Enšpígl

Dokonale uhrančivé a naprosto originální vizuální pojetí, geniální soundtrack a příběh, který se dostává pomalu, pomalinku pod kůži a nenápadným krokem se posunuje do srdce. Můj nový filmový briliant .

Opravdu jsem nečekal že s tímhle filmem si podám pac už během loga filmové společnosti, ale stalo se. Celý příběh je víc postaven na rozdílech hlavních postav, jejichž dementnosti kraluje blonďatá Madison, takovou kravku nenajdeme ani na poli s stádem od Milky. Záměrná přepálenost téhle postavy mě fakt rozesmívala a pokud dostala scénu s Woodym bylo vymalováno. Chemie mezí hlavními představiteli fungovala za jedna, z filmu šla absolutní pohoda, zombík typ Homer pobavil v každý scéně, zejména chytání motýlků zvládal na jedničku. Tohle je opravdu zábava, která má jedinou ambici, rozesmát. Do jaký míry se to u každém z nás povede je už na každém z nás, za sebe říkám, že už ani nepamatuji, kdy jsem odcházel z kina v takový pohodě a vysmatej jako lečo. Woody je fakt masér ! p.s. Ban pro jednoho místního kretena, který hodnotí každou očekávanou kinopremiéru záměrně opačně, jen aby se stal na pár hodin středem pozornosti aniž by ty filmy viděl by nebyl ? Na jeho adresu bych použil jednu veletrefnou hlášku z mého milovaného Predátora "Sereš mě, dobytku" .

Jaj to působilo lacině. Souboje špatně nastřihaný, zápletka k smíchu. Měl jsem JVCD docela rád a vlastně pořád mám, ale přijde mě že stárne, já nevím nepůsobí na mě jako ranař, už ne, ale rád se budu plést.

No herecký projev jednoho výrazu JVCD tady opravdu kralova, pokud jde o příběh tak studnice originality a moudrosti to tedy fakt není, naštěstí mám však slabost pro ztroskotance.

Je to už trošku provařený, vymýšlet jak druhý zabít, ale asi to obyvatele planety baví. Já bejt v tom prvním levelu tak se to na vyseru a umřu, než abych dělal kašpara nějakýmu pošukovi.

Mimořádně příjemné překvapení, když si vemu že jsem před týdnem viděl Ramba, která se 80% stopáže vykecával a já už začal akční kluky z 80´ házet do sběru, tak tady zase nemám výtku, málo keců, hodně akce, sice se na tý ponorce střílelo jako kdyby ponorka byla stvořena pro paintball z ostrejma, ale zase se nám tu usměje Dolph a JVCD si tam dá frantíka z nějakou kočkou, hodně záporáků, kopnou, ještě víc zastřelí a to všechno vidět v jednom filmu dává mému životu velký smysl.

Až na vydařený chorea fightů na mě film moc důvěryhodně napůsobil a ten finalový fight byl natahovaný jak polední oběd. JVCD tady na mě nepůsobil příliš životodárně.

Další utajený maďarský skvost, který mě odtajnil festiválek 3 kino. Kásná jednoduchá zápletka, která se postupně za pomocí dialogů hezký vyvýjí až dospěje do silného finále. Opět se ukazuje, že maďaři k tomu aby natočili kvalitní podívanou nepotřebují efekty, rozpočty, prostě maj v sobě mě mimořádně sympatickou vyprávěcí hravost a filmařskou kreativu.

Dnešní den patří pro filmového fans mého typu za ten zásadnější, protože netflíček s námi začal komunikovat česky no a jako známý milovník filmového artu a intelektuálna jsem na netflixu hledal nějaký symbolický otvirák, až jsem objevil Špindl. Na csfd skvělých 37%, nějaký ty odpady, jednohvězdy, to na mě udělalo dojem a říkám si, kvalitu už mám našlou tak uráá do toho. A jsem spokojen ve filmu byl sníh, taky herci a herečky, bavili se tam spolu, bylo to barevný, prostě co chtít od filmu víc.

Na začátku projekce moderátor prohlásil, že je to 6 ročník 3kina, njedná se ani o první, ani o desátý, ale běžný další ročník. S tím si tedy dovolím nesouhlasit, protože si pamatuji prvni ročník v kině Atlas s pár lidmi a "pár" filmy a za těch šest let tenhle festival jen roste v návštěvnosti, v dramaturgii, v počtu hostů a roste tak, že Atlas mu začal být malý a tak se otvírák odehrál v mnohem větším a téměř vyprodaném kině Světozor s trojčlenou delegací k filmu, takže za mě se jedná docela o převratný ročník. Otvíráky se trojkináku až na jednu vyjímku u mě vždy vedlo dobře a nejinak je tomu v případě Černýho mercedesu. Jedná se o dobře napsanou kriminálku ve který se postupně rozuzlují vztahy hlavních postav, které mají fatální vliv na celý příběh. Janusz zvládl velmi kvalitně atmosféru i dobu filmu a Paweł Lucewicz mě svou hudbou hodně směřoval do temnějšího vyznění celého příběhu. Opět se ukázalo, že Poláci si stále dokážou s přhledem udržet filmařskou kvalitu a pohlídat dobrou dějovou strukturu, tak aby divák nebyl v kině jen jako doplněk na sedačkách. Svým hodnocením se v podstatě shoduji s polským diváctvem, které považuji za filmově mimořádně vyspělé.