Cukrář

3* Mám rád vztahová dramata, mám rád gay filmy, ale nemám rád takové, když nerozumím chování a pohnutkám hlavního hrdiny, což mě vždycky dost irituje. A tenhle film je tou pravou ukázkou - možná je chyba u mě, ale jak jinak hodnotit než subjektivně. Pokud však chtěl režisér jen upozornit jaké to má následky, tak potom to nějaký smysl má ... pro ostatní. Jinak komorní provedení filmu včetně hudby je kvalitní a umocňuje tak emocionální náladu filmu. Nedílnou součástí filmu je i silný vliv náboženství na chování postav, ale v Izraeli to ani jinak nejde. Tři hvězdičky neznamenají velké zklamání, ale ani chuť si někdy film zopakovat. Navíc jsem měl pocit, jako bych už něco podobného viděl. Své diváky si ale určitě najde. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (20.08.2018)

Nádherné melodrama, které mohu jen a jen doporučit. Herecky super, mistrovsky zachycené vztahy jednotlivých postav, skvělé klavírní melodie. Přitom se Graizerův snímek netopí v patosu a sladkobolnosti, které by se u podobných zápletek jinak daly očekávat. Milovníci sladkých dobrot si určitě přijdou na své. :) (17.01.2018)

Cukrář je sladkobolný a mnohavrstevný příběh, kterému se však daří velmi dobře držet základní dějovou linku. Právě postupné sloupávání jednotlivých vrstev příběhu vylučuje jeho plochost a prvoplánovost. Počáteční syrovost mě zaskočila zcela nepřipravenou a mile mě překvapila zvídavost, s jakou film testuje hranice univerzálně lidské i kulturní. O tom svědčí i fakt, že snímek vznikl v izraelsko-německé koprodukci. Hranice - jejich neviditelnost, křehkost a úzká provázanost se vztahovostí – utváří hlavní rámec filmu. I přesto, že by nejspíš mnoho z nás zůstalo do konce svého života jen u pouhých přestav a domněnek, Thomas se s nimi nehodlá spokojit a jedná. Pokračuje dál ve hře, kterou měl rozehranou s Oranem, přičemž obětí téhle hry je (stále) nic netušící Anat. Thomas se stává vetřelcem v její rodině, všudypřítomným voyeurem využívajícím jakékoli příležitosti k tomu, aby mohl zjistit něco víc o Oranově skutečném životě … jeho druhé identitě, která mu zůstala skryta. Tohle je zkrátka cesta, jak se Thomas vyrovnává s Oranovou smrtí, je to jeho způsob truchlení. Jenže celý příběh se začne zamotávat a pro Thomase je čím dál tím těžší tohle klubko manipulací rozmotat. Obzvlášť těžké to je ve chvíli, kdy tyto (původně sobecké) Thomasovy záměry vyústí v něco nového a nečekaného. Z tohohle se zkrátka nepůjde vykroutit trapným „vždyť ses neptala.“ Možnost propojení s mrtvým Oranem (tím třetím) prostřednictvím Anat se totiž postupně jeví jako iluzorní, protože vždy můžeme potkat „jenom“ toho druhého. A tohle je ta hranice, na kterou si potřeboval Thomas sáhnout. Ani Anat však není bez poskvrny – ve své kavárně, která má certifikát košer podniku, zákazníci rozhodně košer zákusky neochutnají. Většina z nás zkrátka nějakým způsobem manipulujeme s realitou pro svůj vlastní prospěch. Proč se ale měla Anat setkat s Thomasem? Možná proto, aby oba lépe pochopili to, kým skutečně jsou. Thomas v sobě odkyl nečekané emoce a Anat se mohla v Berlíně konečně nadechnout čistého vzduchu, který není zatížený pravidly židovské tradice. Za pozornost však stojí i rozpracování Oranova dvojího života, který je do značné míry důsledkem kulturního tlaku a částečně osobní (sobecké) volby. Žít takový život umožňoval Oranovi anonymní a multikulturní Berlín, který jako kdyby symbolizoval globalizovaný svět. Takový svět nabízel Oranovi dočasnou možnost zapomenout na kulturní a mezilidské bariéry, ale nabízel také dosažení vnitřní integrity. Jenže k některým věcem v životě člověka prostě nestihne dojít, protože je život někdy nečekaně krátký. (02.07.2020)

Tak tohle bylo opravdu příjemné překvapení ! Filmy s touhle tématikou moc často nevyhledávám, takže jsem až tak moc nečekal, ale všechno bylo jinak. I když ten popis k filmu je trestuhodný Spoiler jako prase, protože velice originální odvíjení filmového příběhu bohužel poněkud degraduje. Zpočátku nenápadně vystavěný příběh originálně mixuje vícero témat, ale tak nějak nenápadně, nijak netlačí na pilu, ale s postupným odkrýváním jednotlivých témat i pohnutek filmových postav o to více (ale velice vkusně) tlačí na divákovy emoce i představy. Výborné a zapamatovatelné herecké výkony, krásná kamera, a i když minimalistický, tak velice působivý klavírní doprovod. A přesto, že filmový příběh je zdánlivě odvíjen velice pomalu, ani na chvíli se nenudíte a o to více máte dojmů a otázek k přemýšlení po velice vydařeném závěru filmu. Opravdu moc podařený film. A to nejsem na sladké :-) (02.07.2020)

Němec dělá poskoka v Jeruzalémě, v židovské košer-kavárně. To se musí Hitler v hrobě obracet! Tohle je jen můj pokus o nekorektní humor, protože film je úplně o něčem jiném (ikdyž ta averze Židů vůči Němcům, stejně jako naše vůči Rusům zůstane navždy). Jednoduchý, srozumitelný a hlavně lidský je tento komorní snímek a je to pro vnímavého diváka balzám na duši. Zaspoileruji. Muž a žena miluje jednoho muže a muž a muž miluje, v jiném čase jednu ženu! Celkem se dohromady milují tři osoby navzájem, jen o tom neví. Takto jednoduché a zároveň složité to je! I takové příběhy může přinést náš pestrý život. K tomu všemu si ještě nastartujte chuťové buňky (ti kteří máte rádi sladké!), abyste je pak naprázdno mohli použít! (01.09.2018)