Bastardi: Reparát

Filmy Tomáše Magnuska jsou jedním z mých guilty pleasures, filmová úchylka, kterou si dopřávám, protože mi přinášejí zvláštní druh potěšení, kterého se mi odjinud nedostává. Když třeba sbalí nějakou krásnou mici Tom Cruise, Mark Wahlberg, Chris Hemsworth…, tak si toho málem ani nevšimnete, jak je to všední, nepřekvapivý, fádní. Když se ale ve filmovým Chánově objeví holka s parametry Miss, navíc vytuněná (údajně nezdařenými- neřekl bych) plastikami, která 22 let čekala jen na to, až ji přefikne trojnásobnej vrah dětí s tváří a tělem Tomáše Magnuska, tak z toho se příkladně já dokážu doslova tetelit blahem. Zvlášť, když ve stejným okamžiku zaboduje Zdeněk Godla u Báry Mottlový… To pak kdesi v mém nitru odpálí doslova erupci radosti z toho, co dokáže jen film, co ta svině život nepřináší, protože pokud vím, tak reálná žena Zdeňka Godly se Báře Mottlové ani trochu nepodobá a Zdeněk Godla Mottlové Mužům roku ČR taky moc ne. Ale ve filmech Tomáše Magnuska to působí tak přirozeně, že ani na vteřinu nezapochybujete o tom, jestli je něco takovýho myslitelný. Tak dobře je to ztvárněný. Navíc si to v té chvíli svou režijní genialitou pojistil tak, že od té zdánlivé absurdity odvádí vaše myšlenky situací, kdy se lamači těch nejvoňavějších ženských klínů střídají se svými skalpy na miniaturním panelákovém WC a vy tedy v tu chvíli spíš řešíte, jakej tam asi musí mít vzduch… Vskutku rafinované. Vyzdvihl bych taky scénu ze dvora kriminálu. Nejkrutopřísnějšího mukla představuje člověk s hlasem, kterým 40 let promlouvá jeden ze dvou nejznámějších plyšáků v této zemi. Poprvé po X letech se osmělí a zničeného spoluvězně Majera se konečně zeptá, jaké bylo jeho civilní zaměstnání. Majer ještě stihne odvětit, že učitel, zhruba do deseti vteřin ale vyleze z různých děr na buzerplacu asi 6 hlav, aby každá z nich vesele zahalekala: “Dobrý den, pane učiteli!” Geniální- opět! Miluju tuhle scénu. Zase- v Simpsonových byste si jí ani nevšimli, ale Tomáš Magnusek pochopil, že když převedete džouky s potenciálem z animáků do hrané tvorby, tak to teprve dostane ten správnej říz. Reparát- jak už nàzev napovídá- chci určitě vidět ještě jednou. A vám, kteří čtete tuto recenzi, bych to doporučil taky. Každej si v tom najdeme svoje. Od toho je to ta nejlidovější lidovka, se kterou se můžete v tuzemské filmové tvorbě setkat. (16.07.2023)

Říkal jsem si, že bych tomu tu hvězdu dal. Pro Magnuska je to asi jeho jeden z nejlepších dosavadních počinů. Je to hvězda pro kameramana a pro Magnuskův herecký výkon, který mě bavil. Všechno ostatní je prostě Magnusek, jak ho diváci znají z minulých filmů. Včetně rádoby šokujícího konce, které on asi miluje, byť ty závěry bývají spíš směšné a připomínající filmové cvičení ze soukromé školy. Film vyznívá podobně jako Sněženky a Machři po 25 letech. Pomník. (17.07.2023)

čekal jsem nějáké drama s pozustalim Krampolem kterého by ke konci Přeučil předstirajici retardaci zabil třeba lžičkou a Majera nějak kulisácky zachránil, ale dostal jsem jen vyloženě vynucenou nostalgii - podobně jako u posledního Matrixu bylo doslova nutné prolnout to sem-tam scenou z předchozích dílů, protože jinak nebylo vicemeně možné si ty xichty správně zařadit. Jediný kdo mi zustal v paměti byl malej Grunza a ten tady pro jistotu ani nepromluvil. Z nevychovaných dětí tehdy sršila přirozenost, na většině jejich dospělích verzí je ale vidět že se herectví dál nijak nevěnují. Ciganu v Chanově bylo zřejmě malo tak si pro jistotu dotahli i pidlovokýho Vemolu. Magnusek i Godla z toho filmu byli v rozhovorech nadšení, já bohužel už tolik ne, momentů kdy jsem se nenuceně zasmál bych tentokrát spočítal na dlani jedne ruky. (19.07.2023)

Původní trilogie je sice extrémně amatérská, nelogická, většinově i trapná, ale alespoň první díl má něco malinko do sebe. Tohle pokračování je už jen vrchol tragédie, která nemá jediné opodstatnění. Místy se to snaží hrát na jakousi nostalgii, která ale vůbec nefunguje protože ani první Bastardi nejsou žádná kultovka, kterou by bylo záhodno si připomínat. Je to celý absolutně ponurý, šedivý, trapný, herecky mdlý až strašný, a Magnusek ukazuje téměř nulovou sebereflexi. Těžko říct, proč do tohohle někdo dal prachy, ale rozhodně si jich neváží. (25.07.2023)

As I walk through the valley of the shadow of fat, I take a look in my head and realize there's nothin' left... Ti, kdo tomuhle přitroublému, neumětelskému hovadu pořád financují jeho patotvorbu, která je od dvojky tohoto svinstva pravidelně peklotyčnou urážkou všech opravdových filmů i sebezapadlejších amatérských filmařů, patrně tímhle perou prachy za drogy a obchod s dětmi. Zhnisaný výtěr z análu té nejretardovanější bulvární žumpy se zde hravě snoubí s oligofrenní scenáristikou i downí režií, což je autenticky ještě podtrženo obsazením švidratého opohumanoida Karla Mentálního Výmolu, bytostně odporné, prkenné protekční sufraštětky a ČEZ rentiérky Natálie, ochrnutého Krampuse a padesátičlenné huhňající rodiny Žigových. Opravdu děsivá a bolestivá zkušenost, nade vši pochybnost způsobující demenci, karcinomy očí, bilaterální supurace a tinitus. Kina i platformy, které něco takového šíří, by se měly začít okamžitě vypalovat, jakož i hospitalizovat každý, kdo to pomiluje čímkoliv vyšším než žluklým odpadem. Počítám, že se pan retardované prase, egomaniakálně okouzlen svou tolik úspěšnou kariérní degradací, záhy v pětce vrátí i s kulkou v hlavě, aby definoval zcela nový žánr, a sice cigánsko lopatistický zombífekál. (18.07.2023)