ABLABLABLA

"Just like our life. We appear and we disappear. And we are so important to some but we are just passing through. - To passing through." Poslední část je podle mě jednoznačně nejlepší a proto si zaslouží čistých 5*. Líbily se hodně ty jejich hry a divadílka a komunikace mezi nimi. Jde vidět, jak tím, že už nejsou vlastně cizinci, tak komunikace mezi nimi vyzrála. Jesse byl uvolněnější a taky vtipnější, protože už věděl, jak na co bude jeho partnerka reagovat (i když jak jí řekl mezi tím, co jí skládal poklonu, že hezky zpívá, o tom jak furt žvaní a stěžuje si, tak to moc nevychytal chlapec). S tolika myšlenkami se tu zase ztotožňuju. Například ohledně času - když je člověk mladý, tak chce čas zrychlit, aby konečně vypadl od rodičů a měl vlastní život, ale jak zestárne, tak ho chce zpomalit, protože mu přijde, že mládí mu utíká mezi prsty. "The best time of life is between we leave our parents house until we have kids. That's the only time your life is completely our." Nebo názor ohledně srovnávání se mužů a žen s významnými osobnosti. Muži se můžou přirovnávat ke slavným, že v 15 tenhle udělal tohle atd.., ale ženy ne, protože o všech, jež něco dokázaly se začne mluvit, až když jim bylo 50. A to ač jako žena nerada slyším, je bohužel pravda. Žena, pokud se nevzdá toho mít děti, nikdy nemůže být v něčem tak dobrá či proslulá ve světě jako muž, protože na to sakra nemá čas. Smutná pravda. Jinak tohle byla bezesporu ta nejukecanější trilogie filmová, co znám. Oni prostě pořád pořááááád mluvili a mluvili a nejlepší na tom je, že málokdy o ničem, vždy to byly témata k zamyšlení. "This is the natural human state. Always a little dissatisfied, perpetually discontented."

Druhá část trilogie se mi líbila nejméně. Neříkám, že byla špatná, to vůbec, ale oproti první a poslední se mi zdála moc strnulá, oba dva tu byli dosti trapní (to sice není to přesné slovo, ale chápete, co tím myslím) a upjatí. Moc si tu hráli na kartu Osud a Jesse na mě působil trochu úchylným dojmem, byl takový divný pohublý vykuk s hnusným účesem a hrozně mi vadilo, jak pořád říkal "I'm joking. I'm kidding." i přestože to myslel vážně. Takové lidi já osobně nesnáším. Tak když už něco řeknu a myslím to tam, tak kvůli tomu jak se ta druhá osoba na to začne tvářit, hned neřeknu "No, no, I'm just kidding". Snad si stojím za svým názorem ne? A taky jak pořád dělal, jakoby se nic nestalo, ale přitom ho to zevnutř úplně užíralo. Ale názory a myšlenky, co zde proudily byly opět skvělé, 3-4*. "Baby you're gonna miss that plane. - I know."

Tak rozhodně mě tato první část z trilogie dostala. Hodnocení jsem si záměrně nechala až potom, co uvidím všechny tři díly /čili zhlédla jsem je všechny za jeden večer:)/, abych si srovnala, jak na mě každý jednotlivý působil oproti ostatním. Tento je na druhé příčce - 4-5* (nemůžu se rozhodnout). Byl skvělý, ale něco tomu kapku chybělo, nebo spíše kapku přebývalo. Byla tu řada dle mého mínění trapných okamžiků. Nejtrapnější z nich byl v tom poslouchacím boxu - naprosto jednoznačně). Sice je jasné, že když vystoupíte z vlaku s cizincem a touláte se po městě, tak trapné okamžiky nastanou, tomu se nevyhnou, ale kolikrát už mi to přišlo až přehnané. Ale to je tak jediná výtka, co k celému filmu mám. Dvojice velmi sympatická. Myšlenky, co zde byly produkovány byly přímo famózní a kolikrát, jako kdyby mi tvůrce viděl do hlavy. Vůbec samotná myšlenka natočit film, o tom jak potkáte cizince ve vlaku a prožijete s ním jeden večer v cizím městě je geniální (stejně jako celý koncept trilogie). Hrozně se mi líbil konec, kdy jsme vlastně vůbec nevěděli, jak to mezi nima dopadlo. "I think that's why so many people hate themselves. They are sick to death of being around themselves. The only other way to lose yourself like that is dancing, alcohol, drugs and stuff like that. - Fucking? - Fucking? Yes."

Snímek se snaží řešit tolik problému najednou, že leckdy to vyzní spíš jako nějaká párty jen tak z rozmaru mladých povětšinou homosexuálních lidí, místo aby tím proti něčemu mířili (což byl záměr té párty). Nelíbila se mi řada věcí, ale když to shrnu kolem a kolem, tak celkový pocit ze snímku byl odzbrojující. Je asi zbytečné, snažit se tu nějak rozebrat problémy této oblasti, rozporu náboženství, sexuality atd... ale přišlo mi naprosto absurdní, jak na pohřbu říkal ten starý pán otci zesnulé - "Alláh ji pomstí. Zabijeme jich stovky, tisíce." Tak prostě tuhle logiku já nikdy nepochopím a i kdybych přečetla Korán od začátku do konce, což určitě nikdy dělat nebudu, nejsem si jistá, jestli bych tam našla někde zmínku, o tom že by měli udělat genocidu kvůli pomstě. Je to rozhodně snímek k zamyšlení, i když ten konec mi přišel už kapku mimo mísu.

Hned na úvod mě uchvátily skvělé titulky jako diagram. Hlavní heslo tohoto snímku? Vše na sebe navazuje. Z tohoto snímku jsem si vyvodila novou teorie. Brouk je vlastně něco jako motýl. Když zašlápnete motýla, tak snad všichni ví co se stane. Pokud ne, tak zde a zde a zde a tady jsou nahodilé příklady (vážně, těch snímku jsou kvanta). No a brouk je vlastně něco jako motýl ale v přítomnosti a budoucnosti. Takže když šlápnete na brouka, spustí se lavina na sebe navazujících a ovlivňujících se událostí v současné a budoucí době, vlastně něco jako ten diagram na začátku. A aby to bylo všecko hezky zaonačené a zabalené, tak ten klučina, co to spustil na začátku zašlápnutím brouka, to na konci i ukončí zavěšením telefonu s maminkou letécím na Havaj. P.S. Ehm to jako kdyby nějaký nezkušený technik dal do motoru letadla špatnou součástku, tak tím ohrozí životy všech na palubě? Doteď jsem se nikdy nebála letět... možná se ale bát začnu.

Koukám, že nejsem jediná, kdo si myslí, že se autor nechal inspirovat Sucker punch. Taky mi to přišlo jako totální chaos, až na to že Sucker punch tam měl aspoň ty herecké výkony a akci a vůbec něco. Tohle bylo velké prázdné nic hrající si na vniterný pohled do užírající duše mladé dívky. Jinak některé scény jsem vážně umírala - nudou, nikoliv napětím - například scéna, kdy se celé tři minuty /nekecám, stopovala jsem to/ díváme na hlavní hrdinku (ještě ani nevíme, že je hlavní hrdinka), jak gebí na záchodě. Vážně by nestačilo tak 20 sekund? Asi ne. Každý tam akorát mele - teď jak to říct slušně bez použití slova sračky - věty postrádající jakýkoliv význam. No a na závěr asi jen, že bych nechtěla mít tu její kamarádku, která ani na chvíli nezavře zobák, ale vlastně žádnou větu nedořekne celou. Bravo! Zase jeden zbytečný český film.

Hned na úvod - nikdy jsem to nečetla. Skončila jsem asi někde na 5. straně a stačilo mi. Doufala jsem, že mi to film zjednodušeně podá a místo toho jsem se pěkně během prvních 20 minut úplně ztrácela a topila v tom, co se to tam na tom plátně sakra děje. Byl to neskutečný maglajz a nejprve jsem nedokázala ocenit ten nápad s prostředím, ve kterém se to odehrávalo - divadlo, jak si asi každý všiml, ale postupem času se mi to začalo líbit ("I fond of it." - což tam vůbec tento výraz nepoužívali v každé 10. scéně) a ten nápad musím uznat je hodně geniální. Ale tím, jak je to scéna za scénou v rychlém sledu s rychle se měnícími kulisami a postavami, tak jsem nebyla schopna se vcítit do emocí postav... příběh je vyprávěn dobře, ale necítíte ty emoce. Ono taky narvat 877 stránkovou "nudnou" bichli do jen dvouhodinového filmu, je jasné, že to asi nebude to pravé ořechové. Tři postřehy: Za prvé - co to bylo za ten tanec s tím proplétáním rukou? Za druhé - udělat divadlo v divadle je více než originální. Za třetí - všimli jste si, že tam hrála modelka Cara Delevingne?

"Proč by někdo chtěl reprezentovat školu, která ani neumí dát dveře na záchodky?" Ačkoliv také nechápu, co je na spelovací soutěži tak úžasného, světoborného a uznávaného (jako to že si narvu do hlavy tisíce slovíček, naučím se jak se píšou, jaký mají původ a význam, to nepovažuju za to, že by se tím zvyšovala inteligence lidí... pomůže jim to s vhodným vyjadřováním, ale s inteligencí to nemá co společného a ani intelektem, abych odkazovala na text obsahu), musí se prostě nechat, že snímek mě dostal. A kašlu vám na nějaké citové vydírání či až moc velký happyend a docela lehkou předvídatelnost. Bylo to krásné a Akeelah mi přirostla k srdci. 4,5*

Tééda Will Smith tu měl vážně těžkou roli. Téměř celou dobu lapět na zadku a tvářit se jakože nic necití... nejen strach ale taktéž jakoukoliv jinou lidskou emoci.... no to mu muselo dát zabrat, zatímco jeho synáček tam předváděl kaskadérské kousky a furt lítal po "džungli" sem a tam. Tak abych to neměla Willovi za zlé.. dobře, musel si udělat operaci tepny ve stehně. Jinak chtěla bych navrhnout, aby se začalo dávat před filmy upozornění - asi jako když je tam nevhodné do 15 let nebo varování o nelegálnosti kopií - varující před možným výskytem hadů.... kdo má pak přežívat ty infarkty? Snake alert (ve snímku se vyskytují scény s hady).

Kdo nikdy nechtěl být aspoň na den někým jiným? Ale úplně napořád či každý den si vyzkoušet být pokaždé jinou osobou (k tomu mě napadá The beauty inside, ale to už je zas něco úplně jiného)? To asi ne no. To už kapku zavání i nějakou tou psychickou poruchou. Jinak je dobře, že Colin už hraje role starších mužů a necpe se do těch čtyřicátníků, i když tady si zrovna prochází obyčejnou krizí středního věku, ale snaží se to omluvit tím, že jeho dosavadní život je nudný a potřebuje se zamyslet... velmi hluboce, nad tím co dál. Emily jsou to přemýšlení nad životem žrala, ale jemu ne.