Blueeyes

Deadpoolova ironie, sebeironie a neskutečně vulgárně-vtipná či vtipně-vulgární mluva mě prostě baví. Ačkoli je fakt, že postupem filmu už to není tolik překvapující a je to spíš čím dál stejné... Nečekala jsem, že to bude taková romantika, že to je vlastně lovestory jako Brno :-) A legendární věta "dnešek byl příjemnej jako vibrátor z kaktusu" se hodí lecjakou příležitost.

Musela jsem získat pár dnů odsup před psaním komentáře. Moc dobře nezvládám podobné typy filmů s tématy zneužívání žen a pokud jsou v tom zapleteny děti, tím hůř. Oceňuju herecké výkony v čele s velmi přesnou a věrohodnou Brie Larson. Tísnivou, depresivní a zpočátku bezvýchodnou atmosféru. V té nejdramatičtější fázi utěku jsem měla co dělat, abych se přinutila dívat se dál, a to vůbec ne proto, že bylo to bylo špatně natočené. Právě naopak. Z Pokoje zkrátka mrazí a to i několik dnů po shlédnutí.

Pan a paní Smithovi si pouštím vždycky když, no zkrátka když je toho třeba. Tak jim to sluší, jsou prostě sexy, jiskří to až běda a mě to prostě baví. Scéna u večeře je skvostná a moc se mi líbí Angelinin komediálni minimalismus. Je vtipná jakoby jen tak mimochodem. A když Brad řekne: "Míříš hůř než vaříš, miláčku, a to už je co říct..." pokaždé se musím smát, a to jsem to viděla xkrát. A závěrečná střílečka ve žlutých brýlích za tónů písně Mondo Bongo je pro mě sama o sobě na pár hvězd.

Knižní podobu jsem četla už v době, kdy ji u nás znal málokdo. A milovala jsem ji. Bylo mi docela úzko, když jsem zjistila, že se chystá natáčení. Jako by někdo cizí sáhl na mé soukromé věci, na mojí srdeční záležitost. Ale uklidnilo mě, že se toho chopil Ang Lee. Film má šťávu, příběh, duchovno jak ho znám z knížky, super digitálního tygra a skvostnej, přenádhernej vizuál a pointu jako víno. Ale stříhala bych, tak o patnáct dvacet minut, pak by to bylo perfektní.

V Maleficent jsem dostala o hodně víc, než jsem očekávala. Překrásnou říši, nádhernou výpravu, příběh, hlavu i patu.... křídla a hlavně tu nejkrásnější Disneyho záporačku všech dob. Ano, celou dobu jsem nemohla dostat z hlavy Tři bratry a District 9, ale nevadí! I tak jsem si to užila. Pravda, o tom kdo může a nemůže dát polibek z pravé lásky jsem sice měla jasno jako facka dobrých dvacet minut před, nicméně ani tak nelze upřít velmi pěkný celkový dojem. 70% a plus 10 dalších procent za draka!

Protože kouzelnické filmy miluju, těšila jsem se velmi. Po báječné jedničce přichází ale nevyhnutelné zklamání, Jak tu padlo mnohokrát, překombinované, skrznaskrz digitálně podpořené podání kouzelnických triků, za mě ubírá celé té magii na kráse. Isla Fisher mi zas tolik nechyběla, Lizzy je zábavná a vtipná, to bych ustála. Ani Daniel Radcliffe to příliš nevytrhl a jako záporák mi přišel lehce marnej. Ve scéně s kradením karty z laborky jsem sice téměř nedýchala, ale vzato kolem a kolem, maximálně 65% a to jsem shovívavá.

Nadšení se nekonalo a to příliš ani ze strany dětských diváků. To nejlepší známe z upoutávek a zbylý příběh je vlastně jedna velká klišoidní vata. Z nepřátel se stanou přátelé, pomoc přichází z nečekaných míst... předvídatelná a za mě málo vtipná dětská klasika. Animace a charaktery zvířat jsou super, ale samotný děj to nevytrhne.

Brrr, u této pohádky jsem asi jako devítiletá holka dostala psotník, že se strašně bojím ptáka Žala a dodnes mám z toho husí kůži. Hlas pana Kemra jak říká:"Já jsem pták Žal...." se mi vybavuje zcela autenticky a to jsem tenhle film už pak nikdy neviděla a doufám, že už nikdy neuvidím :-)

Tady jsem si hodně přišla na své. Nejen kvůli Samu Claflinovi - nejvíc sexy kvadruplegikovi všech dob, kvůli překrásné Emilii Clarke, která je nádherná i když zrovna není v roli Daenerys Targaryen. Kvůli jejich báječné britské angličtině. Film s velkým srdcem. Velkoryse a ráda odpouštím, že se v mnoha scénách prakticky jedná o vykrádačku spousty dalších filmů... Než si pro nás přijde, Klepání na nebeskou bránu, Zemřít mladý, Pretty woman nebo My Fair lady. Příběh o tom, že všichni máme možnost svobodné volby, ačkoli ta volba možná není až tak svobodná, protože nás limituje a předurčuje to, jací jsme. Tohle mi sedlo, fakt že jo. A že je to ryzí prachsprostá romantika? No, a co?! :-)

Zootropolis je za jasných pět hvězd. Judy Hopkavou si musíte zamilovat pro její roztomilost, vůli a poctivost, pro mě ale větší váhu má postava lišáka Nicka. Je to prostě stejně neodolatelný floutek jako Flynn Rider z Na vlásku. Okouzlující, vtipnej, tak trochu rebel a tak trochu správňák. Zpracování Zootropole je naprosto geniální, každé zvíře promyšlené, každičká čtvrť dotažená do maxima. Body navíc si zaslouží písnička od Gazell a lenochodi. Jediné s čím mám trošku problém je pro mě přílišný politickosociálně korektní přesah, ale co už... i tak je to za pět.