rublik05

Šílená, střelená, ujetá, oplzlá komedie Adama Sandlera, která má tu výhodu, že je opravdu vtipná a že je Zohan v podání Adama Sandlera neskutečný sympaťák, jenž si každou scénu vyloženě krade pro sebe. Bavil mě ale i John Turturro jako Fantom, jehož postava je taktéž naprosto ztřeštěná, o to víc mě zamrzelo, že mu tvůrci nedali mnohem více prostoru. Filmu musím také vytknout lehce přestřelenou stopáž, najde se i pár hluchých míst, závěr je na můj vkus zbytečně moc klišoidní. Celkově je Zohan: Krycí jméno Kadeřník vcelku povedená komedie, podle mě jedna z těch lepších „sandlerovek“. 6/10.

Ačkoliv na mě Princezna ze mlejna 2 zpočátku působí téměř totožně, jako předchůdce, tedy opět dobře natočená, příjemná pohádka s krásnou hudbou a sympatickými postavami, tak se mi vůbec nelíbilo, kam se příběh postupně ubíral. Pokud se zrovna nacházíme ve mlýně, o humor není nouze, bohužel je zde ale vážná a až příliš drsná dějová linka týkající se vojny, která místy působí, jako by byla snad z úplně jiného žánru. Výsledný dojem to akorát tak kazí, neboť zde mohlo být mnohem více humoru a venkova, namísto vojáků, cvičení a soubojů. Není to vyloženě špatný film, své kvality rozhodně má, ovšem kdybych si měl vybrat, tak si mnohem raději pustím předchozí díl. 4/10.

Princezna ze mlejna má i po těch letech stále velmi příjemnou atmosféru, a to zejména díky krásné hudbě Miloše Krkošky. Své kouzlo má i sympatické venkovské prostředí, jakož i povedené herecké obsazení, kdy snad každá postava dokáže něčím zaujmout. Jako největší nedostatky vnímám především nelogické chování některých postav, pohádka je místy zbytečně moc drsná, pár drobných výhrad bych měl i k příběhu, nicméně jako celek funguje relativně dobře. Nejedná se sice o nejpovedenější pohádku z dílny Zdeňka Trošky, každopádně Princeznu ze mlejna řadím jednoznačně k tomu lepšímu, co pan Troška natočil. 6/10.

Těšil jsem se na prvotřídně natočený akční thriller, dostal jsem však nějaký podivný patvar, který jsem doteď tak úplně nepochopil. Začátek mi atmosférou a celkovým pojetím připadal spíše jako chladný thriller, další část (mimochodem nejlepší část filmu) je čistě akčního rázu, závěr je naopak spíše dramatický, takže výsledek je takový mix několika žánrů, kdy ne úplně vše je dostatečně poutavé a zajímavé. Jasným highlightem je výborně natočená akční scéna v domě, ta prostě neměla chybu a kdyby se film nesl v tomto duchu, byla by to naprostá paráda. David Fincher však více vsadil na plíživou atmosféru, pomalé tempo a drama, takže jsem se většinu času intenzivně nudil a vyhlížel konec. Michael Fassbender hraje dobře, natočené je to perfektně, jen je to prostě většinu času strašná nuda. 5/10.

Oproti předchozímu Halloweenu mi přišlo, že Halloween zabíjí má trochu méně Michaela a mnohem více různých věcí okolo, což se ukázalo jako ne úplně šťastné rozhodnutí, neboť pokud je na plátně Michael, je to klasická řezničina se vším všudy, vraždy jsou dobře natočené, řádně drsné a krvavé, má to správný říz a atmosféru. Drama okolo už tak poutavé není, postavy se tradičně chovají extrémně nelogicky, řeší úplné zbytečnosti, korunu tomu všemu nasadil závěr, který dokonale pohřbil vše, co proběhlo předtím. Hloupější snad už ani být nemohl. Rozjezd byl výborný, závěr úplně katastrofální. Nemohu říct, že by mě film nebavil, to nikoliv, své světlé momenty rozhodně má, nicméně zrovna dvakrát nadšený z něj také nejsem, škoda. 5/10.

Jméno růže je i po těch letech stále prvotřídní historickou detektivkou, jejíž největší předností je kromě senzačního hereckého obsazení především hutná, vlastně až vyloženě špinavá atmosféra, kterou do jisté míry utváří ponuré opatství a také dobové kostýmy. Snímek tak působí neuvěřitelně autenticky a naturálně, má spoustu silných, někdy až děsivých momentů, příběh je nesmírně poutavý, postupně graduje až do závěrečného vyvrcholení, po celou dobu víceméně ani na chvíli nenudí, snad každá scéna zde má své místo a svůj důvod. Z herců se mi nejvíce líbili charismatický Sean Connery a démonický F. Murray Abraham. I ostatní postavy jsou však dobře zahrané, viz např. Ron Perlman či Fjodor Šaljapin. Geniální film, vynikající detektivka. 9/10.

V očekávání kvalitně natočené dobové kriminálky mně ani nenapadlo, že se nakonec bude jednat o prachobyčejné drámo, které je sice dobře natočené a zahrané, bohužel je ale také šíleně nudné a nezáživné, takže většinu filmu je čistá zívačka a uspávání hadů. Příběh mi přišel strašně zvláštní, snaha o nějaké hlubší poselství je totálně zabita ne úplně logickým chováním a jednáním většiny postav. Obrovské zklamání. Přitom potenciál byl tak velký. Stačilo se jen držet detektivního námětu. Kladně hodnotím herce, kostýmy a vizuál, zbytek je jen jedna velká nuda. 3/10.

Po předloňském štědrovečerním průšvihu Jak si nevzít princeznu jsem doufal, že si u mě Karel Janák napraví reputaci a letošní Klíč svatého Petra bude mnohem, mnohem lepší. Jisté náznaky tady byly už z upoutávek, i tak jsem byl ale značně nervózní. Jak se nakonec ukázalo, tak úplně zbytečně. Klíč svatého Petra si mě od samého začátku získal svou příjemně uvolněnou atmosférou, dále také hereckým obsazením, neboť casting se zde mimořádně povedl, pochvalu si zaslouží jak známí, tak i méně známí herci, kteří o to víc měli možnost zazářit. Nejvíce se mi každopádně líbili kancléřovi, tedy Sabina Remundová a David Novotný, ti fakt neměli chybu. Příběh není nijak zvlášť složitý, našlo by se pár logických nedostatků, není však vyloženě hloupý, má plno vtipných pasáží a docela svižné tempo. Pohádka je také vcelku pěkně natočená, triky jsou snesitelné (pochopitelně v rámci finančních možností), za mě opravdu spokojenost. Pobavil jsem se, na pohádku se hezky koukalo, co víc si přát? 8/10.

První Borat z roku 2006 je právem považován za kultovní záležitost. Jeho scény jsou doslova legendární a i po těch mnoha letech se stále jedná o neskutečně zábavnou podívanou. Z druhého pokračování jsem měl popravdě celkem strach, neb všichni moc dobře víme, jak to většinou s pokračováním slavných filmů bývá, čest výjimkám. Boratův navázaný telefilm se do této skupiny výjimek do jisté míry zařadit může, jelikož za svým předchůdcem zas až tak moc nezaostává, byť jeho kvalit pochopitelně nedosahuje. Přiznávám se, že mi zpočátku trochu chyběl legendární šéf kamerostroje Azamat Bagatov (Ken Davitian), nicméně Maria Bakalova ho důstojně nahradila a jako Boratova dcera Tutar byla fakt výborná. Co se týká příběhu, tak tady Sacha Baron Cohen pálí do vládnoucí garnitury co to jen jde, na paškál si bere politiku, rasismus, feminismus a jiná současná témata, víceméně všechny scény jsou povedené a velice vtipné, u některých jsem se zasmál jak už dlouho ne. Za mě se jedná o velmi povedené pokračování, které se nebojí jít kolikrát až za hranu vkusu a snesitelnosti, což patrně ne každému sedne, já se však královsky bavil a rád jsem zase po dlouhé době viděl Borata v akci. 8/10.

Dokumentů o současných českých hudebních interpretech zrovna moc není, nešlo si tudíž nechat ujít dokument o dle mého názoru největší hudební události letošního roku, tj. tři vyprodané koncerty Marka Ztraceného, jenž se konaly na fotbalovém stadionu v pražském Edenu. Marek Ztracený: Cesta do Edenu mapuje primárně tuhle událost, resp. události jí předcházející, nezapomíná však i na krátký exkurs do Markova soukromí, což nepůsobí vůbec rušivě, film je díky tomu takový komplexnější a divák má tak možnost vidět Marka Ztraceného nejen jako zpěváka. Líbily se mi různé zákulisní detaily, od předprodeje vstupenek, přípravu koncertu, až po chystání stadionu, díky střízlivé stopáži a svižnému tempu jsem se ani na chvíli nenudil, natočené to je rovněž solidně, vlastně ani moc nemám co vytknout. Rozhodně se jedná o jeden z těch lepších českých hudebních dokumentů. 8/10.