Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 871)

plakát

Bez polevy (2024) 

Zábavná retrokomedie, která si něžně střílí z americké popkultury, způsobu života i dějin. Dělá to lehce a je vidět, že se všichni bavili. Stejně jako divák, pokud přijme hru a taky pokud se nebojí, že film je prošpikován narážkami, z nichž mnohé nemusí pochytit, ale jiné zase ano. A tak se Kubánská krize, drogová mafie i studená válka stanou bojem o nákup cukru, dobývání vesmíru soupeřením dvou společností na výrobu cukrovinek, a pohřeb může skončit jako obří snídaně. Proč ne? Je to absurdní a vtipné. Skoro bych si tipla, že se Seinfeld inspiroval 30 let starou komedií Záskok od Cohenů. SHRNUTÍ: Výroba ovesných vloček je hra jen pro drsné chlapy (A Melissa McCarthy k tomu dodává: Ehm…).

plakát

Mrtví mladí detektivové (2024) (seriál) 

Prima nápad na duchařské detektivky s duchařskými zločiny a milé provedení. Lehce nadprůměrná tv zábava.

plakát

Erryho směsky (2022) odpad!

Jo, jih Itálie není bohatý kraj a v 70. a 80. tých letech to bylo ještě horší. Ale táta kradl, synové kradli (jeden dokonce málem umlátil jiného kluka) a film to vydává za obdivuhodnou šikovnost? Jakože kluci vlastně poskytovali hudbu masám a dětem? Běžte do… pecorina! Zbohatli na krádežích a padělcích, nadělali si prachy na přepychový život. Stát okradli na daních a svým zaměstnancům neplatili ani sociálku ani zdrávko. A chtěla bych vidět, jak jim platili nemocenskou. Tahle partička hudebních pirátů patří leda do krimu a film, který je oslavuje, do stoupy.

plakát

Máme tu ducha (2023) 

Nechápu, na koho film mířil, jakého diváka si chtěl najít…. Začíná to jako legrační duchařská storka (nejlepší scéna je z natáčení spiritistické tv show), pak se to stočí na kritiku sociálních sítí a konzumu, následuje několik drastických scén, které fakt do filmu pro děti nepatří, a končí to drsnou a srdcervoucí historkou….. Tenhle film by potřeboval dobrého dramatika jako sůl (ta někdy slouží k odhánění duchů), který by to proškrtal, sjednotil atmosféru a hlavně si jasně řekl, jaká je divácká cílová skupina. Jo, a taky vyhodil některé nesmysly z /ne/logiky zádušního světa, kdy někdy něco nejde a jindy zase jde. SHRNUTÍ: Když se chceš napakovat na duchovi a ono to tak úplně nevyjde.

plakát

Kluci z party (2020) 

Líbila se mi původní filmová verze a líbí se mi i tahle. Pořád v ní zůstává dost hořkosti, sebenenávisti a marných lásek. A taky citu a kamarádství. P. S. A dle některých homofobních recenzí tady, bohužel, stále hodně aktuální film.

plakát

Vezmeš si mě za mrtvolu? (2022) 

Nejsem si jistá, jestli by tak prudká směsice žánrů fungovala u evropského filmu, ale u tchajwanského to beru jako součást tamního způsobu nazírání na kinematografii. Příběh je zábavný, i když téma není tak exotické, jak by se snad mohlo zdát (vzpomeňme na Mrtvou nevěstu Tima Burtona). Film dokáže být ztřeštěnou komedií, psychologickým filmem i dramatickou gangsterkou, má několik slušných dějových zvratů a oba hlavní představitelé jsou fajn. Herec hrající policistu byl pro mě překvapivě mnohem lepší v komorních a dramatických scénách než v těch komediálních. …. Zasmála jsem se a ještě mi to zadrnkalo na city. SHRNUTÍ: Nevěř asijským babičkám, které rozhazují po zemi červené obálky.

plakát

Redeem Team: Návrat Dream Teamu (2022) 

Pro mě běžný sportovní dokument o běžné věci: chvilku se daří a chvilku se zas nedaří. Pro Američany však musela být prohra na olymiádě v jejich národním sportu katastrofou, kterou dost prožívali.

plakát

Dopis pro krále (2020) (seriál) 

Mladý klučina musí válčící zemí, kde jsem se moc neorientovala ve znesvářených stranách a jejich frakcích, donést jakési lejstro, které je ukázkovým MacGuffinem (ale to bych musela spoilerovat) na určený cíl. Při tom prožívá různá dobrodružství dobře známá z jiných béčkových fantasy. Až na jednu slušnou dějovou obrátku na konci tak seriál nenabízí nic k zapamatování, i když dějem vyloženě škemral o další řadu.

plakát

Rozhovor dekády (2024) 

Zbytečně dlouhé, na to, že se opravdu jen popisuje zákulisí jednoho rozhovoru, který byl zajímavý, ale pro UK učítě mnohem víc než pro nás. Protože co nám koneckonců po nějakém princi,  který není nejbystřejším modrokrevníkem ani v rámci rodiny. Není důvod prince litovat, ale nebyl jediný, kdo se svezl.

plakát

Co má Jennifer na svědomí (2024) 

Dokustory je natahovaná nejtrapnějším možným způsobem. Všichni vypovídající říkají zjevné věci, pak se dramaticky odmlčí, střih na druhého mluvčího, a ten zopakuje ještě jednou to samé trochu jinými slovy.  Nuda, neumětelství, a kakul dosáhnout požadované stopáže za každou cenu. ......  Kriminální příběh je smutné vyprávění o generačním míjení, kdy rodiče z Vietnamu měli pocit, že dcera se jim za péči a výchovu musí odměnit poslušností a naplňováním jejich představ o jejím životě, zatímco v Kanadě vyrostlá dcera chtěla prostě jen žít a dýchat sama za sebe. Bylo mi jí fakt líto, protože ona neměla jedinou blízkou duši..... Dokument od začátku fandí policii a dělá to někdy až neuvěřitelným nadbíháním. Nikdo se vůbec nezeptá na možný motiv spolupachatelů, nevysvětlí jejich vzájemné vztahy, nijak nevyšetří vysvětlení, které dala sama Jennifer, odbydou to bez důkazů s argumentací, že je lhářka. Přičemž sama policie lhát může a ještě je to ukázáno, jakože má fištrón.... Nikdo jí nezavolá nebo neupozorní na možnost vzít si právníka... Ne, tahle true crime mě o kvalitě místní policie fakt nepřesvědčila. SHRNUTÍ: Zfilmovaný důkaz o neschopnosti kanadské policie.