TheRaven

Samozřejmě trocha nostalgie, protože který z mileniálů si k hororu poprvé nepřičuchl právě díky Ulici strachu a neblahým osudům obyvatel městečka Shadyside, kde lidé umírají násilnou smrtí skoro stejně často jako v Midsomeru. A když se k té nostalgii přidá obstojný příběh, spousta modrých a červených světel, dobrá hudba, čarodějnice, magor se sekerou, šílená holka s břitvou, trocha toho dětského dobrodružství a sem tam nějaká netuctová hláška, nemůžu se nebavit.

Hammerovské zpracování klasického námětu, které sice nepřekvapí, což ale zároveň znamená, že splňuje všechna očekávání. Svižné, vizuálně působivé a s úžasně slizkým záporákem. Co víc si přát.

Na konci jsem se strašně rozbrečel, což se mi u filmu už dlouho nestalo. Teda tahle, u filmů pláču často, někdy i několikrát, ale většinou je to slzička, nebo zvlhlé oko. Jenže tentokrát jsem potřeboval hned tři kapesníky, a to je opravdu hodně. Jen doufám, že to nebylo těmi dojímavými záběry na konci, nýbrž uvědoměním si, že patriarchát už nikdy nebude, co býval. :(

Takový zacházení si Kite Man fakt nezasloužil. Jinak druhá série ve všech aspektech za první těžce zaostává. Škoda.

„Teda já už viděl něco průserů, ale ti namouduši podělali, co mohli.“ Neuvěřitelně naivní podívaná s topornými dialogy, ještě topornějšími herci a vůbec nejtopornějším zpracování problematiky rasismu, jaké jsem kdy viděl. Nejhorší je, že to někdo opravdu myslel vážně. To už je snad lepší, rozuměj méně povrchní, i Kult hákového kříže, a to je co říct.

Sice ultramegacool, přesto až na pár podařených scének strašlivě unylé. Až do žánru přinesete opravdu něco nového, tak do pošty. Dík.

Perfektní žánrová zábava, která svůj účel plní dokonale. Za nenaplněnou roli ochranného trubce (přítel alkoholik) bych měl jít s hodnocením dolu, ale za perfektně navržený, stylový strašidelný dům, kam bych se konečně nestyděl pozvat návštěvu, tam tu čtvrtou nechám.

Od začátku o konce neskutečná jízda, která nejenže nemá ani jedno hluchý místo, ale dokonce zvládá celých osmdesát minut ustavičně nabírat na tempu. Příběh možná nijak převratný, zato podání neskutečně podmanivé. Vizuální stránka – barvy, tripové stavy, atd. – vynikající. Asi to nebyl cíl, nicméně jsem dostal hroznou chuť koupit tempery a něco si šlehnout. (PS: kdybych si pouštěl znovu, nedívat se na to pod vlivem, protože bych se z tý rozjařený kamery zaručeně poblil.)

Parádní exploatace s výtečnou hudbou, charaktery i zápletkou a bez zbytečných kudrlinek. Bava ani tentokrát nezklamal.

Šablona, šablona, šablona. Viděl jsi jednoho Wana, viděl jsi všechny. Pár slušných momentů se ve druhých Insidious sice najde, ale vzhledem k tomu, že jsme se v polovině filmu začali bavit o reformě školství a na konci o tom, jestli pointa vychází z vidláckého pohledu na transgender lidi, to asi zase tak dobrý nebylo.