost a mužská zhovadilost vůči ženám a v neposlední řadě i ty boxerské zápasy, které se mi líbily (stříkance krve, zlomené nosy atd.). Nebudu tady ale výloženě jen slepě chválit. Třeba nepochopitelny mi přišlo, že tehdy asi 20letá Cathy Moriarty hrála 15letou. To by bylo ještě docela v poho, kdyby nevypadala tak na 30 (a hloubka hlasu to jen podtrhla). Vidět znovu to sice už nepotřebuju, ale chápu význam tohohle filmu pro mnoho diváků. Je to totiž docela nezapomenutelnej kousek.

To jsem nevěděl, že tuhle blbost natočil Scorsese. Ale co se dá dělat, chtěl jsem tomu dát šanci. Teď ale vím, že zbytečně a doufám, že Scorsese už nikdy po muzikálu nesáhne. Obdivovat musím De Nirovu hru na saxofon, která je vážně uvěřitelná... ale jeho postava sobeckýho psychouše safoxouše denirouše byla taková divná. Ale to asi měla. A teď k mému nejsilnějšímu zážitku. V sále se tančí, De Niro hledá babu na vojetí, slídí davem a pak najednou, viděno z dálky, strašnej vyhryz v davu! Ano, tvor nazvaný Liza Minnelli, naleze do své hlavní role a už se jí nezbavíme. Tancuje, zpívá a nelíbí se mi ani ten styl zpěvu, ani ty její tance, ani barva hlasu, ale hlavně, celá ona. Když zkombinuju její zjev a chování, dostanu kombinaci Zagorové, Hurvínka, kokršpaněla, Zelenkové, lenochoda Sida z Doby ledové, staré báby ve středním věku, Vincenta Schiavelliho a hnusu z popáleninovýho centra s parukou. Ty její vlasy byly kolikrát taky hrůza, jak kdyby byly vyrobený z psího ocasu a navlečený na drátěnou konstrukci. Jako hororová postava by prostě vyzněla líp. Ještě když se vrátím k hudbě, tak ty zpěvy stojí za prd a i ten chabej New York, New York (kterej jedinej má zapamatovatelnou melodii) nemá na verzi Franka Sinatry. Ale co se mi líbilo, tak ty jazzové a bluesové kousky (dokud se do toho nepřimíchal zpěv). Ze zpěvaček se mi jakž takž zamlouvala až ta černoška, na kterou se i dalo dívat, na rozdíl od těch bílejch mrch. No a konečně - bylo to celý hrozně dlouhý. Čím víc se blížil konec, tím to bylo delší, protože se tam najednou objevila hromada muzikálovejch a jinak trapnejch vystoupení, u kterejch jsem trpěl. Celé to je jak převzaté z broadwayských prken a ten děj je uplně o hovně. Už nemám víc chuť o tom psát.