Specs

Hlášky: Alexander Kerner: - "Večer 7. října 1989 se shromáždilo několik stovek lidí k večerní procházce, aby se, postupujíce kupředu, zasadili za procházky bez hranic." & Ariane Kerner: - "Zkolabovala jsi. Před 8 měsíci." Christiane Kerner: - "Před 8 měsíci? Vůbec si nemůžu vzpomenout. A co se tam stalo?" Ariane Kerner: - "No, to bylo..." Alexander Kerner: - "To bylo v říjnu. Myslím, že jsi chtěla jít nakupovat. A před sámoškou byla hrozná fronta. A také bylo hrozné horko, tak jsi prostě zkolabovala." Christiane Kerner: - "V říjnu?" Alexander Kerner: - "Byl to obzvláště horký říjen. Tenkrát." & Denis: - "Osmý patro?" Ariane Kerner: - "Jo." Denis: - "Výtah?" Ariane Kerner: - "Nefunguje." Denis: - "Do prdele." Ariane Kerner: - "Přesně tak."

Hlášky: Humlae: - "Přinejmenším mi nech ti nastartovat motorku." & Big Bear: - "Bojuj se mnou! Dělej! Zasranej Muay Thai!"

Hlášky: TV reportér: - "Světem otřásla zpráva o smrti Diega Ricarda, nejmladšího člověka planety, když odmítl dát autogram. Svědkové říkají, že Diego prý fanouškovi, který o podpis žádal, plivl do tváře. V následné potyčce zahynul. Fanouška utloukl rozhněvaný dav. Narodil se v roce 2009 Marcellovi a Sylvii Ricardovým, dělnické rodině z Mendozy. Celý život se potýkal se svým postavením celebrity, jež mu náleželo jako nejmladšímu člověku na světě. Diegu Ricardovi, nejmladšímu člověku planety, bylo 18 let, 4 měsíce, 20 dní, 16 hodin a 8 minut." & Jasper: - "Kee, tvoje dítě je zázrak, na který čekal celý svět." & Miriam: - "Jak se vytratil zvuk hřišť, zavládlo zoufalství. Svět bez dětských hlasů je divný."

Hlášky: SS-Oberscharfuhrer Eric Muhsfeldt: - "Opravdu bych nevěřil, že Židé, které jsem viděl, se snadno dají přemluvit na tu práci. A dělají jí dobře. Se svými lidmi. Nepřežijí do konce týdne oni všichni. Vystřídají je další, taky tak dobří. Víš jak je to jednoduché?" & Gestapo Interrogator, SS-Untersturmfuhrer: - "Mohl bych říct, že to nerad dělám, ale není to tak. Zůstane nám méně těl, o které se musíme starat, hlídat, krmit." & Dívka: - "Po vzpouře zůstala polovina pecí. Hodili nás tam společně. Rychle jsem vzplanula. Moje první část se vznesla v hustém dýmu, který se spojil s okolním dýmem. Potom kosti se změní na popel. Vymetají ho aby ho vhodili do řeky. A poslední částečky našeho prachu, které se prostě jen vznášejí, tam v povětří kolem nové skupiny sonderkommanda. Ty částečky prachu jsou šedé. Zůstáváme na jejich botách a také na jejich tvářích i v jejich plících. A tak si na nás zvykají, že za chvíli už nekašlou ani nás nesmývají. V té chvíli se právě pohybují, dýchají a pohybují. Jako každý kdo ještě žije na tomhle místě. A tak práce dál... pokračuje."

Hláška: David Callaway: - "Proč nemá rád Elizabeth?" Emily Callaway: - "Protože se jí líbíš." David Callaway: - "A?" Emily Callaway: - "On nechce aby jsi byl šťastný." David Callaway: - "Zlatíčko, oba víme, že žádný Charlie v tom prsty nemá. Je to v tobě. Ale to nevadí. Charlie neexistuje." Emily Callaway: - "To neříkej." David Callaway: - "Proč?" Emily Callaway: - "Rozčílíš ho." David Callaway: - "No tak bude rozčílený. Jen ať na mě zakřičí. Chci ho už vidět. Kde je?" Emily Callaway: - "Chceš ho vidět?" David Callaway: - "Kdo je to?" Emily Callaway: - "Charlie a maminka. Líbil by se jí." David Callaway: - "Můžu ti říct, že mamince by se Charlie nelíbil." Emily Callaway: - "On má jiný názor." David Callaway: - "Jak to myslíš? Co říká? Mluv se mnou. Co říká Charlie?" Emily Callaway: - "Říká, že on by ji uspokojil." David Callaway: - "Kdo ti to řekl?" Emily Callaway: - "Charlie." David Callaway: - "Kdo ti o tom řekl?" Emily Callaway: - "Charlie." David Callaway: - "Charlie není. Kdo to byl?" Emily Callaway: - "Charlie." David Callaway: - "On to nebyl. Kdo?" Emily Callaway: - "Charlie, Charlie..."

Hlášky: Arnold J. Rimmer: (na Hollyho) - "Dej mi ... dej mi Listera. Jen záznamy." Holly: - "David Lister, technik třetí třídy. Kapitánovy záznamy: Žádal o pracovní neschopnost z důvodu průjmů nejméně v pěti stech případech. Deset let se živil doplňováním regálů v obchodě, odkud odešel, neboť se odmítal stát otrokem své kariéry. Vyhlídky na povýšení: nulové.“ Arnold J. Rimmer: - "Á, vždycky jsem měl Hollistera rád. Ten uměl člověka opravdu prokouknout. Velký, velký člověk. Tragická ztráta. A teď mi, Holly, dej ... dej mi moje." Holly: - "Arnold Rimmer, technik druhé třídy. Kapitánovy záznamy: Důstojníci mají takové rčení: „Má-li nějaká práce smysl, má smysl udělat ji dobře. Nemá-li smysl, dejte ji Rimmerovi.“ Touží po povýšení, ale neustále propadá u důstojnických zkoušek.“ Arnold J. Rimmer: - "Ne, ne! Holly, přestaň! Chci své materiály!!! Rimmer se dvěma M!" Holly: - "Přehnaně horlivý, zřejmě blázen. Pravděpodobně má víc zubů než mozkových buněk. Vyhlídky na povýšení: komické.“ Arnold J. Rimmer: - "Ne, ne, ne, Holly. Já chci Rimmera se dvěma R, jedno vpředu, druhé vzadu." Holly: - "Arnolde, tohle je tvůj záznam." Arnold J. Rimmer: - "Vždycky jsem nenáviděl toho hňupa Hollistera. Nikdy se nevyrovnal s mou popularitou, a proto zatajil můj návrh zkrátit důstojnický sestřih vlasů o tři milimetry. Úzkoprsý, přízemní trouba." & Arnold J. Rimmer: - "Dělal jsem na Lince důvěry." David Lister: - "Já vim. Jedno dopoledne." Arnold J. Rimmer: - "Déle jsem to nevydržel." David Lister: - "Nedivím se ti. Volalo ti pět lidí a všichni spáchali sebevraždu. A to si jeden chudák spletl číslo! Volal si o výsledky kriketu." Arnold J. Rimmer: - "Není snad moje vina, že si všichni vybrali na skok z okna den, kdy jsem měl službu. Byly toho plné noviny. „Den Lumíků“ tomu říkali." & Arnold J. Rimmer: - "Jsi zcela egocentrický, při prvních potížích utečeš, staráš se jen o sebe, jsi ješitný, sobecký, narcistický a posedlý sám sebou." Kocour: - "To jsou moje nejlepší vlastnosti." & David Lister: - "Teda na chlapa, co v životě nepoznal ženskou se trochu moc naparuješ." Kocour: - "He? Snad mám oči. A dost zrcadel. Jen si to přiznej. Jeden pohled na mě a už vlhneš. (Přistoupí k Listerovi.) Znáš zvíře zvané Íránský kulčík?" David Lister: - "Ne." Kocour: - "Udělá sto padesát pánevních výpadů za vteřinu." David Lister: - "No a?" Kocour: - "To jsem já na pomalý chod. Mám tam vrtačku Black and Decker a prorazím zeď, chlapče! Ouuuu." & (Všichni upřeně zírají na Rimmera.) Arnold J. Rimmer: - "Proč se na mě všichni tak díváte? Jako by to všechno byla moje vina. Umíte si představit, jaký jsem měl den? Byl jsem unesen, svlečen, naolejován, napadán, spoután, olizován, okusován, svázán, zesměšňován, ponižován a málem mi nacpali ostnatou věc velikosti a tvaru mexické agáve tam, kam se odváží podívat jen celníci." Kocour: - "Tak ty nevíš, kde to jsme?" Arnold J. Rimmer: - "Ano, je to zlý sen. Je to přímo peklo. Je to smradlavá, zamořená díra plná hniloby." David Lister: (důrazně) - "Rimmere, je to tvoje duše." & Vznešený Kocour: (mluví spisovně a klidně) - "Jsem tvá součást - vyšší já! Tvá duchovní stránka. Existuji v tobě jako možnost. Jsem tady extrapolovaný z tvého já." Kocour: - "Extrapolárka? Kamaráde, ty nemůžeš být moje součást. Žádná moje součást by nenosila sandály." Vznešený Kocour: - "Dle mého soudu, šaty jen odpoutávají od úsilí o duchovní naplnění." Kocour: - "To je divný. Podle mě, duchovní naplnění odpoutává od úsilí dobře se oblíkat." & (Lister po 200 letech spánku a ztrátě paměti.) David Lister: - "Můžeš o mně říct vůbec něco dobrýho? Třeba nějakou chválu." Kryton: - "Nějakou chválu? Hm, někdy mi pomáháte s prádlem tak, že obrátíte své spodky naruby a pak je nosíte další tři týdny." David Lister: - "Jsem zvíře. Jsem nechutnej, neotesanej, pologramotnej, nemuzikální, chlípnej, tupej kosmickej vágus." Kryton: (obejme Listera) - "Á, vítejte zpátky, pane Listere!" (Kryton otevře ledničku, vytáhne odtud Rimmerovo zmrzlé holosrdce a ponoří jej do vroucí vody.) David Lister: - "Co je tohle?" Kryton: - "To je pan Rimmer, pane. Jeho holosrdíčko. Je to hologram." David Lister: - "Rimmer? To... to je můj nejlepší kámoš?" Kryton: - "Pane, jste nemocný. Možná by pomohlo trochu zesilovače paměti." & (Kosmik opouští replikanskou loď, která vzápětí exploduje.) Kocour: - "Celkově vzato stoprocentně úspěšný výlet." Kryton: - "Ale přišli jsme o pana Rimmera!" Kocour: - "Celkově vzato _stoprocentně_ úspěšný výlet!" & Arnold J. Rimmer: - "Dovolte, abych naši poradu zahájil. Pánové, nikomu z vás jistě neuniklo, že v poslední době zmítají naší posádkou poněkud napjaté vztahy. A víme, že morálka klesla až na dno. Ani stopa po Trpaslíkovi, nervy začínají téct a zásoby se tenčí. Jistě uvítáte mé rozhodnutí, jmenovat se velitelem morálky na lodi, jehož povinností bude pozdvihnout ducha a zlepšit celkovou atmosféru. Tak! Pro začátek navrhuji, abychom se jednou týdně sešli nad kávou či pivem, tedy nad jedem dle chuti, a popovídali si o tom, co nás všechny tíží. Námitky?" (Lister a Kocour se na sebe souhlasně podívají.) David Lister: - "No jasně. Proč ne?" Kryton: - "To je velice dobrý nápad, pane." Arnold J. Rimmer: - "Tak, a já myslím, že bychom mohli začít rovnou. Víte, z čeho je mi u Listera opravdu na blití? Kvůli čemu mám hroznou chuť vypíchnout mu obě oči? Kvůli všemu! Tak je to. Vůbec nejvíc kvůli jeho příšernému, švitořivému optimismu. A náš Kocour je nesnesitelný pošuk. A Kryton? Jestli se sebou něco neudělá, tak mu přicvaknu dráty na jeho bradavky a usmažím ho jako královského sumce. No, a hned se tu dá dýchat. Nevím jak vám, ale mně se dost ulevilo. Děkuji za vaše příspěvky. Nashle při příští debatě, pánové. Báječné." (Odejde po schodech nahoru.) & Hollister - "Pokud jde o dinosaury, předpisy Jupiterské důlní jsou víc než jasné. Žádní mazlíčci. Nemám pravdu? Nemám pravdu!?" Arnold J. Rimmer a David Lister: - "Ano, pane." Hollister - "Umíte si vůbec představit, kolik škody to zvíře natropilo?" Arnold J. Rimmer a David Lister: - "Ne, pane." Hollister - "Sežral nám veškeré zásoby - dvě a půl tuny mátové čokolády. Já miluju mátovou čokoládu! A ten theropod mi nenechal ani tabulku." Arnold J. Rimmer: - "Chtěli jsme získat zpátky ten časomet." Hollister - "Taky sežral čtyři sta krabic s ovocnými nanuky a navíc vypil veškerou Coca Colu. A hádejte co." Arnold J. Rimmer: - "Milujete ovocné nanuky..." Arnold J. Rimmer a David Lister: - "... a Coca Colu." Hollister - "Já miluju ovocné nanuky a Coca Colu!" David Lister: - "Víte, nechte nás to..." Hollister - "A víte, co se stane, když dinosaurus sežere krávu na kari a... a také dvě a půl tuny mátové čokolády a přesně čtyři sta krabic s ovocnými nanuky a nakonec spláchne všechno sedmi tisíci litry své oblíbené limonády? Víte, co se stane?" David Lister: - "Říhne?" Hollister - "A jak, panečku! A víte, co se stane s těmi nebohými lidmi, kteří mají tu smůlu, že jsou ve směru říhnutí?" Arnold J. Rimmer: - "Řeknou: Pfuuj!" Hollister - "Jednu celou jednotku to vymrštilo, odneslo o deset metrů dál a hodilo na zeď." Arnold J. Rimmer: - "Doufám, že tak drobný incident nepoznamená náš neposkvrněný záznam o výkonu trestu." Hollister - "A víte, co se stane, když dinosaurus sežere krávu na kari, dvě a půl tuny mátové čokolády a čtyři sta krabic s ovocnými nanuky a nakonec to spláchne sedmi tisíci litry své oblíbené limonády potom, co si říhne?" Arnold J. Rimmer: - "Je mu na zvracení." Hollister - "Ne, ne, není mu na zvracení, Rimmere. Ale zvrací! Pět z našich nejlepších mužů se málem utopilo! Další dva jsou ve špitále s otřesem mozku po zásahu mrkve o velikosti stromu." David Lister: - "To je nám opravdu..." Arnold J. Rimmer: - "... moc..." David Lister: - "... nesmírně, nesmírně..." Arnold J. Rimmer: - "... nesmírně..." David Lister: - "... líto." Hollister - "Víte, co se stane, když dinosaurus sežere krávu na kari a dále dvě a půl tuny mátové čokolády, kterou pak za..." David Lister: - "To snad ne!" Hollister - "Co snad ne, Listere?" David Lister: - "Nedostal snad průjem, že ne?" Hollister - "Na sto procent správná odpověď! A víte, co se stalo s jednotkou, která se k té bestii přiblížila, zezadu, v níž jsem měl tu čest býti členem? Víte to? Víte vy, co se stalo?" Arnold J. Rimmer: - "Lze si to představit." David Lister: - "Ano, docela dobře." Hollister - "Přílivová vlna. Byla tři metry vysoká. Do smrti už budu muset chodit na léčení. Byl jsem i ve vaně a taky mockrát pod sprchou. Tak nemáte co k tomu dodat?" Arnold J. Rimmer: - "Ano, opomněl jste jeden kousek na nose." & Smrt: (hlubokým hlasem) - "Arnolde Jidáši Rimmere. Tvůj život je u konce. Pojď se mnou." Smrt: - "Půjdeme k řece Styx, kde vložíš minci do..." Arnold J. Rimmer: - "Dneska ne, kamaráde!" (Rimmer najednou kopne Smrt do slabin. Ta se s tlumeným výkřikem předkloní v bolesti a upustí kosu.) Arnold J. Rimmer: - "Jenom sympaťáci umírají mladí."

Hláška: Markéta Irglová: - "Proč ji nezahraješ ve dne? Vidím tě zde každý den." Glen Hansard: - "Víš, ve dne lidé chtějí slyšet písničky, které znají. Jenom ty, které poznaji. Jinak bych si nic nevydělal. Svoje písničky hraji jen v noci. Ve dne by je nikdo neposlouchal." Markéta Irglová: - "Já je poslouchám!"

Hlášky: úvodní text: - "Titanic se potopil ráno 15. 4. 1912 - 1+5+4+1+9+1+2=23. Let č. 800: 230 lidí zemřelo, vybušniny byly na sedadlech 23J a 23K. Jména čítají 23 písmen. 11. 12. 1941 byla deklarována válka v Německu. 11+12=23 Hitler spáchal sebevraždu v dubnu 1945 - 4+1+9+4+5=23. Caesar byl 23x probodnut. Májové věřili, že konec světa bude 23. 12. 2012. & sebevražedkyně: - "Jsem špatná ženská. A nechtěla bych zkazit i vás." Fingerling: - "Takovou moc nemáte." & Walter Sparrow: - "Čas, to je jen systém počítání. A čísla jsou s ním silně svázána."

Hláška: Friendly Man: - "Jsou horší věci než zapomenout." Telly Paretta: - "Ne, nejsou."

Hlášky: Chris Raab: - "Jsem Raab Himself a jsem totálně dementní idiot." & Bam Margera: - "Když už nemusíme cenzurovat nadávky, tak slibuji, že donutím moji matku do konce tohoto filmu říct slovo 'šukat'." & Steve-O: - "Takže, dnes jsem se rozhodl, že si trochu zašňupu wasabi."