Greg25

Pohlazení po duši lehce fataskními prvky, mocnou aurou Paříže, jemným humorem, optimistickým laděním celé atmosféry a vůní historie. Díky bohu, že je na této planetě stále dost snílků, kterým současná realita nestačí. Owen Wilson je v Půlnoci v Paříži převtělením Woodyho Allena do mladší verze, zatímco Rachel McAdams je přesně ten typ ženy, který v reálu jako ženská nesnáším. Oproti tomu Marion Cotillard je živelná bytost - duší pravá umělkyně se všemi klady i zápory. Zatímco postava soukromého detektiva a jeho minipříběh je upomínka na raná díla Woodyho Allena. Možná to není nejpropracovanější a nejvtipnější scénář Woodyho Allena, ale má všechny atributy pro to, abych si Půlnoc v Paříži zamilovala, protože snovost s nádechem historie a poetikou duše je už sama o sobě opojně nádherná. 100% "Jsem surrealista. - Ale já jsem normální člověk." "Dal jsem ho sledovat soukromým detektivem. A co zjsitil? Těžko říct, od té doby je nezvěstný."

Nablýskaná výprava s obrovským komparzem, slušní herci a tím to končí. Přes veškerou snahu tvůrců je to mdlé, nemá to atmosféru, jen výpravu potaženou třpytem bez jakékoliv účelnosti. Nevadilo by překreslení příběhu do vlastní vize, nevadí, že v popředí je milenecký vztah a intriky, ale nesmí to drhnout - dialogy jsou přes veškerou svojí nabubřelsot myšlenkově zcela prázdné, kamera se může pochlubit jen nadprůměrnými záběry paláce, režisér nedokáže využít prostor paláce ani komparzisty, proto všechny scény působí unyle a nakonec vůbec ne výpravně. 40%

Na rozhraní komedie s nadhledem a romantického dramatu se nachází Láska a jiné závislosti. A možná z tohodle hlediska je to tak trochu zvláštní film s netradiční atmosférou a střídáním poloh - smutno / smích. Ale lidsky milý, s ústřední dvojicí mezi kterou to jiskří a dobře napsanými postavami (snad jen ten bratr Jamieho byl občas na hranici únosnosti). Slabších 80%, protože na konci to trochu zaskřípalo.

Nejde ani tak o akci, která jakoby vypadla z poloviny 90. let a z nejpitomějších scén z Jamese Bonda za éry Pierce Brosnana. Stejně jako si nemyslím, že by v 90. letech byl tenhle film pecka, byla by to nuda tak jako tak. Hlášky šustí nuceností a navrch jich je ještě polovina řečena v absolutně špatný moment. Tom Cruise nezměnil od dob Top Gunu herecký výraz a lehce psychopatického borce ze začátku filmu mu absolutně nevěřím, Cameron Diaz má tu smůlu, že o charakteru její postavy neměl jasno ani scénarista. A ačkoliv na vás občas dýchne příjemná atmosféra 90. let, je to jen iluze, bohužel tenhle film je nuda a oproti akčním filmů 90. let absolutní břídil. 40%

Komorní a poměrně pomalý styl vyprávění, aktuálnost, zajímavé prostředí, silná atmosféra, dobře budovaný příběh, dobře napsané postavy s výbornými herci, kteří využívají potenciál rolí na maximum, reálnost prostředí a jistá dávka syrovosti ve stylové kameře. Postupná gradace, která svým vlastním tempem začne gradovat až kolem 11. dílu. Rubicon vás celou dobu nutí nejen přemýšlet, ale i pozorně sledovat každý díl a dávat si střípky záhady dohromady. Rubicon byl po dlouhé době seriál s opravdu úžasnou atmosférou a ačkoliv jsem se na něj dívala s tím, že skončil už po první sérii (13-ti dílech), doufala jsem přeci jenom v trošku uzavřenější konec, takhle je to moc otevřené na to, abyste byli ochotni domyslet si konec sami. Je to škoda, minimálně druhá série by do toho vnesla více světla a použila spoustu nevyužitých odkazů z předchozích dílů. 85%

Jak já tuhle volnou trilogii miluju. :-) Každý ze tří "dílů" je točen v trochu jiném stylu, každý je přitom dokonale věrný žánru westernu. Neopakovatelná atmosféra, hudba, Clint Eastwood, jehož pistolník v ponču je neodolatelně mužsky přitažlivý, Divoký západ se vším všudy... 100%

Není to taková nálož jako první díl, ale pořád je to vtipné a zábavné po celou svou délku. V daném žánru se bohužel už podobně kvalitní snímky dneska netočí (pro mě snad s výjimkou Flynna Carsena), když už se vůbec točí (viz.: například zoufale nudná Sahara z roku 2005). 70%

Problém je, že je to béčko ve všech směrech, ale tváří se jako áčko. Předvídatelný příběh, který trpí hlavně tím, že není dostatečně nosný a nápaditý, aby udržel celý film. Což by nevadilo kdyby příběh, místy možná až moc zatížen podobenstvími, měl dostatečné množství podpůrných věcí - jenže to nemá - akce tu v podstatě není a ta, co tam je připomíná spíš akci ze seriálu s průměrným rozpočtem, scénář je příliš prostinký, emoce podané příliš násilně (mezi Bettanym a Maggie Q) hudba není dostečně výrazná, aby podporovala atmosféru... Atmosféra funguje jen místy a její nejsilnější momenty přichází, když se děj odehrává ve městě. Největším a nezanedbatelným atributem filmu je, kromě vynikajícího Paula Bettanyho, vizuální stránka díky níž film chytá jistou vytříbenou stylovost. Přesto všechno - Kazatel není vyloženě špatný film, jen by nutně potřeboval aspoň něco, co by z něj udělalo béčkovou jízdu bez zádrhelů - třeba lepší scénář s pár hláškama nebo trochu nápaditější režii. 50%

Stylová jízda s Owen Wilsonem a několika svazky mrkve. Bavilo mě to a to hodně, akční nářez spojený s nadsázkou, zdařilými hláškami a nadupanou rockovou muzikou. Tuhle jízdu si zopakuji znovu a ráda. 80% "Dej si mrkvičku."

Každopádně povedený kousek Rowana Atkinsona - vtipné, zábavné. Kdo má rád jeho humor bude spokojen, tak jako já. Akorát jen taková poznámka - na originálu DVD se píše: "Co musí stihnout za 24 hodin?" Tento popis je poněkud zarážející, ten, kdo ho psal asi o snímku neměl ani potuchy - Rowan Atkinson má totiž v tomhle snímku před sebou pouhých třicet minut života, právě proto snímek trvá 30 minut, a právě proto má tak mile zběsilé tempo. 80%