Jagna

Člověčinka z vísky, kde krása jest prokletím, které odhaluje pravou náturu povah jednotlivců i společnosti. V podstatě takový Mrštíkovic Rok na vsi jdoucí však až na samou dřeň postav, tradic, době, vesnice. Vizuál dechberoucí a po celou stopáž se (pro mě překvapivě) nepřejí. Speciálně pak ve spojení s Rostkowskiho uhrančivým "folkově-horrorovým" podkresem. K tomu strhující výkony i průběh tradičního dramatu. Takto se adaptují více než sto let staré literární klasiky pro současného diváka. Není cílem být doslovným přepisem, je cílem zachytit ducha a sdělení filmovým jazykem. Máločemu se to podařilo v posledních letech tak působivým a strhujícím způsobem. (22.12.2023)

Pravděpodobně díky předloze, ze které tvůrci čerpali, nechybí Jagně podstatně propracovanější příběh, než měl Vincent. To však má i svá negativa, samozřejmě se z ní nevešlo všechno, takže některé postavy působí, co se jejich povahových rysů týče, poněkud zvláštním dojmem. Znát je to především na Antekovi, v jedné scéně by pro Jagnu udělal vše, hned v další se k ní chová dost neuvěřitelným způsobem, i když se v jejich vztahu a vztazích vlastně nezměnilo nic. Něčím podobným si však opravdu projdou všichni, dokonce i vedlejší postavy, které jsou však i na malém prostoru velmi dobře využity, charakterizují totiž místní poměry. Předsudky, pomluvy a všestranná závist jsou všude, stačí k tomu několik rozhovorů, jenž dávají ději a jeho směřování jasný smysl. Vizuálně film opět nadchne, mám však pocit, že tady ještě lépe funguje spolupráce s výbornou hudbou, která to celé posouvá o laťku výše. Stačí vzpomenout na scénu svatby či masopustu, první zmíněná začíná posmutnělým obřadem, aby se vše rozzářilo na svatebním veselí, alespoň zdánlivě. Druhá zase v první části s až hororovým nádechem a následným pokračováním v dešti, logicky už bez hororu. U obou je také dobře vidět, jak tvůrci pracují s vizuálním pojetím, tam kde je nejhůře, se vše zostří, téměř až do podoby klasického filmu, aby při opačných chvílích na povrch zase vystoupil barevný akvarel. 90% (07.12.2023)

„BŮH TĚ NESTVOŘIL KVŮLI CHUDOBĚ…“ Tak jsem si řekl, že jsem dlouho neartoval (ty vole, žádný prasárny… prostě jen trochu zabřednout do toho světa umění…). No a zjistil jsem, že tyhle vesnický romány, nejsou pro mě. Příběh připomíná starý filmy pro pamětníky, jen tady jsou zvyky a obyčeje polský vesnice. Taky ta animace mě moc nebere (přestože plátno bylo velký…), ale souhlas, je to zase něco jinýho. Příběhu i všemu okolo rozumím, ale já na tyhle trojúhelníky a jejich logický (?) zakončení prostě nejsu. A chybí mě tady ta  poslední část, kdy se Jagna vrací, bere vidle… ale to už by byl jinej biják! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Předlohou pro film byla čtyřdílná epopej SEDLÁCI, kterou napsal Władysław Stanisław Reymont v letech 1926 a 1929. 2.) Film vznikal technikou malované animace 5 let. Více než 100 malířů malovalo podle filmových záběrů olejomalby, které pak „dokončili“ animátoři. 3.) Thx za titule „kubina28“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (22.02.2024)

Díla Vincenta van Gogha střídá polský venkov z přelomu století, což je z hlediska příběhu jedině ku prospěchu věci. Rozmáchlé melodrama má své nesporné kvality, Jagnu se však vyplatí vidět v kině hlavně díky úchvatné vizuální stránce, která mezi animovanou tvorbou nemá konkurenci. Více zde. (10.11.2023)

Už S láskou Vincent bol čo sa týka animácie veľmi nápaditý a nevšedný počin, ktorý lahodil oku. Tu sa však tvorcovia do toho opreli s ešte väčším nasadením a výsledok je radosť sledovať. Vizuálom očarujúca melodráma, ktorá je aj vďaka dynamickým pohybom kamery veľmi vťahujúca. Tá animácia na vás dýcha, žije svojim životom, ktorý mu tvorcovia vnukli. Ale nie je to len o nej, príbeh je takisto silnou stránkou. Zavedie nás do istej poľskej dediny v 19. storočí, a hodí nás s pozoruhodnou autenticitou do drsnej reality, ktorej jeho postavy čelia. Hlavnou postavou je Jagna, dievča, za ktorú rozhodujú ostatní za vidinou vlastného prospechu, no jej slobodnú myseľ nespútajú. A na mieste, kde sú zbraňou klebety a závisť je len otázkou času kedy sa stane terčom. Menšou výtkou je len občasná premenlivosť motivácií niektorých postáv, ale to sa dá odpustiť. Sedliaci sú umeleckým dielom s emocionálnou hĺbkou a bohatým storytellingom. A stoja o vašu pozornosť. (17.04.2024)