Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Horor

Recenze (976)

plakát

Bastardi: Reparát (2023) 

Říkal jsem si, že bych tomu tu hvězdu dal. Pro Magnuska je to asi jeho jeden z nejlepších dosavadních počinů. Je to hvězda pro kameramana a pro Magnuskův herecký výkon, který mě bavil. Všechno ostatní je prostě Magnusek, jak ho diváci znají z minulých filmů. Včetně rádoby šokujícího konce, které on asi miluje, byť ty závěry bývají spíš směšné a připomínající filmové cvičení ze soukromé školy. Film vyznívá podobně jako Sněženky a Machři po 25 letech. Pomník.

plakát

Voda, čo ma drží nad vodou (2019) odpad!

Možná, kdyby se Magnusek rozhodl tyhle příběhy vyprávět formou dokumentárních filmů, udělal by líp. Natočit regulérní film prostě něco stojí. Hra na nezávislé filmy mě moc nebaví, protože je to pojem, za který se schovávají amatéři a nedotažená díla. Pokud je snaha takového filmu dostat se do kina za běžnou cenu a do televize v hlavním vysílacím čase, je to zkrátka film. A jako film to selhalo ve všech rovinách.

plakát

Ostrov (2023) 

Šest dní, sedm nocí. Když je něco dobré, tak se to kopírovat nemá. Chápu, že takové téma asi nemá potenciál něčím víc překvapit, ale proč pak něco takového znovu točit. Ani ta vizuální stránka nebyla kdovíjak poutavá. Už úvodní 3D titulek OSTROV na úrovni PowerPointové prezentace dá tušit, že si s tím nikdo nelámal hlavu. U TV Prima bych řekl, že dlouhodobě platí heslo - hlavně to natočit. O čem to bude a jak to bude vypadat je jedno - těm našim to stačí. Kdyby to byl televizní film, tak budiž ještě. Ale jako film pro kina je to zatraceně málo.

plakát

Asteroid City (2023) 

Už ne tak striktní kompozice jako v Grand hotel Budapešť nebo u Francouzské depeše. Opět originální námět, spoustu detailů, které udělají radost, jako celek ale už docela unavující. Jako kraťas by to bylo milejší.

plakát

Smrtelné zlo: Probuzení (2023) 

Z Evil Dead zůstal jen název. To, čím vždy Evil Dead byl, tj. především absurdity s prvky humoru a litrů krve, zde absentuje. První půlka má táhlý rozjezd. Ta druhá se snaží spíš o funkční současný horor. I změna prostředí, ve kterém se děj odehrává šel tentokrát jinou cestou a možná právě i tou méně děsivou.

plakát

Stopy Járy Cimrmana (2023) (seriál) 

Nápad zrealizovat cestopis o místech, která jsou spojena s Járou Cimrmanem, byl hezký. Jenom to celé nedrží pohromadě. Z lokality do lokality se skáče bez vhodnějšího uvedení polohy na mapě. Místo toho umí cestopis zmínit i místa, kolem kterých autoři nejspíš jenom projížděli. Do toho stopáž vyplňují vzpomínky na členy divadla a ukázky z divadelních her Járy Cimrmana, které s lokalitami souvisí nanejvýš jenom okrajově. Překvapilo mě, že humor, který dobře funguje na divadelních prknech, v televizním pořadu nemá šťávu. Nakonec to možná celé vyznívá víc jako pomník. Ne, Cimrmanovi, ale divadlu Járy Cimrmana.

plakát

Záhada v Saint-Tropez (2021) odpad!

Čisté dno francouzské komedie. Recyklace starých fórů bez špetky energie.

plakát

Ostrov svobody (2022) (studentský film) 

Docela by mě zajímalo, jestli se takhle dalo reálně utéct. Hezky natočené a dokonale zahrané.

plakát

Revír (2023) (seriál) odpad!

Škoda, že každý díl nebyl o něčem. Třeba jako u Okresního přeboru. Na pozadí potom mohla běžet celá tahle zápletka, byť sice ne kdovíjak atraktivní na sledování.

plakát

Světlonoc (2022) 

Trochu žánrový hybrid. Filmařsky spíš na úrovní lepšího televizního filmu jako například dřívější slovenská Trhlina. Jednání postav často dost nelogické a komické. Některé okamžiky jsou ve filmu evidentně jenom na efekt. Autorky možná při tom ponoru za hlubokými myšlenkami zapomněly s sebou stáhnout i diváka.