Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (1 407)

plakát

Čistokrevní (2017) 

Pocitově dlouhé, zároveň však silně vtahující, čímž také z více úhlů pohledu zajímavé. Obě hlavní hrdinky jsou výborně zahrané, jejich dlouhé konverzace a pozvolná, za to jasně patrná povahová proměna baví. Vrchol filmu nastává s příchodem taktéž výborného Antona Yelchina, po němž děj směřuje ke z mého pohledu překvapivému závěru. Kamera trefně využívá nádherný interiér domu, v němž často hlavní hrdinky pronásleduje, aby vzápětí vystřihla parádní kompozici, jako je například vrchní záběr na gauč. Vlastně je takovým kontrastem k povaze Amandy a Lily. Neklidnou atmosféru dotváří zvuk společně s mrazivou hudbou, obojí zase výborně využito. Svým tempem náročnější film, který ale mluví hned úvodním dlouhým pohledem na koně, dlouhým a vtahujícím. 75%

plakát

Kostka (1997) 

Díky nápadu, který se v různých obměnách využívá dodnes, je Kostka pro hororový žánr velmi zásadním filmem. Ten nápad je tu navíc příběhově solidně rozveden a podpořen postavami, které se zase v rámci žánru nechovají úplně hloupě. V závěru sice příběhu lehce dochází dech a ani herci mu příliš nepomohou. Jenže ještě je tu pečlivě budovaná atmosféra, místnosti co dokáží překvapit a hlavně výborný soundtrack Marka Korvena. 75%

plakát

Země mrtvých (2005) 

Ten nápad mi přišel celkem originální, ovšem zasloužil by si nějaké větší rozvedení. Dobrá, jeden je jiný, chápe, navíc dokáže učit. Jenže je právě jen jeden, už tohle mi k výslednému závěrečnému poselství tak úplně nesedí, ta cesta by byla na seriál. Zaměření buďto na tohle, nebo Kaufmana, by filmu jen prospělo, takhle jsem měl z několika scén pocit, že tu zbytečně zabírají místo. Každopádně masky, akce, nebo scéna "vynoření", to vše je fajn. 60%

plakát

Nikdo (2021) 

Takového auditora dokáže mnohem víc než pracovní povinnosti zřídit "obyčejná rodinná pohoda". No a samozřejmě popeláři, vůbec když si ještě zvesela zatroubí na pozdrav. Po svižně natočené sérii stereotypních dnů, přichází doslova vymodlené vykoupení a předčasný vrchol filmu, v podobě jízdy nočním autobusem. Fantasticky natočená akční scéna, jenž má z mého pohledu jeden velký klad, hlavního hrdinu, který to zvládne téměř z posledních sil. A přesně takový hlavní hrdina mi hold sedne více, než jeho následný přerod do stavu ve finálním zúčtování. Čímž ale zase nechci říct, že by od té doby byl Nikdo o ničem. Nadsázka ději samozřejmě sluší, vůbec pokud jde o postavu Christophera Lloyda, jenž si tuhle budoucnost očividně užívá. Nakonec podobně, jako zpívající mafián Alexej Serebrjakov. A když jsem u toho obsazení, samotný Hutch prostě nezklame, jeho přerod z utrápeného otce do opět pracujícího, je velmi povedený. Ano, zase jde o ten autobus, smrtelnost a především ten pohled! Málem bych zapomněl, akci trefně doplňuje výběr hudby, stačí napsat třeba Armstrong! 75%

plakát

Rytíři spravedlnosti (2020) 

Bylo by velmi stylové napsat komentář ze stodoly, kdyby... Ne, nízkým rozlišením monitoru to není, pro člověka jako je Ementál je ten důvod mnohem horší, nemám tam totiž wi-fi. Obsazení už kmenovými herci Anderse Jensena je klasicky na výbornou, tu rodinnou vánoční pohodu jim opravdu věřím, přičemž Mikkelsen svoji filmovou (i když i fyzickou) postavou samozřejmě vybočuje. V rolích málomluvných tvrďáků mi prostě sedne nejvíce. Dále je tu například Lennart, u nějž jsem si nebyl jistý, jestli v titulcích neuvidím jméno Dylan Moran. Nakonec časté návštěvy u psychologů bych Bernardovi i věřil. Zmínil jsem vánoční pohodu, ale ne, není to vánoční komedie. Nebo takhle, má to doslova vše, ale pod vedením Anderse Jensena to vše dává neuvěřitelný smysl. Krom dramatických a samozřejmě komediálních scén musím zmínit i ty akční. Mají velmi dobrou kameru, díky které působí živě, čímž povětšinou pozvolnějšímu ději dodávají na intenzitě. Zkrátka takový čistě akční film od Jensena nezní vůbec špatně. Když jsem si myslel, že mám v příběhu jasno, že si to celé jede v určitých kolejích, přišla parádní pointa a zase začal ten vnitřní boj drama/komedie. Takže velmi silné čtyři a nedivil bych se, kdybych šel příště výš. 85%

plakát

Bourneův odkaz (2012) 

Právě ten přílišný filmový, nikoliv příběhový, odkaz na předešlé dva filmy mi přišel úplně zbytečný. Tony Gilroy mohl jet více po svém, neinspirovat se tolik, nekopírovat. Jednoduše není Greengrass, jeho pojetí akce je ale velmi slušné, závěrečná honička na motorkách to rozhodně dokazuje. Zároveň nemá ty pohledy kamery (ne že by byla špatná), rychlost, dynamiku, jenže o tohle všechno mi nepřipadá důležité se vůbec snažit, když to jde jinak. Každopádně musím souhlasit, že když se potká Aaron s Martou, dostává příběh ty pravé grády. Hned jejich seznámení a současně zúčtování s nevítanou návštěvou patří k nejlepším scénám. Ale ani první polovina mi vůbec špatná nepřišla, příběh se v ní solidně rozpíná, aby v té druhé trochu zapomněl a zaměřil se na ústřední dvojici, škoda. Právě tady se dalo více pracovat, třeba Aljaška. Jasný, někdy je přes čáru, nakonec to i Manila a další supertajný program se supertajným agentem poblíž. Zároveň ale má třeba velmi zajímavý pobyt ve srubu, kde bych se už kvůli Oscaru Issacovi klidně zdržel déle. Takže, dvě poloviny "odkazu" mi k sobě tak úplně nejdou, naštěstí má ale každá své velké klady. 75%

plakát

Marvinův pokoj (1996) 

Vzhledem ke vztahům mezi postavami a samozřejmě hlavnímu tématu jsem čekal mnohem silnější drama. Tam, kde ho příliš není a přitom by být mělo, to těžce zachraňují herci. Obzvlášť Meryl Streep je výborná, dál samozřejmě potěší Robert De Niro a Leonardo DiCaprio ve své tehdy snad oblíbené roli problémového kluka. Se závěrem ale problém nemám, především zrcátková scéna dokáže vyprávět. 70%

plakát

Obyčejní lidé (1980) 

Příběh se věnuje především Conradovi, kterého rodiče (obzvlášť matka) nevidí, neslyší. Když se děj stočí více na ně, mám pocit, že film ztrácí na zajímavosti, ten pocit ovšem nemá dlouhého trvání. Timothy Hutton je v roli Conrada výborný a například ve scéně, kdy auto stojí u vlakového přejezdu, mu k tomu stačí pouze několik pohledů. Samozřejmě je to i díky střihu, který střídá detail tváře s projíždějícím vlakem a záběrem na hřbitov. Samo o sobě velmi výmluvné, jenže Hutton je skvělý po celý film, obzvlášť v jeho sezeních s doktorem Bergerem, na nichž je znát jejich postupné sbližování. Ale zpět k onomu pocitu. S přibližujícím se závěrem dostává větší prostor Calvin a jeho vztah s Beth (výborná Mary Tyler Moore), čímž se dostavuje přesně opačný pocit, že tu snad nakonec mohli mít více prostoru? Ale proč ne, takhle to svým způsobem má lehký moment překvapení a scénu, kdy si mnohé vyjasní. Na ní zdánlivě nenavazující objetí je závěrem jak má být. 80%

plakát

Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989) 

Důkaz, že je vždy dobré mít po ruce nějaký zápisník. I v nepřehledné tlačenici je možné, se najednou ocitnou před (nechvalně) známou osobností. Jen si nejsem jistý, jestli tímto autogramem zápisník na zajímavosti získal, nebo ztratil. Pro ty co ho chtěli nejvíce ale spíše možnost první. Zkrátka takový cirkus jedoucí ve svých kolejích, je to od prvních minut. Přičemž když mám pocit, že tohle je nepřekonatelné, překoná to hned následující scéna. Do toho právě podstatný zápisník, neustálé řešení hádanek, tajné chodby, krysy, kosti a parádní lokace, dobrodružství jak má být. A také otec jako důkaz, že jsou akce, na které je lepší chodit sám. Neuvěřitelná chemie mezi Fordem a Connerym vtipné dialogy ještě umocňuje. Pohled na tank řekne nejvíce. 95%

plakát

Sbohem, baby (2007) 

Samotné zmizení jakoby si bralo hlavní slovo až ve výborném závěru, v jeho několika posledních minutách. Do té doby jde totiž, i přes velmi dobře vystavěné pátrání, až o sociální sondu do jednoho bostonského předměstí. Ben Affleck Dorchester zná a ve filmu ho umí využít. Kamerové jízdy ulicemi snímající jeho obyvatele, jejich život, problémy... tady by se zkrátka dalo pokračovat až k přízvuku, mluvě, celkové vizáži. Tato svým způsobem až dokumentární část, se s tou kriminální vhodně doplňuje, čímž si vzhledem k úvodu komentáře možná lehce protiřečím. Každá má ale svoji jedinečnou atmosféru, které pomáhá jednak výše zmíněné, ale například i noc. Stačí vzpomenout na zásadní a výborně natočenou scénu v lomu. A když jsem u těch zásadních momentů, nemohu nezmínit ten úplně polední záběr. Ano, závěr nutí přemýšlet nad něčím, na co vlastně ani není příliš složité odpovědět. I když... 80%