D.Moore

Temný sci-fi příběh s revolučními triky, které jsou stejně jako prakticky všudypřítomné napětí stále působivé. Vzpomínám si, jak dlouho a jak moc mě kdysi strašil úplně poslední záběr filmu, a vlastně se tomu vůbec nedivím.

Velmi sympatický film od začátku do konce, hlavnímu hrdinovi se dá fandit, ačkoliv to není úplný klaďas, je to napínavé i vtipné a má to příjemný retro vzhled a zvuk. Častokrát jsem si vzpomněl na Zlato s Mathewem McConaugheym, které ovšem mělo přece jenom něco navíc a líbilo se mi ještě více, naopak málokdy jsem si vzpomněl na mnohem horšího Vlka z Wall Street. Tom Cruise názorně ukazuje, proč pořád patří k těm nejsympatičtějším a nejlepším hercům.

Ani extra paráda, ani extra průšvih, spíše průměr, který jen velmi teoreticky mohl být lepší. Nečekal jsem totiž, že by se Temnou věž mohlo podařit zfilmovat lépe než průměrně. Neznalci předlohy (nebo v tomto případě spíše "předlohy") budou asi smířlivější, znalcům se může líbit úvod s Jakem a pak různé narážky na Středosvět (mluvící mývalové v reklamě, Walterovy skleněné koule, 19-19...) a na ostatní Kingova díla (Osvícení, To, Christina, Shawshank, 1408, Prokletí Salemu...), o moc víc jim však film asi nenabídne. Snad akorát překvapení, že scenáristé bůhvíproč změnili funkci Věže, respektive Paprsků. Idris Elba není jako Roland skoro vůbec zajímavý a nemá skoro žádnou motivaci, představitel Jakea také neoslní, no a Matthew McConaughey sice hraje Waltera jako Al Pacino v Ďáblovu advokátovi, jenže režie ani scénář mu příliš nepomáhá, jiskřička atmosféry zasvítí jen tu a tam a strach z něj zkrátka nejde. Závěrečný souboj pak chce být efektní, ale je spíše trapný. Nejsem uražen, ale kdyby film nevznikl, nic by se nestalo.

Těžko se mi hodnotí... Knihu i audioknihu mám moc rád, dýchá z ní krásná atmosféra vzpomínek na dětství, je hřejivá a pohled malého kluka na velké věci v ní je až magický. Zdeněk Svěrák - spisovatel to dovedl napsat, Zdeněk Svěrák - herec to dovede i jaksepatří vyprávět... Ale zatímco Jan Svěrák - režisér to dovedl natočit, Jan Svěrák - scenárista to bohužel tak dobře jako otec odvyprávět nedovedl. Težko říct, jestli to vůbec šlo... Ale některé scény zkrátka měly být delší nebo tam neměly být vůbec, některé situace zase rozhodně měly být divákovi ukázány, aby se je spolu s Edou nedozvídal jen z druhé ruky (minimálně "babičku, která šla naproti" nebo "Péťu, který uletěl" jsme vidět měli) a bylo by to příjemnější, ucelenější. A smysl jedné změny oproti knize, kde se maminka s Edou u rybníka potkají s někým úplně jiným, jsem snad ani nepochopil. Abych ale jen nerýpal, musím pochválit herce (Ondřej Vetchý je obzvlášť přesný, Tereza Voříšková až na pár výjimek působí velmi přirozeně, Oldřich Kaiser je jistota a Jan Tříska zrovna tak) a hudbu Michala Novinskiho, uvěřitelnou dobovou atmosféru, hezky zachycený venkov a děj oživující scény Edových představ. Tři a půl.

V Hellboyově životopisu by se takový případ neztratil.

Několikrát jsem si vzpomněl na Eroitkon (a na to, že je lepší), nicméně Chudou holkou si nikdo z jejích tvůrců ostudu rozhodně neudělal. Je to velmi dobrý film s krásně křehoučkou Suzanne Marwille, díky které je stále působivý.

Závody Formule 1 patří k těm sportům, které mě zajímají, pokud za nimi vidím dobrý příběh. Příběh Nikiho Laudy (a Jamese Hunta) takový samozřejmě je, jeho knihu Mé roky s Ferrari jsem kdysi přečetl několikrát a vždycky mě fascinoval Laudův perfekcionismus a jakoby chladná mysl, pod níž to ovšem musí strašně vřít. A přesně takového Laudu mi film Rivalové ukázal. Daniel Brühl vypadá jako jeho dvojník a špičkově hraje na té tenké hraně nesympatické arogance a sympatické geniality, kterou postava potřebuje. Chris Hemsworth je na tom jako dravý floutek Hunt zrovna tak. A film o nich vypráví sice s různými příkrasami, ale to důležité pnutí "led versus oheň" a ta nepřátelsky přátelská nálada v něm je. Závody jsou navíc skvěle dravě natočené, Zimmerova hudba k nim sedí... A celá ta část v nemocnici, obzvlášť pak nasazování přilby je tak věrohodná, jako by člověk sledoval dokument (třeba ty nejpůsobivější scény ze snímku Senna).

Doylovu povídku neznám, takže mi tentokrát chybí srovnání, ale film je extratřída. Holmes má skvělého protivníka a příběh se může vyvinout prakticky jakkoliv... Když se otlučený Jeremy Brett s upřeným dravčím pohledem zjeví v Grunerově pracovně jako nějaký anděl apokalypsy, nemá to jedinou chybu.

Líbil se mi Jupiter vychází, líbil se mi i John Carter a Valerian jim je myslím mnohem podobnější než tolikrát zmiňovaným Star Wars. Má zároveň ovšem něco, co ty dva zmíněné příběhy nemají - stoprocentně sympatické hlavní postavy, konečně zase jeden pár lidí, mezi kterými to od začátku do konce přirozeně jiskří a na které je radost se dívat a které je radost poslouchat. A i když film po příběhové stránce není nijak originální (aby také byl, když zpracovává 40 let starou předlohu), jeho zpracování a úsměvně dobrodružná atmosféra to hravě vynahrazuje. Snad jen hudba Alexandra Desplata mě tentokrát nenadchla tak, jak bych si přál.

Moderní romantická pohádka s dechberoucí Blake Lively, jednoduše srozumitelným příběhem a s velmi zajímavou a po nějakém čase také originální rolí pro Harrisona Forda (že se jeho postava jmenuje Jones a je doktor, nechme stranou). Líbil se mi také představitel Fordovy "mladší verze" - přiznejte se, paní Ingruberová, jak to tenkrát bylo?