Sfinkter

To je tak, když blbci spadne něco do klína.

Mladá Meg Ryan a její kouzelný úsměv, který funguje dodnes. Příjemné dialogy a šeredný Billy Crystal, který vás chvíli bude štvát, abyste ho ve druhé půlce litovali.

Ano, Nový měsíc je líbivý metrosexuál, který se chce všem zalíbit i přesto, že jeho alter ego bylo objektivně lepší. Ale nic to nemění na dobrých hereckých výkonech, hudbě a efektech, které s vámi zkrátka hýbou. Několik scén by se určitě dalo vypustit, ale znám opravdu mnohem a mnohem horší filmy.

Sedm statečných je bezesporu výborný western, Sedm samurajů je však monstrózní dílo, které mohl Sturges pouze okopírovat. Jednotliví samurajové jsou neuvěřitelné persony a dvorní herec Mifune dostal zázračnou roli. Co se týče stopáže, 207 minut je docela zážitek.

Simon Pegg nezklamal a nad jeho průserářstvím se budete bavit. Všemu šéfuje mužská analogie Meryl Streep z Ďábel nosí Pradu, Jeff Bridges.

Konečně se něco opět přiblížilo Blair Witch. Neběhají tu žádná monstra ani zombíci (Monstrum, Rec) a svou realističností film vážně dokáže vyděsit. Má trošku pomalejší rozjezd a pár hluchých míst, ale za 15000 dolarů, za které se natočil, dostáváte muziky až moc.

Hodně milé překvapení, sedal jsem k filmu jako k oddechovému dětskému příbehu a dostal jsem dospělou oslavu dětské fantazie. K tomu všemu nostalgické shledání se starým dobrým terminátorem T-1000.

Natáčení Antikrista prý bylo na place šílenstvím - kvůli komu jinému než samotnému režisérovi. Této informaci člověk pohodlně uvěří, poněvadž peklo se přeneslo i na plátno. Trier rozjíždí koláž obrazů a šílených výjevů, zamotává nás do své depresivní balady a na ženské duši nenechá nit suchou. První polovinu filmu jsem slintal nad výkonem Dafoea, který se u mě tímto snímkem zařadil mezi naprostou hereckou špičku. Druhá polovina vás buď rozklepe hnusem nebo vás donutí odvrátit zrak. Nikdo normální by nebyl schopen něco podobného natočit, proto jsem šťastný za Triera a jeho fobie. Hudba z Händelova Rinalda vše jen umocňuje.

Co se týče herců, jediný kdo hraje první ligu je samozřejmě Radek Brzobohatý. Další se jen vezou, i když mají taky světlé chvilky - slušné výkony Kopty a Freimanové. Taušovi se podařilo lehce olíznout nostalgickou náladu, práce s kamerou se mi taky líbila, ale celkově asi zbytečný počin.

Dívalo se mi docela dobře, mám rád staré horory v původním znění, ale jedná se bohužel o tupou vyvražďovačku bez nápadu a atmosféry. Jediné, co stojí za to, je mladý Bacon. Je fajn, když si u některého filmu řeknete, že si ho klidně zkouknete ještě jednou. Pátek třináctého není ten případ.