Algernons

Já to prostě nechápu. Proč je ten Loki, tak zatraceně dobrý? Set design, barvy, režie, hereci, scénář to vše tu skládá perfektní, napěchovanou a nádherně do sebe zapadající podivanou. Moje srdce plesá ať už z toho jak miuju jednotlivé scény a nebo tu filmařinu za tím. Rozhovor Silvie s Lokim v baru je jeden z nejlepších v rámci MCU a to samé pak platí pro hudební sekvenci. Nikdy bych nečekal, že zrovna v MCU seriálu uslyším tento klenot undergroundové hudby. Dokonalost a obří HYPE na finále!

Bod Obnovy je skvěle vypadající české SciFi, které za opravu málo peněz nabízí strašně moc muziky. No a ikdyž chytrá a promyšlená práce s rozpočtem je možná nejsilnější aspekt filmu, určitě to není jediná kvalita, jakou tento snímek nabízí. Pravda, zápletka je relativně banální a předvídatelná. Tady Bod Obnovy neuhrane. Ovšem dynamika i vztah mezi detektivem Trochinowskou a zavražděným a oživeným Davidem Kurlstatem funguje na jedničku a jejich odlišné pohledy na svět se krásně doplňují. Stejně tak fascinující je i debata kolem titulní technologie filmu, kterou scénáře vede napříč celým vyšetřováním, díky různorodé skupince postav. Díky časovému limitu záloh se zde i dobře pracuje s napětím, které vynahrazuje slabší akci. No a zakončení pro jednotlivé postavy i film mi přišlo velmi silné. Musím se přiznat, že na druhé zhlédnutí jsem si to užil i o kapánek více. Prostě kvalitní, detaily napěchovaná, česká podívaná, která stojí za to.

Co se to letos děje? Že by české filmy opravdu narazily na bod obnovy? Úsvit je další velmi kvalitní počin z našeho kraje, který se dá srovnávat s celosvětovou kinematografii a to ne jen vizuálem a režii, ale i scénářem a herectvím. Všichni zúčastnění hrají parádně a mega sedí do svých rolí (obzvláště Martha Issová), přičemž Eliška Křenková v hlavní roli je fenomenální. Sice film z traileru působí více jako thriller, než jako tíživé drama jakým je, ale to vůbec nevadí, protože to funguje na jedničku ve všech aspektech. Překvapilo mě jakým stylem se film nakonec ubral, jaké společenské témata rozebral a jak jsem se vlastně ponořil do tohoto světa i jednotlivých příběhů postav. Nečekal bych, že mě tak dojme přátelský a upřímný vztah továrníkovi ženy s jedním ze zaměstnanců. Jde o vkusně a chytře vyprávěný příběh, který možná až moc poučuju, ale za to velmi chytrým a vkusným stylem, který je plný argumentů. Můžu to jen a jen doporučit.

Martin Scorsese na svůj věk nadělil neuvěřitelně dravý a mladou energii oplývající tři a půl hodiny dlouhý epos o fakt ošklivé a neznámé historické tragédii americké minulosti. Je to perfektní film na spravení chuti, po jeho posledním ne tak vypiplaném Irčanovi. Režijně a scénáristicky tu není co vytknout a byla fakt nádhera sledovat obdobně oldschoolově natočený film, plný promyšlených kulis, lokací, zkoordinovaných komparzistů obohacující každý jeden snímek promítající se na plátno. Je to fascinující, surová a zlá podívaná, plná fascinujících, těžko čitelných a zlých postav. Přičemž i ty nejčernobílejší postavy snímku mají potřebnou hloubku a nuance jak je u Martyho filmů zvykem. Herecky jde o naprostou lahodu, kde De Niro a Gladstone odvádí vynikající práci, bohužel Leo mě zde jeho nabručeným výrazem s obraceným rohlíkem místo rtu, pěkně sral. Jde o výkon bez potřebných nuancí, kde bylo třeba mít šikovnějšího herce, který zvládá i jiné než extrémní polohy emocí. Přesto však tu je pár momentů, kde se v mých očích i DiCapriův výkon vykupuje. Je to obrazová poetika, jaká se jen tak nevidí a ta vizuální výpravnost je na jiné úrovni. S většinou lidí se shodnu, že prostředek je možná zbytečně repetitivní a nějaká vynucená montáž nebo dravější pojetí události by prospělo tempu. Zároveň se ale přiznám, že mi to zde vůbec nevadilo a vlastně o to lepší požitek jsem z toho měl. Byl jsem rád, že nás Marty nechává se vykoupat v té beznadějné a bezvýchodné pasti pro Osedže. Po hektickém, klipovém a nestálém Oppenheimrovi jsem byl zde naopak rád, že film nechává jednotlivé momenty a scény opravdu dýchat. Díky tomu jsem je o to více prožíval a vlastně mě tahle nespoutaná vize Scorseseho o to více zasáhla. Najít si tři a půl hodiny na kino je dost, ale je to opravdu až tak moc? Zvlášť když si člověk uvědomí kolik hodin týdně ztratí na mobilu nad splachovacím obsahem streamů, sociálních sítí a všeho možného? Ne, to si opravdu nemyslím. Nemyslím si, že je moc si vyhradit tři a půl hodiny na ocenění úžasného díla, na kterém se roky tvrdě pracovalo a podílelo nezměrné množství enormně talentovaných lidí. Samotný finální moment mě potom absolutně dojal a jde o perfektní podtrhnutí celého snímku, jako v případě Babylonu, kdy člověk chápe, proč režisér vypráví tento příběh a proč je to tak důležitý. Jeden z nejlepších filmů roku a to bez debat. Lituji všechny, co si to nechají ujít v kinech.

Vysoce originálně pojatý mysteriozní horor, který doporučuju všem co teď paří Alana Wakea 2. Nejlépe prodavaný autor knih Sutter Cane se ztratil a to co píše, se možná stává skutečností. Na scénu tak přichází skvěle napsaný i zahraný nejlepší pojišťovací vyšetřovatel v okolí. Ten se rozhodne tuhle záhadu rozlousknout. Carpenter se tu vydává do pro něj neprobádaných vod, až Lynchovské abstraktnosti a nestálosti. Film opravdu skvělým způsobem probádává a zpracovává hlavní nápad. Celý snímek oplývá nepřijemným tajemnem, které vás zahákne od prvních vteřin snímku a nepustí vás až do samotného finále. Opravdu miluju režii, silný vizuál a střih tohoto filmu, který funguje absolutně zázračně. Carpenter si tak nepohrává jen s hlavou hlavního hrdiny, ale i diváka. Normálně oceňuji krátké kondezované filmy, ale zrovna u Šílenstvím mám pocit, že by tomu deset až patnáct minut navíc prospělo. Díky tomu by proměna a vývoj některých postav nemusel působit tak urychleně, stejně jako samotný finále. Přesto jde o jedinečný film, který mě strašně moc baví.

Hravý a nápaditý obrat na typický americký horor a slasher. Člověk to musí brát s velkou nadsázkou, jelikož si to dělá silně srandu ze všech žánrových klišé včetně obsazení. Film má přijemný tempo, hromadu nápadů i povedených vtipů. Rukopis Josse Whedona jde cítit, ovšem občasná chytrost postav je možná až lehkým negativem výsledného projektu, kdy jsou jednotlivci v kritických situacích až moc nad věcí. Finále je také lehce překombinované a to nutně nemyslím počtem monster, ale tím jak celá zápletka absurdní. Avšak velký plus za to, že někdo měl takovýto nápad, opravdu se rozhodl provést a to dost kvalitním způsobem. Procpat tohle přes hlavouny studia musel být boj. Parádní biják pro všechny, kteří mají rádi slashery, ale jsou z jejich formule a repetice už tak trochu znuděný. Nebo je to taky ideální film na party s přáteli.

Zpracování Poirota od Kennetha Branagha jsem odkládal tak dlouho, až je tento první který jsem viděl. Protože jsem si to nechtěl nechat opět ujít v kině. No byl jsem velmi mile překvapen. Ztvárnění legendárního detektiva v podání Branagha mě strašně baví. Herec a režisér v jedné osobě, krásně balancuje na vážnosti, nadsázce a humornosti, jak svým herectvím tak i režii. Samotný lehký mix hororu s detektivkou udržuje film svěží napříč celou stopáží, která má příjemnou délku. Veškeré osazenstvo taky velmi baví. Samotný případ přiznávám nepatří mezi ty nejzajímavější, to však na druhé straně vyvžuje debata postav ohledně jejich přesvědčení, víry a vnímání duchovna, kdy samotný Poirot prochází těžkým testem jeho vlastních přesvědčení. No a to je na filmu asi nejpříjemnější, probádání samotného detektiva pomocí případu, který vyustí i v nový a unikátní příběhový oblouk. Teď už si ty předchozí díly musím fakt dohnat. Přísahám! Jednou to bude...

Tohle bolelo. Jako někdo, kdo nemá ke značce žádný vztah jsem opravdu trpěl. Je to zbytečně dlouhá a nezáživná podívaná s nejvíc základníma postavama. Jasně, už vás slyším "Koho zajímají postavy? Však jde o ty animatroniky!", jenže když se film z 80 % zabývá právě postavami a odehrává se mimo bývalou restauraci, tak je to problém. Přičemž jako horor to absolutně selhává po každé jedné stránce. Jediná hororová pasáž se děje cca v půlce a to postavám, který film představil v té dané a nebo předchozí scéně. Takže proč by to někoho zajímalo a nebo děsilo? Je to nejvíce strohý, nezajímavý, předvídatelný a nenápaditý film, který působil dvakrát delším dojmem než Martinovi Zabijáci rozkvetlého měsíce... Pozitivní je asi jen to, že jde o "kompetentně" natočený film, který má nějakou úctu k předloze se kterou si nevytírá zadek jako jiné herní adaptace. Takže fanoušci originálu budou asi spokojeni, pokud jim nevadí protrpět 80 minut, kde se takřka nic neděje a sledujeme nejvíc základní panáky bez charisma.

Tohle bylo teda zásadní zklamání po dokonalém Breaking Bad s perfektním finále. Jasně, všichni herci hrají opět skvěle, je zde přítomná zdatná scénaristika a režie Vince Gilligana. Ovšem v mých očích jde o kompletně zbytečné navázání na finále, které nic zásadního nepřidává k původnímu dokonalému seriálu. Navíc jsou tu absolutně nesnesitelně nudné a nepotřebné flashbacky s Toddem, kterého hraje dnes už napuchlý a obtloustlý Jesse Plemons. Bylo to opravdu potřeba vzhledem k tomu jak se oproti jiným hercům liší od své původní verze postavy? Ne, nebylo. Stejně šlo jen o natahovanou vatu. Film přidává jen zbytečné kroky k tomu, co mohlo stejně zůstat na divákově fantazii. Není to nutně tragédie, proto i hodnocení o třech hvězdách. Většina věcí v přítomnosti se mi líbila, obzvláště tak Jesseho trauma. Některé momenty a uzavření s postavami bylo moc pěkné, ale celkově mi to příliš nedalo a ani nově naroubovaní "záporaci" na mě příliš nefungovali, protože si je vycucali odnikud. Až někdy budu dělat rewatch seriálu tohle s radostí vynechám. Jesseho finální záběr v seriálu je desetkrát dokonalejší než tento film.

Ano, dal jsem si menší maraton filmů spjatých s pomstou a i tento mě překvapil svým originálním přístupem, byť mě zaskočilo o jak moc vtipný film se v jádru jedná. Což jsem absolutně nečekal a opravdu mě to odzbrojilo. Být na to víc připravený, kouknu se na to s jinou náladou. Avšak se pořád jedná o nesmírně silný, kvalitní a dobře zpracovaný film, který tu tahá tentokrát hlavně scénář a úžasní herci. Motivy a témata chaosu jménem život, kde vše je předem dané milionem rozhodnutí a člověk v tom má hledat nějaký smysl nebo důvod, jsou silně a hluboce probádané. Právě to jakým stylem scénář nakládá se svými ustředními motivy člověka opravdu pohladí na duši a vyvolá to v něm spoustu pochybností, čemuž pomáhá samotná podvratnost linky s pomstou, kterou jsem opravdu nečekal a celý tento zážitek povýšila výš.