D.Moore

Od úvodní scény Indiany Jonese a Chrámu zkázy čekal Steven Spielberg na to, až si splní sen a  natočí muzikál. A my jsme čekali s ním, průběžně ujišťováni jeho dokonalým citem pro spojení obrazu a hudby, že až k tomu dojde, bude to Něco. A nakonec je to West Side Story. A samozřejmě je to Něco. Barevný ohňostroj režijních nápadů, které na sebe ale nestrhávají pozornost a ruku v ruce s geniální Bernsteinovou hudbou celé dvě a půl hodiny tančí, radují se, oslavují život i lásku. Radost pohledět, radost poslouchat. Jakékoliv úpravy oproti předchozímu filmu jsou podle mě jen k dobru, protože mnohé postavy se podařilo více propracovat a prakticky žádná sebemenší dějová linka nevyjde naprázdno. Největší změnou pak je nová postava Rity Moreno, ale i ta má v ději své místo a hlavně Rita Moreno je v téměř 90 letech neuvěřitelně vitální a zpívá doslova jako anděl. Ansel Elgort mi svým herectvím nesmírně připomněl mladého Harrisona Forda, jeho Tony je - opět díky scénáři - o poznání zajímavější než ten Beymerův a myslím, že byl skvělý nápad právě do písně "Maria" vložit tolik vtípků, ač by se mohlo zdát, že právě do ní se hodit nebudou. Rachel Zegler a Arianu DeBose doufám uvidíme v dalších filmech, protože jsou obě rozkošné. West Side Story jsem v kině určitě neviděl naposledy.

Tváří se to jako klasická detektivka. Ale - ačkoliv proti klasickým detektivkám rozhodně nic nemám - naštěstí to je nakonec něco úplně jiného, zajímavějšího, lepšího. Nezjišťujte si víc, podívejte se a nechte se překvapit. Alastair Sim podává skvělý výkon, na němž stojí atmosféra celého filmu.____P.S: Arthur Young, který hraje pana Birlinga, je neskutečně podobný Bohuši Záhorskému!

Pár dní před premiérou Spielbergovy verze jsem si rád připomněl film, který mě kdysi velmi bavil... A nepřekvapivě mě zase velmi bavil. Ona je totiž hudba Leonarda Bernsteina pořád stejně geniální, Sondheimovy texty jsou pořád tak zábavné a výstižné, choreografie tanečních čísel úžasná a do úkroku promyšlená, nasazení všech herců/zpěváků/tanečníků je nakažlivé (ano, Tony je pořád nejméně zajímavý, ale to už je takový úděl tohoto druhu hrdinů) a Wiseova režie, ačkoliv z ní pořád cítím víc divadlo a ateliéry než opravdový film, je pořád tak vtahující. Všiml jsem si ale něčeho, čeho nikdy předtím ne. Po každém čísle je ve filmu pauza, tišší chvilka jako stvořená pro stoprocentně zasloužený aplaus. Říkal jsem si, jestli to byl úmysl... A on byl. Lidé v kinech West Side Story prý běžně odměňovali bouřlivým potleskem, jako kdyby byli v divadle, a zajímá mě nejen, jestli bude prostor pro potlesk také ve Spielbergově verzi, ale hlavně jestli se bude také tleskat. Přál bych si, aby ano, aby se současný divák, přenesený o šedesát let zpět, dokázal taky tak bavit. Tak uvidíme.

Burbank v ďábelsky odporném, ale zároveň hypnoticky přitažlivém podání Benedicta Cumberbatche je postavou, která se v novém filmu neobjevila snad od roku 2007, kdy do kin vtrhl film Až na krev a s ním ropou zbroceny Daniel Plainview v podání Daniela Day-Lewise. Síla psa je až fascinujícím způsobem podivná podívaná, ve které každou minutou tušíte, že se stane něco strašlivého, a ono se to většinou opravdu děje. Kdo se chce podívat na klasický western nebo na moderní western, ať se podívá raději jinde. Kdo chce vidět hutné, nemilosrdné, hnusné a zaprášené psycho, ať si počká na co nejlepší náladu a Sílu psa si pustí.

Lehoučká, příjemná komedie z roku 1951, který byl pro kinematografii zásadní - v tom  roce nám totiž filmaři začali představovat Audrey Hepburn. I kdyby byl Smích z ráje špatný film, kvůli její miniroličce a jejímu nebeskému úsměvu by za vidění stál. Jenže on to špatný film naštěstí v žádném případě není.

Tak si myslím, že tvůrci mají Andersonův film z roku 1995 opravdu rádi a nový Mortal Kombat netočili s tím, že je potřeba složit reparát a matce krvavých videoher napravit pověst, nýbrž že ho chtěli natočit tak, jak by ho dnes asi natočil tehdejší Paul W. S. Anderson. A tak čekejte další béčko s ne moc zajímavými postavami, které se bere smrtelně vážně, ačkoliv se v něm děje to, co se v něm děje, docela slušné (ale rozhodně ne nijak dokonalé) triky a řadu scén, které původní film vyloženě připomínají, ne-li citují. Nic víc, nic méně.

Úvodní čtvrthodina je přímo úžasná, Vladimír Menšík, Jiří Císler a Jiřina Bohdalová v ní sehrají něco, co kdyby bylo třeba samostatnou silvestrovskou scénkou, patřilo by už dávno do zlatého fondu televizní zábavy. Druhá část téhle mikrokomedie bohužel připomíná spíš Bakaláře a ačkoliv není úplně marná, na tu kanonádu fórů z řeznictví se nechytá. Nejzajímavější pro mě asi bylo, že Vlastimil Brodský hraje Menšíkova otce.

Je škoda, že film věnuje tolik času té nejméně zajímavé podzápletce s londýnskou podvodnicí (mimochodem Moira Lister snad byla dvojče Adiny Mandlové, dokonce i hlas má takřka stejný) a ne eskapádám druhého bratra, bezdomoveckého harfisty a samozřejmě úžasně bezradného Aleca Guinnesse, který má "raději zeleninu než lidi" a nikdo se mu nemůže divit. Komedie je to ale i tak výborná, veskrze pohodová, s několika úplně skvělými momenty (nástup do metra) a ohňostrojem nejrůznějších chrchlavých velšských citoslovcí.

Hvězdně obsazený mafiánský film bez mafiánů ve stoprocentně poutavém podání Ridleyho Scotta. Když jsem předevčírem psal, jak moc mě pohltila Poslední noc v Soho a jak se to povede málokterému filmu, tak trochu jsem doufal, že Klan Gucci bude dalším takovým. A naštěstí ano. Strhující hrabivá sága těží z hvězdného hereckého ansámblu stejně jako ze Scottovy nijak exhibující, ale přesto dokonale vtahující režie. Lady Gaga je pro mě po tomhle výkonu už navždy hereckou sázkou na jistotu, Adam Driver potvrzuje, že po hudbě Johna Williamse je tím nejlepším, co nám přinesly nové Star Wars, Al Pacino je klasický Al, očividně spokojený, že dostal pořádnou roli, a děsně mě bavilo sledovat zase v kině jeho um (scéna "Ne!" je nezapomenutelná). Jared Leto se ani pod (výbornou) maskou neztratil, což je dobře, Jeremy Irons a Salma Hayek mají ze všech asi nejmenší role, ovšem neznamená to, že si je právem nevychutnávají. Jeden z filmů roku, bez debat.

Možná je to náhoda, možná ne, každopádně tahle přímočará spaghetti westernová akční záležitost vypadá tak trochu jako odpověď na o rok mladší Tucet špinavců. Tak trochu, protože v Tuctu špinavců alespoň najdete postavy, které vám mohou být sympatické, zatímco tady... Členové bandy najaté jižanskou armádou jsou zkrátka hrdlořezové, kterým o nějaké ušlechtilé cíle rozhodně nejde... Ale ne že by to vadilo. Jestli se někdy dozvím, že tenhle film má rád Tarantino, nebudu se vůbec divit.