Renfield

Krátká stopáž tomu nesvědčí. Nebo takhle, když už, proč nevybrat to nejzajímavější, co by zároveň dávalo smysl. Několik scén působí zbytečně, na kvalitě jim navíc nepřidají ani podivné mezititulky. Jiné pojetí příběhu a monstra mi nevadilo, za to rozdíl mezi scénou jeho vzniku, nebo vůbec nejlepšího zrcadla a zbytku děje, ten už ano. 50%

Nebýt Lada, měl bych o nebezpečnosti celého Elenina kartelu velké pochybnosti. A nebýt téměř soukromé vojenské jednotky, měl bych je i v případě schopností hlavní dvojice. Postavy jsou i přes občas šílené dialogy dobře napsány, každá si navíc projde vývojem, každá tu má svoji chvíli a právě Lado je tím zdaleka nejzajímavějším. Benicio Del Toro ho i v podivně padnoucí paruce hraje výborně, věřil jsem mu každý z jeho pohledů, jenž ty, na které je upřen, rozhodně nepotěší. Ostatní v nadsazeném příběhu, který má zřejmě nést určité poselství, solidně fungují. Ale forma je forma, v tomto případě klasicky devadesátkově stoneovská kamera, jenž si bere hlavní slovo hned po Del Torovi. Sice nadchne od prvních záběrů a ve spojení s hudbou tvoří, i přes příběh a občasné násilí, až odlehčenou atmosféru, k níž se navíc barevnost hodí, ale přesto by nebylo špatné alespoň občas barviček ubrat. Něco podobného by se dalo udělat i se závěrem z Modré laguny, čímž bychom přišli o "moment" Travoltova agenta. Ale za to by zůstal závěr, který se k filmu, v němž je několik nečekaných úmrtí, hodí podstatně více než tahle idylka. Takže celkově velmi zajímavé, ale co se příběhu týče, raději "brak" v podobě U-Turn. 75%

Nutella, krávy, Scrabble a chlapi. Příběh dlouhý, tichý a stereotypní, jako život Kris. Ta však má možnost životní změny, chlapům to ale zrovna neulehčuje, není si tímto krokem jistá. Strýc je pohledem do jejich nálad, pocitů a touhy, zkrátka pohledem do její hlavy a to i přes název, jenž je vzhledem k závěru trefným. Frelle Petersen nevyjadřuje tuhle stereotypnost pouze děním, ale třeba i kamerou, jejím pohledem na stejnou rovinatou krajinu, dokonce podobně nasvícenou. Jeho příběh je potom velmi nenápadný, přesto však silný. 75%

Sice se i zde najde několik zbytečných postav a linií, ale ty jsou vyváženy přímočařejším příběhem, jenž se může pyšnit výborně odehranou šachovou partií v závěru. Downeyho pojetí Sherlocka je tady ještě šílenější, než bylo v jedničce. Nemůžu říct, že mi tahle jeho oblíbená role (myšleno, nehraje něco podobného zdaleka poprvé) právě sem sedla, ovšem v závěru přece jen přesvědčil. Navíc Jared Harris je mu více než důstojným protivníkem, přesněji je ještě lepší. Konečně je také více vidět jeho parťák Watson, v podání v jedničce méně výrazného Juda Lawa. I když parťák, ono třeba ve scéně společného tance už opravdu chybělo jen otevřené vyznání. A víc vidět je i Guy Ritchie, jemuž na ty jeho kamerové exhibice vždy rád skočím, takže scéna útěku v lese tím nepotřebuje dalších slov. 75%

Sherlock Holmes dle Guye Ritchieho, v (ne)věrnosti literární předloze občas až příliš, za to v akčních scénách nečekaně málo. Přitom jeho kamerové "vychytávky" by tohle netradiční pojetí dost oživily, když už to nedokáže slabý a zbytečně překombinovaný scénář. Tak alespoň že atmosféra je místy až burtonovského ražení, i když i ji přílišná digitálnost dokáže uškodit. 50%

Postupem času začne být nedůležité, za jakým cílem kluci vlastně jdou, když ten opravdový cíl je jediný, dospět. Výborně obsazené a tím samozřejmě i zahrané dobrodružství, v němž zásadní roli hraje i okolní příroda. Protože scény nocování v lese, nebo setkání se srnkou jsou opravdu magické. 80%

Příběh tohoto zvláštního samotáře, byl pro mě díky jeho profesi takovou příjemnou povinností. Také jsou scény promítání příjemně magické, nádherně nasvícené, v náročnějším příběhu působí jako chvíle oddechu. Častěji než klasické filmy se ale promítá pro příběh zásadnější domácí video. A dává tušit, že hledání cesty k nové "pomocnici", nebude pro Elisea tím jediným hledáním. 65%

Baz Luhrmann točí vizuálně krásné filmy, které jsou často na hranici kýče. Zároveň se nebojí velmi originálního zpracováni a v Gatsbym tohle vše propojuje. Úmyslný kýč je tady už za hranicí, musel jsem si na něj a celkové pojetí dlouho zvykat, až do scény opětovného setkání v Nickově domku, který je na tuto příležitost samozřejmě plný květin. Každopádně tady končí dlouhé videoklipové intro a konečně se začíná vyprávět příběh, alespoň částečně. Ten je nejsilnější řekněme v komorních momentech, jinde selhává, což často zachraňují herci. Výborný je obzvlášť Joel Edgerton a samozřejmě Leonardo DiCaprio, čímž je tak nějak jasné, že jejich poslední konverzaci v hotelu nepřekoná ani fajn závěr. A ještě dodatek, minimální využití tak povedeného soundtracku, jde mimo mé chápání. 65%

Kdyby Deon Taylor zůstal u tvrdé policejní žánrovky, když je libo, klidně i se "sociálním přesahem", mohlo být Black and Blue o třídu výš. První polovině se to daří, příběh je komornější, zajímavý je pohled komunity na černou v modrém, prostředí ghetta tomu celkově dává takovou "fajn" atmosféru. Navíc je tu správně záporácký Frank Grillo a právě ten děj, který díky jasnému příběhu a solidní akci nedá vydechnout. Ono tohle všechno pokračuje i v polovině druhé, jenže přibývá i náhod a místo rychlého řešení se vymýšlí další plán. Na policejní stanici sice nepronikne myš, za to Myšák ano. Dokonce se dočká i svého momentu, když potkává starého známého z obchodu a má tak možnost pokračovat v načaté konverzaci. Zkrátka zůstáváme v tom lepším z kategorie B. 65%

Kdyby k tomu důležitému činu z úvodu došlo jinak, nebo to celé bylo více promyšlené, nemusel se z toho jinak zajímavý příběh matky, jenž kráčí za "svým snem" přes mrtvoly, tak dlouho vyhrabávat. Řekněme, že je tohle možné, ale co dál? Co doktoři? Přece by pojali nějaké podezření. A co ten hudební talent? Nakonec sice nedostatečný, přesto hodně velký a hlavně nevynucený. Těch náhod je hold příliš. 60%