zdenny

Jsou mezi námi tací, kteří o tomto filmu upřímně tvrdí, že je to akčňárna jako prase. Musím uznat, že dvě hvězdy dávám jen za úvod v nehostinných zimních horách, kde otec cvičí svou dceru pro přežití v nejextrémnějších podmínkách. Ale... Jestliže mi ve filmu šestnáctiletá holka zabíjí elitní vojáky jak kuřata, zřejmě bude něco špatně. Ti, kdo se věnují bojovým sportům, určitě uznají, že takto tedy ne. Dokážu pochopit, že dívčiny geny byly zmutovány tak, aby byla silnější a odolnější. Potom bych si ale představoval trochu jinou představitelku hlavní role. I když uznávám (zase), že elitní vojáci (např. průzkumáci nebo francouzští legionáři) se vyznačují především šlachovitostí, výdrží a psychickou odolností daleko více než muskulaturou. Stejně mi to ale pořád nevysvětluje, jak si šestnáctiletá padesátikilová holka dává k snídani profesionální vojáky. Prostě totální hovadina. Máme zde tedy dívku, která jde na svou životní misi proti partě politických zabijáků. Jo, námět perfektní. Zrealizování víceméně nudné. A když už si hlavní záporačka neví rady, požádá buzíka v baru, aby ji vypátral a zlikvidoval. Ten řekne žádný problém a na pomoc si přibere dva skinheadky, kteří vypadají jak pitomci (ostatně jako všichni skini) v těch svých náckovských úborech a s vyholenými hlavami jako kdyby právě nastoupili základní vojenskou službu. Překvapivě tady ty dva komediální chudáky tato superdívčina řeší celkem dlouho. Když se zaměřím na film jako celek, nejsem schopen pochopit hlavní žánr tohoto díla. Ve filmu "Dvojčata" s Arnoldem a Danym šlo o akční komedii. Podle toho se také film choval. Zde, když dívka opustila svou domovinu a dostala se do civilizace, šlo o nevím co. Tolik keců, že je připravená a pak se div nezhroutí, když se v Maroku "zblázní" elektrospotřebiče. Když ji ve Španělsku chce kluk políbit, tak ho málem zlikviduje jako ty vojáky v úvodu. Do toho nám režie ukáže večer se bavící Španěly. Asi aby měl film neamerický nádech. A ten hloupý a stokrát přehraný "dramatický" závěr v zábavním parku... Myslím, že kdyby z toho pan režisér udělal ajční komedii, udělal by daleko lépe. Jo, a abych nezapomněl, ten výskok z kanálu na podvozek auta, které rozhodně nejelo dvacítkou by nedokázala ani opice. No, akčňárna jako prase. Já jsem asi opravdu z jiného světa, ale většině lidí, co se týče tohoto filmu, jejich hodnocení nevěřím. Zřejmě se chtějí zalíbit některým guru těchto stránek.

Začátek slibný, minimálně na tři hvězdy. Myšlenka světa (města nebo státu), kde lidé neumí lhát a říkají jen pravdu, je vskutku neoriginální. Nicméně rád bych se takové utopie účastnil. Psychologicky je dáno, že člověk ve své přirozenosti nelže, nebo alespoň je pro něj přirozenější mluvit pravdu nežli lhát. Jenže v tomto filmu - a teď nevím, zda to byl režisérův úmysl - byl tento fenomén dohnán ad absurdum. Což o to, pravdomluvní lidé jsou a je to pěkné, ale zde byli lidé naprosto mimo. Byli bláhoví a ano i hloupí. Přece, když mi někdo řekne, že je mimozemšťan, nebudu se ho ptát, kdy odlétá, ale jednoduše mu to neuvěřím anebo budu chtít v rámci komedie alespoň nějaký důkaz. Zde prostě lidé apriori nepředpokládají, že by někdo mohl lhát, protože prostě slovo "lhát" nemají ani ve slovníku. Dobře, ale myšlenka, že někdo poprvé zalhal v pravdomluvném světě, je skvělá. I proto, že nás učí přemýšlet, stimuluje nás a uvádí nás v pokrok. A to proto, že i v dějinách se věci měnily proto, že někdo uvažoval jinak - proto všechny ty objevy (někdy až nemyslitelné). Takže otázkou je, zda by v pravdomluvném světě vůbec nějaký pokrok nastal, když jsou vlastně všichni se vším spokojeni. Myslím, že už jsem zahloubal příliš. Ale ano, tento film mě přinutil takto uvažovat, protože měl skvělou myšlenku. Jenže horší provedení. Ve druhé polovině filmu jsem se ztratil za zavřenými víčky. A když jsem přišel k sobě, nestačil jsem se divit, kam tvůrci dokázali slibně rozjetý film nasměrovat. Takže nebylo to špatné, ale spíš horší než průměrné.

Myslel jsem si, že to bude i pro děti. Tak jsem přizval k přístroji i dceru. Mýlil jsem se. Tak napůl. Sprostá slova a vše kolem šukání bylo spíš pro dospělé, komediální prvky spíš pro děti. Tím chci říct, že celý tento film spíš pro dospělé byl komediálně (protože se jedná o komedii) na nízké úrovni. Takže když to logicky spojím, člověk si musí říct, že to bylo inteligenčně někde ve věku 10 až 14 let. Teda ne že bych od toho očekával zázraky, ale chtěl jsem příjemně strávit hodinu a půl. Namísto toho jsem dostal nevkusné vulgarity. Jo, kdyby to bylo péčko, rád bych se podíval i na už na trošičku nám stárnoucí Cameron. A to i bez silikonových koz. Takže závěrem tuto komedii dětem vůbec nedoporučoval. Pak ale nevím, kdo se na to bude dívat. PS: Nejvíce jsem se zasmál u scény, kdy učitelka dětem opravuje písemky a říká: "Pak se nedivím, že nás Japončíci předběhli". Ukáže na asiata ve své třídě a říká: "Tebe nemyslím".

Nejen romantický film o člověku, jenž druhé učí naučit se žít a myslet pozitivně po ztrátě blízké osoby. A je v tom úspěšný. Problém je ten, že on sám se přes svou ztrátu přenést neumí. Ve filmu hrají mí sympatičtí herci, takže já jsem spokojený. Navíc psychologická rovina filmu je jasně zřetelná nenáročnému diváctvu, což z tohoto filmu činí příjemně dívatelný romantický film.

Což o to, sranda to byla, ale pro specifické publikum. Ale co, kdo chce, zasměje se, kdo nechce, ten se nezasměje. Filmy (a komedie taktéž) ze školního prostředí mám rád, objektivně ale musím uznat, že kdybych dal tři hvězdy, musel bych se ostatním mým dvouhvězdičkovým filmům omluvit. Myslím si ale, že i přesto, se dá na film podívat a trochu se odvázat. Pasáž s přípravou na novou osobnost mi připomínala film "Big Stan". Tam to ale bylo minimálně o dvě třídy lepší.

Komunisti tyto filmy do televize i do kin pouštěli, tak jsem na ně zvyklý. Termín bláznívá komedie těmto typům filmů absolutně přináleží, proto zde opravdu nemá cenu bazírovat na nějakém umění nebo hereckých výkonech. Kdybych tento film viděl poprvé až nyní, zřejmě by mé hodnocení bylo jiné. Jsem na tyto typy filmů ale zvyklý odmala a jako kluk jsem se u nich vynikajícně bavil. Nevím, proč bych nemohl dát čtyři hvězdy.

Film o tom, jak vznikl facebook - světově známý internetový fenomén. Mimo jiné byl film provázen dobrými hereckými výkony. Za rozbor stojí určitě postava hlavního hrdiny. V úvodu filmu při rozhovoru se svou kamarádkou by se dalo vysledovat, že onen mladík je velice arogantní a povýšenecký. Na druhé straně se člověk zřejmě ani nemůže divit - vzhledem k tomu, jak geniální mozek onen mladík měl. Žil prostě v naprosto jiném (ajťáckém) světě a nedokázal pochopit hodně věcí, například, že mu lidé nevěří. U mimosoudních jednání měl velmi inteligentní hlášky na adresu svých oponentů a přičteme-li k tomu jeho faktickou bezelstnost, musel být jeho projev divákovi velice sympatický. Chlapec ale neměl obchodního ducha a i proto se mu situace řádně zkomplikovala. Film byl natočen podle skutečných událostí, které se odehrály relativně nedávno. Proto si myslím, že nemuselo dojít k závažným zkreslením a tudíž jsem s tímto filmem velice spokojen. A přestože jsem tichým odpůrcem facebooku, musím říct, že jeho vynález patří k nejgeniálnějším v novém tisíciletí. A to především díky tomu, že si dokázal zotročit nemalé množství lidí na celém světě.

"Je to pravda, že v Americe tě člověk klidně zavraždí přímo na ulici?" Pěkná otázka od lopaty z Vidlákova. Nemůžu házet všechny dědiňory do jednoho pytle. Přece ale mám pár zkušeností ze slovenské strany Beskyd. Místní horalové jsou fakt paka. Tento film je spíš než thrillerem sociálním dramatem. Nemyslím si, že jde primárně o to, aby nám ukázal, jak se dá zfanatizovat skupina lidí. Podle mého názoru jde především o určitý šovinismus a ne moc zakrývané nepřátelství vůči člověku odjinud - z jiné země. Proti člověku, který je vzdělaný, z velkého města. Proto, když parta vesničanů zjistila, že se místní úchyl nachází v domě tohoto člověka, byl to pro ně pádnější důvod si pro něj přijít, než kdyby se tento sociopat nacházel kdekoliv jinde. V poslední třetině filmu jsme svědky proměny člověka v chladnokrevného zabijáka. Jenže... Já bych to takhle jednoduše neviděl. Konfliktu předcházela trochu psychologická hra mezi partou opilých a nenávistných vesničanů na straně jedné a umírněným člověkem na straně druhé. Tento člověk ctil zásadu nezadatelného práva na soukromé vlastnictví, v tomto případě vlastnictví domu. Navíc, a co je velice podstatné, cítil zášť vůči své osobě podpořenou (ne)znásilněním jeho ženy. Když se proti sobě tyto dvě svými argumenty posilované strany postavily, nebylo ani pro jednu z nich cesty zpět. V takové vyhrocené situaci si člověk obránce musí uvědomit, že jde opravdu o život a musí se bránit opravdu všemi prostředky. Proměna matematického vědce v nelítostně vraždící stroj pro mne tudíž není až tak překvapivá. Možná šlo v tomto případě o probuzení někdo velice hluboko zakódovaných pudů. Myslím si ale, že každý člověk by se takto "proměnit" nedokázal. Z čehož usuzuji, že člověk je schopen hodně věcí, ne ale všeho. A když už je schopen všeho, tak rozhodně ne každý. Možná také záleží na stupni extrémní psychické zátěže. To je ale opravdu na dlouhý a silný psychologický rozbor. PS: Co se týče mě, asi bych vesničanům úchyla vydal. Ale člověk opravdu musí zhodnotit hodně proměnných a hlavně skutečně se ocitnout v podobné situaci. Já tedy s díky odmítám se takovéhoto experimentu zúčastnit.

Hodnotím třemi hvězdami, protože fenomény zde nastíněné byly objasněny takovým způsobem, že jim musí porozumět i laik. Z druhé strany ale vyplývá určité nebezpečenství v tom, že se nemůžu zbavit pocitu, že primárně je dokument adresován právě laikům a lidem, kteří o ekonomice nad rámec své rodiny moc neuvažují. Proto je jim předkládána jen jedna pravda, která ale určitě není pravdou celkovou. Samozřejmě si dávám (i bez tohoto dokumentu) otázku, proč se neustále ceny (ale i mzdy) zvyšují. Proč prostě nezůstanou na téže úrovni. Kdo mi na tuto mou otázku dá odpověď? A samozřejmě, že žádná odpověď nebude stoprocentně správná a pravdivá, protože ani nemůže být. Existuje mnoho ekonomických teorií, směrů a škol. Každá má odpověď jinou, každá ze svého úhlu pohledu a dle svého přesvědčení pravdivou. Tento dokument je jedním z oněch pohledů. Nic víc, nic méně. V matematice 1 + 1 = 2. V ekonomii nikoli.

K tomuto filmu jsem přistoupil jako k filmu "Social Network", který se mi také dost líbil. Nakonec jsem dostal dva v jednom. To znamená, nejen "Social Network", ale také "Blow" (Kokain). Mám rád filmy tohoto typu, které jsou navíc založeny na skutečných událostech. Navíc, když nás filmem provází monolog s pocity a postřehy hlavního hrdiny. Takže dál opravdu nevím, co bych měl psát. Myslím si, že film je nutné vidět.