Chudobka

Průměrný dokument o nadprůměrné ženě.

Po zkušenosti s "komedií" z minulého týdne jsem ani nechtěla zapínat televizi. Ale mám ráda Jana Nedbala a Vojtěcha Hrabáka (Hrabák mě  zaujal v Hastrmanovi). Pro mě bylo obsazení těchto dvou herců dobrá volba. Hrabák by si podle mého názoru zasloužil více příležitostí u filmu, je zajímavý typ. A Nedbal má tak nevinný pohled, že by utáhl každou ženskou na vařené nudli. (Jako Nebeský okouzlil i B. Němcovou.) Komedie to pro mě sice opět nebyla, ale na Nedbala je moc hezký pohled a je to dobrý herec. Takže pro mě to rozhodně není odpad.

I když se zajímám o výtvarné umění, jméno Lowry jsem neznala. Po dvaceti minutách jsem musela film na chvilku vypnout, protože sledovat soužití malíře s tak nesnesitelnou matkou bylo nad moje síly. Ale pak jsem si to rozmyslela a udělala jsem dobře. Přála jsem si sice, aby se matce vzepřel, ale neudělal to, protože ji miloval. Bylo mi líto toho citlivého a starostlivého muže, který dělal vše pro to, aby potěšil svou matku, ale jí všechno bylo málo. Timothy Spall mě svým výkonem dojal k slzám. (Já už bych dávno po té babě něco hodila nebo ji udusila polštářem.) Lowryho obrazy jsou krásné!

Nechápu, proč někdo hodnotí tento pořad jako odpad. Já bych taky některá jména vyřadila. Dívám se pouze na ty osobnosti, které za osobnosti já sama považuju. Někdo mi tam chybí, někdo přebývá, některé dokumenty jsou zdařilé, zajímavé, jiné méně. Dnes jsem se např. podívala znovu na dokument Olgy Sommerové o  Janu Špátovi, kterého velmi obdivuji.

Nezasmála jsem se ani jednou, jen jsem nevěřícně zírala a nestačila se divit, co všechno je možné.  Ne celou hodinu, to fakt nešlo. Vejdělek, Epstein, taková nadějná dvojka!  Ani za Čermáka nedám dvě hvězdičky. Ale nejvíc mi bylo líto Sabiny Remundové. To si snad nezasloužila.

Nádherné! Nepamatuji se, že by mě nějaký film v poslední době tolik dojal jako tento nenápadný snímek. Sarah Adler se mi líbila, ale  Tim Kalkhof byl ve své roli dokonalý. Klidný, tichý, citlivý introvert, jehož klid se přenášel i na mě. Slzela jsem už v 8. minutě filmu, ale zároveň mi bylo dobře. Pro mě je to film léčivý, zbavil mě neklidu, nervozity, úzkosti a doslova mě postavil na nohy. Oceňuji i krásnou hudbu a lákavé cukrářské výrobky. (Po skončení filmu jsem upekla bábovku.)

Čtyři hvězdičky nejen za Michala Prokopa a jeho nejznámější písně, ale hlavně za houslového kouzelníka Jana Hrubého.

Nejen Anthony Hopkins, ale hlavně Anne Bancroft mě ve své roli okouzlila. Její postava energické, originální a vtipné spisovatelky se mi moc líbila. Přátelství dvou lidí, kteří si rozumějí a jsou si blízcí, i když si posílají "jen" dopisy. A knihy, knihy, knihy... Miluju knihy! Krásný příběh. Tolik jsem si přála, aby Helen přijela a ti dva se setkali! Nestalo se. Herecký koncert, který potěšil mou duši.

Nemůžu si pomoct, já jsem se na poslední díl minisérie těšila. To, co se tam rozpoutalo, bylo fakt bláznivé, ale proč ne? Bavila jsem se? Bavila! Od začátku mi bylo jasné, že to nebude klasická detektivka. Rozčilovala mě Čvančarová - ale to je v pořádku, tak to mělo být. Kdo srovnává se seriálem Případy 1. oddělení, srovnává jabka s hruškama. Nesrovnatelné. Hned první díl odstartoval diskusi - a to je dobře. Do Hřebejka bohužel šil kde kdo. (Kamil Fila na něm nenechal nit suchou.) Herecké výkony byly výborné. Pro mě to rozhodně nebyl žádný odpad.

Úchvatný koncert, úžasná atmosféra. Tolik šťastných lidí pohromadě!