D.Moore

Teenagerská komedie o uříznutém penisu a cestě za jeho záchranou. Místy je to opravdu vtipné, místy se to ale bohužel docela vleče - hlavně ve třetí třetině, když se namísto penisu začnou řešit vztahy a film úplně ztratí tempo. Nicméně bavil jsem se, bavil jsem se překvapivě dobře, a kdyby to bylo ještě více crazy, bavil bych se ještě víc.

Musel jsme počkat pár dní, abych zpětně zjistil, že se mi film vlastně líbil. Navzdory tomu, že byl úplně jiný než jsem čekal a než naznačovala jeho první zhruba půlhodina, navzdory tomu všemu, co se dělo v jeho druhé polovině... Ano, líbil se mi. Je to zvláštní podívaná, která si ale jde svou cestou a je jí úplně jedno, co to provede s divákem, a to oceňuji. A Colin Trevorrow nasbíral spoustu plusových bodů při finále, za které by se nestyděl ani Hitchcock.

Je to na úrovni Mártyho frků - někdy je to vtipné, protože to je prostě skvěle napsané, vypointované a zahrané (cokoliv s Grundzou například), někdy je to vtipné hlavně díky tomu, že to je tak strašlivě blbé, a někdy je to prostě jen blbé a laciné. Největší eklhaft scéna přišla chvíli po začátku, pak už se to dalo vydržet bez problémů, a vlastně jsem se docela bavil tím, co asi bude dál, protože to nebylo absolutně možné předvídat. Nicméně kdybych byl Řezníkova cílová skupina, asi by to na mě zapůsobilo mnohem více a brzy bych se na Párty Hárd chtěl podívat znovu a znovu a znovu.

Přesně takový seriál jsem potřeboval vidět. Skvělý nápad, cynický černý humor, doslova boží Steve Buscemi a Daniel Radcliffe tak přirozený, že jsem si ani jednou nevzpomněl na jistého brýlatého čaroděje. Geraldine Viswanathan je pro mě nový objev a mám dojem, že ji odteď budu rád vídat naprosto v čemkoliv.

S čestnou výjimkou postavy (fantastického, jak jinak) Gena Hackmana vlastně ničím překvapivý příběh, který se vyvine a dopadne přesně tak, jak čekáte. Ale je to všechno velmi dobře natočené i zahrané a rozhodně se mi nezdálo, že se na to dívám dvě a půl hodiny.

Průměr, průměr, průměr. Morgan Freeman je tady jediný z herců, který stojí za povšimnutí, a pokud mají některé scény něco jako spád, je to díky hudbě Jerryho Goldsmithe. Abych ale jen nenadával, první půlhodina se mi velmi líbila. Ovšem potom jako bych začal sledovat úplně jiný film s čím dál podivnějšími situacemi a nepříliš zajímavým rozuzlením.

Skvěle paranoidní režie a kamera dělají v Neviditelném s divákem to, co s ním dělají třeba Spielbergovy Čelisti - znepokojivé statické záběry vám prostě vsugerují, že někde tam stojí někdo, kdo není vidět. Nebo tam? Nebo tam? Vážně úžasná práce a spolu s dokonale věrohodnou Elizabeth Moss hlavní trumf tohoto nenápadného, ale o to působivějšího a překvapivého hororu, který se ovšem stejně jako strašení věnuje seriózní tématice domácího násilí a omezování. Kdyby to bylo o něco kratší a zmizela třeba celá část v podkroví, neměl bych absolutně co vytknout.

Jednoduchý, ale na maximum vytěžený nápad. Prakticky neznámí herci před kamerou, akční specialista Walter Hill za ní, nevypočitatelné gangy a také těžko předvídatelný příběh, který může dopadnout úplně jakkoliv. Užil jsem si to.

Dokud postavy nepromluví, docela to jde. Jenomže postavy začnou mluvit moc brzy. A navíc smrtelně vážně (respektive jen smrtelně), takže výsledek je zhruba stejný jako Prach a broky. Tedy nic moc s tím, že tvůrci se ale určitě dobře bavili. Nicméně animovaný úvod byl fajn a líbilo by se mi, kdyby byl animovaný (a podstatně kratší) celý Drsný spasitel.

Mám pocit, že tenhle film nepřinesl vůbec nic zajímavého. Jediné překvapení, tedy o 180 stupňů obrácený příběh Supermana ve stylu Přichází Satan!, zná každý, kdo viděl upoutávku, a žádných dalších už jsem se nedočkal. Napsal bych, že slibný nápad zůstal nevyužitý, ovšem je otázka, jestli se s takovým přístupem vůbec nějak využít dal. Není to ani pořádně hororové, ani psychologické, ani jakkoliv zábavné... Není to dobré.