Necrotongue

"Srpski film nejen šokuje, ale především zneklidňuje." Tuto větu jsem opsal z obsahu k filmu, protože s ní nemůžu souhlasit. Co mě na tom mělo šokovat? Nežiju přece ve vakuu a nešokovalo mě ani 50 odstínů pana Šedého, takže... Zneklidněný jsem sice byl, ale došlo k tomu ze stejného důvodu jako u většiny českých romantických komedií- nechápu, kde se na takové filmy berou finance. Zčásti jsem byl otrávený, zčásti znuděný a nebýt tlačítka ffw na dálkáči asi bych se závěru nedočkal. Vůbec mě nepřekvapuje, že jsou mezi podobné tituly zařazeny stonožky, ještě tam chybí Human Nature. Pokud toužíte po erudovaném komentáři, přečtěte si ten verbalův, myslím, že je přesný.

Třetí zázračná noc už mě nepotěšila tak jako obě předchozí. Nevadilo by mi až tak, že přibylo mnoho nových postav, ale zklamalo mě, že zmizela značná část těch, které jsem už znal. Finále všech dějových linií byla sice taková, jaká jsem čekal, ale cesta k nim byla méně zábavná a někdy i nesmyslná. Úplně nelogický byl pro mě Wojciechův příběh, zatímco absence Malgorzaty byla jasná a očekávaná, nepochopil jsem, kam zmizela Tosia, a to co se kolem něj dělo dál, bych radši ani nekomentoval. Být na místě polských tvůrců, do čtvrtého pokusu bych už nešel.

Za jiných okolností bych zřejmě sáhnul k nižšímu hodnocení, ale vzhledem k tomu, co jsem v poslední době viděl, dávám tři kousky. Pravda, byla tady celá řada větších či menších pitomostí, ale faktem zůstává, že jsem se mohl docela slušně zasmát, a jako občasného modeláře mě slušně sejmula scéna s lakováním letadla.

Nevím, kdo přesně přišel na nápad, že nefunkční scénář divákovi vynahradí mezinárodní účastí, ale u mě to tedy žádné kladné body nenahnalo. Poslouchat dialogy, které se těžce míjely s realitou, a sledovat další opravdu nepovedený příběh, to bylo téměř nad mé síly.

Na film jsem se podíval jen proto, že jsem byl zvědavý, co tak hnulo bubun žlučí. Teď již to vím:-) Vůbec nechápu, proč si čeští tvůrci neustále stěžují na nedostatek financí, když se pak peníze investují do takových sraček. Scénář byl příšerný, herecké výkony a režie s ním držely basu, dialogy se pohybovaly na úzké škále hloupé- dementní a já jsem nevěřil vlastním smyslům. Snad se nebude točit nový film pokaždé, když si budou potřebovat Baileys a Bohemia udělat reklamu a když si bude několik modelín potřebovat provětrat své křemíkem "vylepšené" přednosti. Naprostá příšernost a dno toho, co jsem dnes viděl (a že to byl děsivý den...).

Při mém vztahu k dětem ve filmech jsem se tomuto snímku dlouho vyhýbal, při mém dnešním českém filmovém odpoledni na něj už ale došlo, a překvapivě to byl dnešní nejlepší filmový počin (to asi mluví za vše). Kdybych měl hodnotit českou populaci podle toho, jak ji vidí naši scénáristé, byli by všichni muži tupá hovada a ženy nesnesitelné harpyje. Já naštěstí vím, že je deset procent obyvatelstva úplně v pohodě, takže jsem si dovolil občasný smích, slabší pasáže jsem celkem vydýchal a na ty dva kousky to nakonec stačilo.

Fuj, to jsem ale kruťas! Mohl jsem se přece překonat a ohodnotit alespoň jednou hvězdičkou. Nemohl. Už mi fakt leze na nervy, jak se do českých filmů obsazuje kdekdo a jak může psát scénář každý, kdo umí kroužit prstem v rozlité hrachové polévce. Jiří Langmajer hraje v podstatě stejnou postavu jako v pozdějším snímku Po čem muži touží, tam na mě ale scénář fungoval, tohle byl jen typický hejt na chlapy, který by mě mohl bavit, kdyby byl udělaný pořádně. Takhle to byla jen ztráta času.

Zpočátku jsem si myslel, že by se mi film mohl i líbit, pak ale přišla zlomová scéna,v níž Eva s Honzou nostalgicky vzpomínají na časy minulé. Tyhle dialogy, ve kterých si postavy detailně sdělují, jak co proběhlo, mi vždycky připadaly jako rozhlasová hra ve filmu, ale když už je scénárista zoufalec, co mu zbývá, že? Od tohoto momentu šel příběh k zemi v sestupné spirále, aby v závěru přešel do kolmého pádu. Herecké výkony mě příliš neoslnily, scénář byl chabý a dortová bitva zabila veškerou moji snahu o lepší hodnocení. Takový amatérismus jsem už dlouho neviděl.

Tahle komedie měla dva základní zápory: byla francouzská a hrály v ní děti. Příliš mnoho dětí. Kromě nich ve filmu vystupoval zastydlý puberťák, nesnesitelná blbka s "jasnými" životními prioritami a francouzský pokus o pana Darcyho z Deníku Bridget Jones. Občas jsem se i zasmál, ale většinu času se humor točil kolem vyměšování, takže mě film zrovna dvakrát nepobavil.

Hned na začátku se musím přiznat, že jsem s hrůzou čekal mnohem větší slaďák. Hry na city jsem se sice dočkal (aby taky ne- byl to přece americký snímek o Vánocích!), ale dalo se to s klidem vydržet, větší problém byl, že na mě film přestával fungovat ve chvíli, kdy se v záběru nevyskytoval Kurt Russell. Druhým podstatným problémem pro mě byli skřítci/ elfové. Ti mě opravdu nebavili a kazili mi celkový dojem z filmu- proto jen tři kousky.