fragre

Kde v dnešní kinematografii najdete detektiva tak maloměšťáckého výzoru, který by vyznával slušnost a soucit. Taková výstřednost!

Tento díl s R. Atkinsonem jako Maigretem, jehož pojetí této role se mi líbí stále více, byl zatím nejmelancholičtější, dokonce s nádechem beznaděje. Maigret zádumčivější než v předchozích dvou dílech. Navíc, tento příběh jsem dosud neznal, takže mne děj více do sebe vtáhl. A ano, zaujalo mne, že při fotografování zločinců používá pařížská policie československý fotoaparát značky Flexaret.

Tvůrci tohoto dílka nemohli se zřejmě rozhodnout, zda mají natočit novou Angeliku či novou Sissi.

Agitka, a hloupá k tomu. Něco takového by se dalo snést počátkem devadesátých let, ale téměř po třiceti letech od převratu bych čekal nějakou poučenější a sofistikovanější reflexi let padesátých. Ani ty detaily, které by měly charakterizovat dobu, si tvůrci neohlídali. Vždyť je tolik filmů z těch let, že by ty dobové reálie a dobová mluva neměly být problém. Kdekdo tam vcelku veřejně nadává na komunisty, to mají být ta dusná padesátá? A ti komunisti jsou povětšinou jen karikatury. Tak mělo to být drama či groteska?

Mišík, Flamengo, ETC..., Blue Effect patří k mému dospívání, ta muzika na mne stále funguje, hraji si ji dost často dodnes. Ale tato forma dokumentu s hranými "vtipnými" vložkami mi nepřipadá šťastná. Ocenil bych více dobových záběrů, více hudby, třeba na úkor těch úmorných rodopisných informací.

Ani náhodou nebudu objektivní, neb v jednom takovém skautském oddíle, který od září 1970 fungoval pod jinou hlavičkou (naštěstí ne pionýrskou, to bychom asi radši oddíl opravdu rozpustili) prožil několik nejlepších let svého života. Proto si ani náhodou nedovolím kritizovat ty skautské vůdce, kteří se zachovali "oportunisticky" a pokračovali v činnosti dále legálním způsobem. Ale jak bylo řečeno, pro ty oddíly, které neměly majetek byl přechod do "ilegality" jednodušší. A líbil se mi výběr pamětníků, že tam byli i lidé z malých měst, kde se nedalo skrýt či taktizovat jako v Praze. Jen mne trochu zaráží v oficiálním obsahu ta povinnost k Bohu. Zrovna český svojsíkovský skauting byl od začátku sekulární.

Hodně tomuto filmu prospěl ten polský odstup. Civilně a citlivě natočeno. Část o polistopadovém osudu KK považuji za stěžejní.

Opravdu je jeden rád, když vidí filmového policistu, který není ani tvrďák v kožené bundě, ani geniální sociopat, ani jedinec s rozvrácenou rodinou, závislostí na alkoholu a balancující na hranici sebevraždy. Maigret zde působí uměřeně až měšťácky, ale má v sobě důstojnost a soucit. R. Atkinson se prostě nepoměřuje s J. Gabinem či B. Cremerem, svého Maigreta hraje prostě jinak, a to velmi dobře. Našinci nevadilo ani pomalejší tempo vyprávění, je to takové starosvětské a hodí se to k příběhu situovanému do 50. let. Ale když má jeden nějaké ty francouské filmy odehrávající se v Paříží 50. let nakoukané, dobře vidí, že ty exteriéry k Paříži prostě nesedí. To je jistá vada na kráse.

Pro tuto roli Rowanu Atkinsonovi prospělo, že zestárnul, jak je vidět v detailních záběrech tváře. Tím byly zcela odbourány jakékoliv konotace na Mr. Beana, Johnnyho Englishe či Černou zmiji. Působí v této roli velice lidsky a až neokázale soucitně. Je to jiný Maigret než ten Gabinův, chybí mu zcela bodrost, ale je to působivě zahraný Maigret. --- Ty exteriéry předměstské Paříže 50. let vypadají navzdory francouzským reklamám velice středoevropsky. Nebyly točeny někde v Praze či Budapešti? PS Jak mne upozornila kolegyně bubun, za což jí děkuji, byly exteriéru vskutku točeny v Budapešti.

Hezky je vidět ten posun v čase mezi r. 1960 a 2016 na hlavních záporácích. Calvera byl řádný bandita, stojící mimo zákon a společnost, leč Boque si ten zákon přivlastňuje, ohýbá, kupuje. Nestojí mimo společnost, on si společnost formuje po svém. Není bandita je oligarcha. A jaký recept na oligarchu doporučuje film? Spojit a ozbrojit obecný lid bez ohledu na rasu, pohlaví a náboženství, a pak oligarchu a jeho pohůnky zabít. Vlastně, pěkný film o třídním boji.