Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární

Recenze (349)

plakát

Hříšnice - Cora (2017) (série) 

Zajímavě natočená detektivka, která si s divákem pěkně hraje až do úplného a překvapivého vyvrcholení. Sice mi přišlo, že mužské pohlaví tu je vykreslování až moc v negativních barvách, ale budiž odpuštěno. Jako BONUS přidávám odkaz na ústřední skladbu první série ( nedoporučuji pouštět na pláži... ;D ) Big Black Delta- Huggin & Kissin.

plakát

Hříšnice - Julian (2018) (série) 

O třídu horší než-li byla první série. Kromě otravného dětského protagonisty mi ani celá zápletka nepřišla bůhví jak zajímavá. Vyvrcholení celé pointy byl slabý odvar a potěšil maximálně tak návrat už známého komisaře Ambrose na scénu i když ani jeho oddělená temná dějová linka moc zázraků nepřinesla.

plakát

Ready Player One: Hra začíná (2018) 

Takový moderní The NeverEnding Story cílený na dnešní mládež. Dokážu uznat a ocenit vizuální stránku snímku, protože není místa kde by se nic nedělo. Mě jakožto už přeci jen staršího diváka a bývalého vášnivého hráče potěšily naopak hlavně easter eggy a hudební soundtrack cílený na tuto mou generaci lidí. Hlavně na ty easter eggy je to hotová filmová a videohráčská pokladnička a silně pochybuji, že na jedno zhlédnutí se mi je podařilo všechny odhalit. Na druhou stranu příběh je klišé a dost mě odrazuje od zopakovaného koukání. Navíc mě film dokázal i místy mile pousmát a líbí se mi, že nenápadně nabádá menší diváky k opatrnosti před virtuálním světem, který může mít pak v tom jejich reálném jisté neblahé důsledky. Herci mohli být lepší, ale naštěstí se většina filmu odehrává ukrytá za avatary, takže se to dá překousnout.

plakát

Lví král (2019) 

Lion King je jedna z mých nejoblíbenějších disneyovek a tenhle remake mě vůbec nepobouřil. Proto jsem v celku překvapen, že se tady najde dostatek lidí, kteří tuto moderní kopii silně na můj vkus podhodnocují. Grafické ztvárnění je realisticky krásné a to včetně plynulých pohybů všech zvířátek. Původní hudební skladby tomu všemu dávají příjemnou nostalgickou tečku. Možná se dalo více zapracovat na hlavním padouchovi Scarovi, který v originálním kresleném filmu, působil více děsivěji než-li tady. Celkově jsem si to ovšem užil podobně náramně jako originál před dávnými lety v kině.

plakát

Peppermint: Anděl pomsty (2018) 

Po slabším předchozím Morelovým filmu Gunman, který s akcí na můj vkus šetřil a snažil se tlačit do pozadí i politický příběh, se Peppermint ukázal v opačným světle. Už po pár desítkách minutách jsem si vesele pomlaskával, protože přesně takhle pana Morela mám nejraději. Příběh je sice klasicky béčkový a tisíckrát okopírovaný jinde, ale netáhne hlavní otěže, takže sem mu tolik pozornosti zase nevěnoval. Ty si vysloužila Jennifer Garner, protože ji to se zbraněmi nejen sluší, ale i to s nimi dost dobře umí. Už úvodní záběr na auto vám napoví, že ani o vtípky nebude příliš nouze :) Není to sice TOPovka, ale jako akční jednohubka večer do postele rozhodně neurazí.

plakát

Gunman: Muž na odstřel (2015) 

Od filmů pana Morela vždy očekávám hezkou akční podívanou a i zde ukázal svůj perfektní cit pro přestřelky. Bohužel celá příběhová zápletka mě neoslovila a spíše ubírala filmu na tempu. Moc se zkrátka mluví a málo střílí. Sean Penn mi taktéž jako hlavní hrdina nepadl přímo do oka ( asi je to už tím jeho věkem, ale neuvěřil jsem mu to ). První film od Morela, po kterém mám v puse pachuť hořkosti a kterému dám lehce podprůměrnou známku, škoda.

plakát

Ďábel (2010) 

Tento film si pouštím na můj vkus velmi často a to i přesto všechno, že se mé osobní hodnocení, jak vidíte, pohybuje v průměrných hodnotách. Tenhle typ či žánr filmů mám totiž velmi rád. V tomto případě je celá situace ještě zkombinovaná s mysteriozní zápletkou a tím mé mile já rozhodně nepohrdne. Film strašně rychle uteče a není to jen díky podprůměrné minutové stopáži. Od úvodu do konce se totiž něco děje a i když je scénář i vedlejší zápletka primitivně úsměvná, tak má velmi málo hluchých míst. Ono právě ta jednoduchost je asi i ten hlavní důvod proč jsem své hodnocení o jednu hvězdičku zmírnil. Ten film tím rozhodně netrpí, ale na úkor jiných filmů, které se mi třeba líbili přibližně stejně, ale měli propracovanější scénář, by to nebylo fér. Herci neurazí, protože zde si budete spíše utvářet nějaké osobní sympatie, než-li řešit jejich herecké dovednosti. A závěr nebo vlastně celá pointa je takový úsměvný mindfuck s hezkou příjemnou tečkou. :)

plakát

Pokémon: Detektiv Pikachu (2019) 

Film vychází hlavně ze stejnojmenné videohry, kterou jsem před zhlédnutím toho to snímku nikdy nehrál. Dokážu tedy pochopit fakt, že původní koncept zápasů mezi Pokémony tu je odsunutý na vedlejší kolej a až na výjimky tu hraje prim spíše detektivní příběh. Ten není tolik komplikovaný a i když si pár lidí stěžovalo na práci střižny, tak já se takto snadně ztratit nedokázal. Zvraty byly hezké a mile překvapily svou mírnou zapeklitostí, která asi mohla mladším divákům trochu zavařit mozečky. No kdyby příběh nepobrali všemi desíti, tak samotní Pokémoni jim to určitě vynahradili. Jejich stylizace je líbivá a zapracování do obyčejného života lidí uspokojivé, samozřejmě jejich potenciál nebyl zdaleka vyčerpán. Zatím jenom vychvaluji, tak proč to moje hodnocení je tak bídné? V prvé řadě nejsem divák, který by vyhledával komedie, protože tu pravou filmovou zábavu hledám trochu jinde než u trapných scén a hlášek. Zvlášť ten americký humor mi je hodně cizí a přestože se Pikachu snažil každou scénku obohatit nějakým vtípkem, tak jsem se za celý film ani jednou neusmál. Ono vlastně celé hlavní herecké duo bylo utrpení nejen poslouchat ale i sledovat. Justin Smith je obecně děsně nesympatický a už od úvodních minut filmu, kdy se přizná, že mu lezou samotní Pokémoni krkem, sem věděl, že kamarádi po dobu té hodinky a půl rozhodně nebudeme. Ono mi je těžko hodnotit, protože původní Gameboy videohry a i vlastně seriál jsem jakožto dítě hltal všemi doušky. Takže nostalgie velí přimhouřit všechny oči, ale já prostě nemohu hodnotit jinak než spravedlivými dvěma hvězdičkami.

plakát

Boar (2017) 

Buranský film který je nechutně prošpikován potoky alkoholu a připitomělých sexuálních narážek snad v každé druhé vyslovené větě. Všichni herci a to bez výjimek, jsou tak děsně nesympatičtí a špatně hrající, že vám naženou husí kůži víc než-li samotný vypasený pašík, který naštěstí jejich neherecké utrpení postupně chronologicky ukončuje. Nulový smysluplný scénář jen celkový dojem prohlubuje, protože jde prakticky o sbírku vraždících scén sešitou horkou jehlou. Jednu hvězdu za odvahu divočáka nezhotovit jen přes počítačovou grafiku, ale dodat mu i trochu té reálnosti. Hlavně v nočních scénách byl chlapec celkem k světu, ale to jsem i já. :)

plakát

Predátor: Evoluce (2018) 

Co se týče zabíjení, je tento film ze všech Predátorů ten nejbrutálnější, ale to je to jediné prvenství, které si ode mě tento film zaslouží. Vše ostatní je hodně průměrné až podprůměrné a jakožto věrného fanouška série, mě dokázaly potěšit už jen známé hudební motivy. Herecké obsazení nudí a ta neustála snaha vedlejších postav o to trapné vtipkování mi brzo začalo lézt krkem. Počítačově vytvořené kreatury pak jen dokreslily celkový nevkus a celý film mi ještě znechutily. Rozhodně zatím nejhorší film z Predátor universa na úrovni filmů Alien vs. Predator.