Cushing

Wow. To jsem neznal. Všechno pro slávu...

Solidní televizní film, v kině bych byl rozpačitější z jeho zábavnosti než u telky, v ní je to zas až příliš náročné. Lidi, co chtějí brát spravedlnost do svých rukou, znám., i bývalí spolužáci mají takové spasitelské vlhké sny. Jsou směšní, ale rozumím jim, aspoň někdy, jsou produkty těžko srozumitelné doby. Tenhle film není kdovíjaká řachanda, ale pár úsměvů, hořkých, vyloudí. Aluze na jiné filmy nebyly jistě nutné. Slovo postmoderna už je dnes staré, ale pořád se ještě někdy hodí. Morální nejistota a nekonsistence tohoto bezbožného národa je tu ukázána pěkně.

Docela případná variace na televizní revuální kravinky 60. let. Proč ne? Akorát ty hlasy. Ale možná takový hlasy jako tehdy už nemůžou bejt. Nejsou. Tři oktávy u Evy Pilarové, místo třech oříšků pro Popelku, že. Rest in peace, Pilarko. Muj děda tě miloval. ... ... A babička žárlila. Cha cha.

První část krásně vtipná, druhá politická, bohužel, a málo srozumitelná pro ty, kdo tam nebyli nebo neznají historii Jižní Korey. Srovnání s Pulp Fiction pouhá marketingová zkratka.

Přesné a vtipné, a po přečtení Woodyho autobiografie Mimochodem to dává ještě větší smysl.

Marketa Lazarová č. 2. Vyprávění obrazem. Kruté, ale neuhýbající, Ubíjející. Ale taková je válka. A tohle je film o ní, i když ne z bojové linie.

Stojí za vidění. Nejlépe nic nečekat, jen tak plachtit s nimi. Vmontovat tam alternativní příběh tragického konce Sharon Tate byla umělecká chyba, ale evidentně to prošlo.

Špatnej film. Film není román. A ani román nesmí bejt nudnej, přestože může bejt rozvleklej. Tohle není film ani román. Akorát to má Vergilia a Danta v kruzích pekla. Dante je teda jako ten vrah, co ani neví, proč vraždí. Ale je to jedno.

Knížka lepší, komplexnější, lidštější a víc srdceryvná, ale dramatizace literárních děl je vždycky těžká. Kdo nečte anglicky, ať si počká na českou verzi románu, jež vyjde v Argu. Jako seriál podle velmi složité a pořád aktuální knížky je to dost dobrý. Hlavně první tři epizody. Jenom ta práce se symbolama, barvama a architekturou...

Kdo píše, ten ví, o čem tohle podobenství je a co je zde "matka".