Adasin

V náznacích se mohou objevit SPOILERy: Audiovizuálu se nedá nic vytknout, je to pastva pro oči (skvěle zvládnutá kamera i střih) a i soundtrack je dobrý, avšak i přesto mě soundtrack lehce zklamal. Ne, že by nebyl hezký, špatně znějící nebo nehodící se, jen jsem od něj čekala daleko víc - větší rozmanitost, větší ráz, který by i jinak klidnějším záběrům dodal nějakou velkolepost nebo "epičnost" a emoce (což se skvěle povedlo u jiných podobných vesmírných sci-fi jako jsou Interstellar nebo První člověk). O emoce se dle mého nejlépe postaral Brad Pitt a jeho postava Roye McBridea, jehož nejen fyzická, ale i emocionální cesta za svým otcem mi připomněla pátrání Sama Flynna po otci v Tron: Legacy (všimněte si podobností - otec se ztratil, syn má pocit, že jej opustil, a mezi otcovým zmizením a synovým pátráním uběhla doba 27 let). Pitt to zahrál skvěle, jeho emoce byly uvěřitelné a já s jeho postavou soucítila, v některým momentech mi ho bylo dokonce i líto. Líto mi ho bylo i kvůli vývoji jeho vztahu z otcem, to nebylo zrovna hezké. Postavu Royova otce jsem měla chuť profackovat. V tomhle je podle mě Ad Astra zase dál než třeba zmíněný První člověk se svými (extrémně) chladnými postavami. ----- Ačkoliv se jedná o sci-fi, mnozí jistě ocení tu reálnost cestování ve vesmíru - klidně bych si dovedla přestavit, že v "blízké budoucnosti" to takhle bude opravdu vypadat (ne jako u prvních X-Menů, jejichž "blízká budoucnost" je už mimo). Doufám tedy, že při hledání života mimo Zemi nezažijeme podobné zklamání jako hrdinové tohohle filmu. I já jsem popravdě trochu zklamaná z toho konce, trochu jsem si přála konec ve stylu knihy Metro 2033, jejíž mou vysněná filmová adaptace se konečně hýbe kupředu. ----- Škoda, že se neobjevilo více strhující akce ve stylu té honičky na lunárních vozítkách na měsíci (a i téma bojů o měsíční území zůstalo lehce nevyužité) - i když ani tato honička se neobejde bez výtky - v těch skafandrech, obzvlášť, kdy měli astronauti na helmách nasazený solární kryt, nebylo občas poznat, kdo je kdo, a když to někdo schytal, chvíli jsem nevěděla, kdo to byl. K nepřehlednostem dochází i u některých flashbacků, přestože tu snaha o výraznější oddělení (pomocí odlesků světla a starého obrazu) od "současnosti" je. 6/10

Pohodový seriál, který neurazí ani nenadchne, je to někde mezi. Říká se "zlatá střední cesta," ale tady by to v některých momentech chtělo přidat (nebát se víc to rozjet) a něco možná vyřadit (chápu, že je zde Howard Stark a další talentovaní vynálezci, ale chvíli jsem díky některým vychytávkám měla pocit, že se seriál posunul v čase z padesátek do současnosti). Příběh je v obou sériích přinejlepším průměrný a hodně připomíná první polovinu první série Agentů S.H.I.E.L.D.u a pokud Vám nesedla ta, tak Vám moc nebude sedět ani Agent Carter. Akce taky zrovna neohromí, ale aspoň jsou tu ty postavy, sympatickým hercům se celkem daří držet seriál nad vodou. Ve výsledku pořád celkem slušná zábava, která však podle mě přišla z křížkem po funuse, souhlasím s názorem, že nasazení po prvním Kapitánovi by seriálu určitě prospělo víc a možná bychom se dočkali i té třetí řady. Na jednu stranu mi vůbec nevadí, že se nepojede dál, ale na druhou bych chtěla vidět založení S.H.I.E.L.D.u. 7/10

Očekávání ohledně Agentů nebyla nijak velká, upoutávky v televizi mi tehdy přišly zvláštní, ale bylo to z Marvel Cinematic Universe (MCU), a taky tam byl můj oblíbenec z prvního a druhého Iron Mana a Avengers Phil Coulson (kvůli němu jsem si taky nějaký čas myslela, že půjde o prequel Iron Mana), tak jsem se začala dívat... a nakonec z Agentů byl svého času jeden z mých nejoblíbenějších seriálů vůbec. Můj vkus už se sice za ta léta posunul jinam, ale na jistých pár sérií budu vždycky ráda vzpomínat. -------------- Agenti jsou parádní seriál - zejména pro fandy Marvel Cinematic Universe - s víc než tuctem promyšlených postav, kterým jednoduše musíte fandit, ať už se jedná o momentální členy hlavního týmu (Coulson, Daisy, May, Fitz, Simmonsová ale i Bobbi s Hunterem), vedlejší postavy (Ghost Rider, Talbot aj.) nebo záporáky (např. Ward/Hive, Jiaying), i když pravda je, že s některými mohlo být naloženo poněkud lépe (třeba s Lashem....) a v pozdějších sériích začínají být někteří skoro až otravní (Mack). Co do vizuálu a výpravy si myslím, že na (komerční a ne kabelovou) televizní produkci je to slušný výkon, většina efektů je hodně dobrých a nenarazila jsem na nic, co by mi vyloženě vadilo. Soundtrack se povedl taky, občas se nejdou hodně zajímavé motivy a ten hlavní, značně heroický, už k seriálu neodmyslitelně patří. U komentářů k jednotlivým sériím následují lehké SPOILERY: -------------------- PRVNÍ série: Uznávám, že seriál asi nemá úplně strhující pilot, i já jsem si říkala, že je to nějaký divný, a že to možná vzdám, ale byl tam můj oblíbenec Coulson, a já chtěla vědět, jak to, že je naživu (kdo viděl první Avengers, ví), k tomu se ještě objevilo sérum Extremis ze třetího Iron Mana a zajímal mě osud Skye v podání sympatické Chlöe Bennet. Byla jsem tedy ochotna prokousat se případy s nadpřirozenými věcmi hodně čerpajícími z prvních Avengers (zbytky Chitauri). Jenže pak přišel pád S.H.I.E.L.D.u a vzestup Hydry a doposud nejlepší propojení s filmy z MCU - lepšího jsme se již nedočkali a až do úplného konce (nejen) tohoto seriálu nejspíš nedočkáme, což je podle mého fakt škoda... Seriál tak prošel zásadní proměnou a ukázal svou pravou tvář. Poté již nebylo cesty zpět a já chtěla, vlastně musela, vidět další epizody. Doporučuji si spolu s finálovými epizodami (tak od 14. epizody) pustit i druhého Captaina Americu (Návrat prvního Avengera). Mimochodem mě v této sérii velmi potěšil Bill Paxton. -------------------- DRUHÁ série pak začala tak, jak by měla správně začít ta první - zařadila rychlejší tempo (bez epizodických nikam nevedoucích případů) už od začátku, kdy je divák vržen do akce a nových problémů. Přibyly nové postavy (Bobbi a Hunter!!!), artefakty, otázky. A pokračoval boj s Hydrou. Linka s Inhumans, kteří zde (v MCU) nahrazují mutanty, neměla chybu a hlavně postavy z předešlé série se výrazně posunuly dopředu - hlavně Coulson a Skye (nyní už Daisy), ale i Ward nebo Fitz a Simmonsová. Za opravdu povedenou považuji i linku kolem Daisyných rodičů. Série vrcholila vynikajícím dvojfinále S.O.S. s navnazením na třetí sérii, dokonce se objevilo aspoň lehké propojení s druhými Avengers (Age of Ultron) skrze Rainu, která oproti první sérii nebyla tak divná a vlastně mě i mrzelo, že se v dalších sériích už neobjevila. ------------------- TŘETÍ série je pro mě osobně zatím ta nejlepší, hlavně její první polovina, ve které se řeší problém s Lashem, vrahem Inhumanů, a odhaluje se minulost a pravý účel Hydry - nenajdete tu slabší epizodu a budete co nejdřív chtít vidět další epizody, a když si myslíte, že přichází vrchol tzv. zimní části (první polovina série), tak pak nevěříte vlastním očím, když opravdu přijde. Asi nejlepší mid-season finále vůbec. I jako jako celek série nejlépe drží pohromadě. Potenciál Inhumans je tu využit na maximum a jejich hlavní dějová linka se tu krásně uzavírá. Nemluvě o dalším skvěle napsaném vývoji postav. A kromě toho všeho je v této sérii jedna z nejdojemnějších scén, které jsem kdy viděla (v seriálech i filmech), viděla jsem ji asi čtyřikrát a pokaždé bulela jak želva. Po této sérii se ze seriálu definitivně stala moje srdcovka. -------------------- ČTVRTÁ série mi přinesla nejprve lehké zklamání, neboť se i přes Ghost Ridera v první polovině občas trochu podobala první polovině první série (já vím, matoucí), navíc se mi nelíbilo Daisyino počínání v prvních několika epizodách, plus mi chyběly některé postavy z předchozích dvou sérií. Avšak pak po vzoru první série nastává v druhé polovině dost velká změna. V první sérii to byl pád S.H.I.E.L.D.u, zde se děj po psychu s LMD přesunul do virtuální (a vlastně i alternativní) reality Frameworku (který mi dal vzpomenout na nejedno kyberpunkové dílo)... a dostali jsme asi nejlepší epizody od začátku seriálu (i S.O.S. z druhé série překonáno), tedy až na lehce "odfláknutou" finálovou epizodu, která v porovnání s nimi jaksi vyšuměla. Taky mě zde začal trochu otravovat Mack, který, zdá se, přežije úplně všechno. -------------------- PÁTÁ série je ze všech asi nejzvláštnější a podle mě je na ní nejvíc vidět snaha přijít s něčím extra (zvlášť po hrozbě zrušení seriálu), tedy s cestováním v čase. Nejdřív v budoucnosti a pak zase zpátky, takže by se tato série dala dost dobře rozdělit na dvě. Ani jedna nepřevažuje nad tou druhou, ani jedna není úplné průser ale ani úplný zázrak. S postavami je to podobné - cca půlka z nich, tedy hlavní tým a navrátilci z dřívějška, byli opět výborní, opravdu mi udělal radost Hunter a pak Fitz se Simmonsovou, ale nové postavy byly z většiny nezajímavé a ani mi nepřišly moc sympatické (Casius, Deke). Jestli jsem měla z konce čtvrté série smíšené pocity, tak tady je to o stupeň horší, napínavost a drajv posledních epizod totiž opět trochu zazdilo rozpačité finále (proč to zase udělali?). I přesto mám seriál pořád stejně ráda a na ty další dvě série (nebo víc?), byť zkrácené na 13 epizod (a asi i bez Coulsona), se těším. Konec v tuhle chvíli by mě fakt nas*al, přestože jsme dostali odpovědi na mnohé nevyřešené otázky z předchozích sérií. -------------------- ŠESTÁ série: Nejdřív jsem si vůbec nebyla jistá tím „novým Coulsonem“ – tohle totiž smrdělo zoufalou snahou tvůrců udržet si přízeň diváků formou jakéhosi návratu nejoblíbenější postavy i poté, co ta postava (vypadalo to, že definitivně) umřela. Ano, Coulsona mám moc ráda, ale nic se nemá přehánět. Zpočátku sice tvrdili, že Clark Gregg bude hrát novou „úplně jinou“ postavu. Záměrně ovšem nedodali, že ta postava je stvořená z Coulsona (pomocí Monolitů) a má jeho vzpomínky – chválihodné je, že aspoň vysvětlili jak a dovedli to v sérii využít. // Ze začátku to taky vypadalo, že série bude rozdělena na dvě dějové linie – na linii odehrávající se na Zemi a na linii odehrávající se ve vesmíru. Obě linie se nakonec propojily a ukázalo se, že Sarge souvisí s událostmi ve vesmíru a že se na Zemi chystá mimozemská invaze (už zase, hm…). Než se obě dějové linie propojily, bavila mě víc ta ve vesmíru. Vesmír byl určitě zajímavější než dění na Zemi. Vesmírná linie měla také lepší soundtrack, který mi hezky připomněl Trona a Stranger Things. Tato linie obsahuje asi nejlepší epizodu ze série vůbec – šestou. Hlavního záporáka (tedy záporačku) poznáváme až v 8. epizodě (nutno podotknout, že mi vzhledem připomínala Melissandru ze Hry o trůny). Izel je celkem slušná záporačka, ale na Jiaying nebo Hivea nemá, přirovnala bych ji asi k Aidě. Celkem mi vadilo, že v jeden čas jsme všechno info slyšeli dvakrát: jednou to stačí, ale víckrát – je lepší, když se to kombinuje, když najednou vidíme, jak se o tom dozvídají dvě strany. Zakončení série je výborné - po dvou sériích zase pořádně našlapané finále plné zvratů, které nepůsobí proti předešlým epizodám jako úpadek. I když možná pociťuji lehké zklamání, jelikož žádná z postav nakonec neumřela, ale s dostupnými technologiemi se tomu držení se naživu ani nedivím. A vlastně se divím, že to LMD nepoužili na Coulsona už na začátku téhle série (nebo to aspoň nezkusili) – nepřijde mi to tak divné jako Sarge. Úplný konec zase cliffhangerový, naštěstí bylo v případě této série pokračování jisté. ----------------------- SEDMÁ série: jako taková je fajn, ale na úroveň těch nejlepších (za mě 2-4. série) se nedostala. Cestování časem je dost nebezpečné téma: každý už to někde nějak viděl a pojmout to po padesáté jinak, to už snad ani nejde, takže tu máme jedinou lineární časovou linii, kdy změna v minulosti ovlivňuje budoucí události, nějak zakomponovanou časovou smyčku, a nakonec se objeví cyklické cestování časem jako v Endgame, kdy změna v minulosti vytvoří novou alternativní časovou linii a tu původní stejně změnit nejde. Tady to všechno skloubili dohromady (v jedné z alternativních linií lze cestovat lineárně a měnit ji) a světe div se, dává to smysl, na konci to hezky zapadne a konečně dává vše smysl i ve finále série minulé (co bylo s Fitzem a Simmonsovou). I finále je uspokojivé a s tím, jak nakonec postavy skončily, jsem spokojená a výrazně stěžovat si nemůžu. Sérii však nemohu dát plný počet, jednak se tu objevila snad nejhorší epizoda seriálu jako takového (sedmá), pak několik epizod mi přišlo jako zbytečně natahovaných před tím, než to konečně začne zaklapávat do sebe a ohromovat, a nakonec tady celkem selhává to, co bylo na seriálu vždycky nejlepší – práce s postavami. Vyrojilo se tu moc nesympatických, otravných a zbytečných postav. Třeba Mack, který je tu vyloženě otravný svými přemoudřelými kecy – už od čtvrté série tu neměl být. Deke je podobná osina v zadku – čím víc se snaží být nerdy a cool, tím je to horší, aspoň že na konci byl k něčemu. Nový záporák Nathaniel Malick je takovej kretén, že to seriál za celejch sedm sérií neviděl, všichni ostatní záporáci mě bavili víc a hlavně působili, že je z nich člověk měl trochu hrůzu/respekt. Tenhle byl jenom otravnej. Zbytek nováčků i camea postav ze sérií minulých je ok, nejlepší byla nakonec asi Kora. Nesmírně mě ale potěšil Daniel Sousa. Jinak mám dojem, že si tvůrci brali dost ze Star Treku: May měla schopnosti jak Deanna Troi z TNG a Chromiconi jsou jak nějaká napodobenina Borgů v MCU (+ ta Enochova smrt připomíná jistého Vulkánce). --------- Díky za všechno, Agenti, budete mi chybět, byl to krásněj čas, co jsem s váma strávila. P.S.: Na Agentech je hrozně vidět, že je většina lidí nejspíš hodnotila celkově hned po pilotu/prvních pár epizodách. Jak jinak si vysvětlit, že celkově má seriál 74%, ale všechny série (a epizody) mají lepší hodnocení, od druhé série skoro o deset procent? 9/10

Jako výplň a bonus pro fanoušky seriálu víc než dostačující. Na zkrácení dlouhé chvíle jako dělané, jen z toho mohli udělat jen jednu epizodu, to přepínání z jednoho dílu na další každých šest minut je docela otrava. 7/10

První polovina filmu byla hodně dobrá a já napnutě čekala, co bude dál, ale jen co Davida vysadili v lese, přestalo to být tak zajímavé a konec se mi zrovna nezamlouval. 7/10

Počáteční nedůvěra a očekávání nudného táhnoucího se dramatu byla - což je jedině dobře - neopodstatněná. Na začátku to sice trochu drhlo, zvlášť, než se člověk zorientuje v tom, o co půjde, ale pak to pěkně odsýpalo až do konce a stopáž 116 minut je tak akorát k tomu všemu, co se ve filmu odehraje. Jelikož jsem si předtím o kauze Pentagon Papers nic podrobného nehledala, bylo to pro mě celkem napínavé až do konce. P.S.: Vždycky mě bude bavit pohled do redakce nějakých novin. 7/10

S tímhle filmem se bude už navždy pojit zážitek z festivalu v Karlových Varech, neboť tam jej ve Velkém sále hotelu Thermal uvedl sám režisér Jan Svěrák. Film samotný je hodně zvláštní už jen díky kombinaci všech těch nápadů (ať už se jedná o ty zcela originální nebo o inspiraci ze zahraničí), ale přesto zajímavý, jen musíte být otevřeni možnostem. Největšími plusy jsou určitě herectví Petra Formana, Zdeňka Svěráka a Mariána Labudy a taky hudba, ta hlavní melodie (ten "main theme") byla hodně dobrá a skvěle dokreslovala atmosféru filmu (mimochodem skladatel Soukup byl u karlovarské projekce přítomen také). Kéž by dnes opět natočili něco podobného, vzhledem k tomu, že většina současných českých komedií se zde ocitá v "černých rámečcích," je to potřeba jako sůl. 8/10

Chyběli už jenom asiati (nebo jsem si jich nevšimla), jinak ovšem Aladin splnil alespoň v náznacích snad všechny společenské kvóty - od rasové pestrosti po feminismus a transgender. Ale to mi na tom nepřišlo nejhorší. Nejhorší byly jednoznačně ty písničky, mnohdy (spíš většinou) tlačené na sílu a s debilními texty. A ty grimasy, co při nich dělali herci, to jsem se buď smála nebo si kelímkem od coly zakrývala výhled. Vím, že je to muzikál, ale někdy to přehrávání bylo skoro až nesnesitelné, a to se obsazení celkem povedlo. Smithův Aladin nebyl vůbec špatný, a to ani v té modré verzi, pokud ovšem neměnil obličej. Mou nejoblíbenější postavou se však bezkonkurenčně stal kouzelný létající koberec, zdaleka největší sympaťák ze všech postav. Ten koberec bych chtěla taky, zvlášť, když má nejspíš nějakou auru neviditelnosti - pokaždé, když letěl nad městem nebo kolem paláce, kromě hlavních hrdinů a mimořádně inteligentního papouška si ho nikdy nikdo z řad stráží nebo civilistů nevšiml. Kromě nepříjemných a mnohdy debilních písniček a zbytečného přehrávání (a trochu i kvůli někdy až příliš okatého plnění těch kvót) mě k nižšímu hodnocení vede i délka - tady jsou i ty dvě hodiny zbytečně moc, ani ty děti to už na konci nebavilo a jakmile začaly závěrečné titulky, spolu s rodiči byli do minuty venku ze sálu. Nejblbější je, že tu délku nastavovali právě písničkami. Nebýt to muzikál, byla by to fajnová dobrodružná podívaná nejen pro děti, ale takhle je to spíš utrpení. 5/10

Ta hra s efekty na mě jako na dítě kdysi i fungovala (přestože to bylo hodně tmavé)... ale s přibývajícími léty kouzlo vyprchalo a na Alence začínám vidět čím dál víc věcí, které mi vadí - od někdy až zbytečného užití CGI (schválně si najděte obrázky před a po) až po Deppův výkon, kdy mi přišlo, že sleduji akorát zmalovaného Jacka Sparrowa. Navíc mě vždycky bude štvát, že tu miliardu dolarů nevydělal místo Alenky film Tron: Legacy, který si to podle mě zasloužil daleko víc (o ocenění Akademie nemluvě...). 5/10

Jako kyberpunku tomu nejde nic vytknout (což píšu často, ale kyberpunk mám hodně ráda), navíc je to vizuálně nádherné a i soundtrack se povedl. A Alita je milá, i když trochu zvláštní hrdinka (nemyslím teď oči, na ty jsem si bez problému zvykla a ke konci to skoro ani nevnímala). Občas se chová trochu divně, a nepřijde mi, že by to bylo jen rozpomínáním. Její příběh mě zaujal a chtěla bych se dozvědět víc než co bylo naznačeno ve vzpomínkových flashbacích, takže hned jak to půjde, půjdu si koupit mangu, která u nás naštěstí nevychází po tenkých knížkách jako většina jiných mang, ale jako pořádné bichle. Taktéž pochybuji, že se pokračování ve filmové podobě dočkáme, což by byla hrozná škoda. Já bych ho brala hned, jen bez té romantické linky a dalšího podivného Huga. P.S.: Mahersalu Aliho nakonec opravdu obsadili jako Bladea. 8/10