Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční

Poslední recenze (6)

plakát

Arcane: League of Legends - Season 1 (2021) (série) 

To, že Riot dělá skvělá videa ke hře, to jsem věděla. To, že si k tomu najímá více či méně známé hudební interprety, kteří vytvoří něco, co vám pak hraje ještě týden v hlavě a po pěti letech vás přiměje se ke hře vrátit, to jsem z vlastní zkušenosti pochopila taky. Takže to, že vytvoří něco takhle skvělýho jsem asi měla očekávat, ale stejně jsem byla překvapená v tom nejlepším slova smyslu. Seriál se velice brzo odkloní od rozjuchané veselosti videohry (ačkoliv samotná barevnost vizuálu seriálu je taky úžasná) a najede na daleko temnější stránku, kde se nebojí ukázat opravdovou krutost, frustraci a zoufalství. Občas jsem z toho (a snad mě tu fajnšmekři nesežerou) měla až "Dark Knight" vibes  (nebo v poslední epizodě minimálně v jedné scéně "Seven" vibes). Každá z postav má alespoň nějaký rozměr (nemluvě o tom nadšení, když se v seriálu objeví postava, kterou sami máte rádi ve hře, mrk mrk Victore), po většinu času se chovají uvěřitelně nebo alespoň v rámci svého charakteru a jejich vývoj je přirozený, něčím podložený a fakt zajímavý.  Jinx není jenom psychopat, který kolem sebe rád rozsévá chaos (jak jsme jí vnímala ve hře), ale je to zlomená malá holka, kterou pronásledují její démoni a strachy (místy v neskutečně děsivém vizuálu, který je ale zároveň zvláštně "cool"), Caitlyn dostává "reality check" a ztrácí image Piltoverského Mirka Dušína, Vi ať na povrchu drsná, tak uvnitř nalomená a zraněná (a bože, ta jejich chemie!!! Nemluvě o tom, že to jsou všechno uvěřitelné silné ženské postavy bez jakéhokoliv pocitu toho, že by tam tahle idea byla natlačena násilím), Victor ničený zoufalstvím ze zkázy vlastního těla, Jayce, který se z poměrně nevýznamného experimentátora vypracuje až do nejvyšších pater společnosti a mnohem mnohem víc... K tomu všemu si připočtěte nějaký ten sociální komentář, zajímavé zvraty a to nejlepší na konec - absolutně božský hudební podkres a souboje *chef's kiss*. Místy seriál působí až jako stylový hudební videoklip, souboje jsou dechberoucí (nebo minimálně husí kůži způsobující) s choreografií, ze které by se kdejaký akčňák mohl učit. Nemůžu se dočkat další série (protože doufám, že se konečně dočkáme nějaké scény s ústřední písničkou Vi) a vidím tam ještě velký potenciál v rozšíření světa a taky v náznacích toho, jaké další postavy by se mohly v seriálu objevit.

plakát

TY - Série 3 (2021) (série) 

To, co bylo zajímavé na předchozích sériích a vytvářelo alespoň nějaké napětí, tak je pryč (nebo se umně schovává až na úplný konec série). Telenovela, kde se řeší jen to, kdo s kým a jak vášnivě zrovna kopuloval a jestli je to dost vášnivé a jestli by vlastně nebylo lepší kopulovat ještě s dalším sousedem, okořeněný neustále se opakující deus ex machinou, díky které všechno zázračně prochází - ne proto, že by to bylo chytré, ale aby se tyhle cancy, kdy "kámen **** cihlu" daly o něco víc natáhnout. Zároveň se to snaží asi parodovat nějakou hipster/woke/influencer kulturu, ovšem ale dost cringe způsobem a samo se to do toho samého, co kritizuje, zamotává. Oddechově "chytrej" (dávám do úvozovek, protože to ani předtím nebylo žádné raketové inženýrství) seriál se překlenul do slátaniny, kde všichni myslí genitálem. Ach jo.

plakát

Tokyo Revengers (2021) (seriál) 

Podle toho, co tu čtu v ostatních recenzích si nejsem vůbec jistá, jestli jsem viděla to samé anime, protože tu chválu, kterou tu na něj vidím, bych musela prstíčkem opravdu hodně hrabat. Možná bude snazší zmínit první to, co se mi líbilo, než začnu prskat síru a sypat ze sebe všechno, co mě na tomhle seriálu štvalo a nebavilo, protože ten výčet negativ bude několikanásobně delší. Líbil se mi opening a některé kousky soundtracku. Relativně zajímavý design postav. Neotřelé prostředí gangů, které už dneska tolik nefrčí. Dobrý závěrečný "plot twist". Ale to je bohužel tak všechno. Držte si klobouky a vězte, že nyní vstupujete to země stínů a spoilerů.   Mám šóneny hodně ráda, troufla bych si říct, že ze všech žánrů anime je mám dokonce nejraději, už jsem jich pěkných pár viděla a jsem tak obeznámená se všemi klišé a stereotypy, které s sebou tenhle žánr nese, ale tohle anime dokázalo vzít všechny ty komponenty, které mě na šónenech točí a dát je v OTŘESNÉM PACINGU do jednoho seriálu. Hlavní hrdina - uřvaný blbeček (jasně, jsou tu třeba Deku nebo Tandžiró, ale i tihle dva ve vlastních slzách se topící mistři dojímání se nesahají Takemičimu ani po kotníky) a nesoudný jouda (aneb budu celý seriál bulet, jak jsem měl jen jednu opravdovou lásku, ale když dostanu možnost ji podvést s prostitutkou, tak jdu do toho? WTF???) který tak od půlky seriálu naprosto přesně ví, kdo je záporák, přesně ví, co se bude dít, ale i tak se nezmůže na nic jiného, než jen vřeštět, bulet a nechat si dát na budku (a tady neříkám, že každý šónen hrdina musí být OP hovádko, ale bavím se tu o naprosto obyčejných úkonech smrtelníků - upřímně, celý problém seriálu by se dal vyřešit tím, kdyby někdo zavolal včas sanitku nebo policajty, až tak jednoduché to je)). A to chce setsakra talent, umět cestovat časem a pak udělat kulový. A když už se teda na něco zmůže, tak je to "pěst obalená odvahou" a "motivační kecy no džucu", který naprosto zázračně fungují v jeho prospěch (úplně si nemyslím, že poselstvím tohohle seriálu je, že kdyby lidi v gangu víc ventilovali svoje pocity, mohlo by být všechno zalitý sluncem), skoro až ve stylu "deus ex machina", což bytostně nenávidím. O dírách v teorii o cestování časem asi nemá smysl ani mluvit (dobře, dejme tomu, že Naoto prožívá to cestování časem stejně, jako Takemiči, ale to mi nikdo nevymluví, že není divný, že jeho ségra je jeden moment mrtvá a puf, najednou není???). Že jsou postavy zajímavé a zamilujete si je? Většina jsou prostě jen floutci, co se rádi bez jakýhokoliv důvodu bitkujou a ty bitky samotný jsou taky jen slabý odvárek. A i když jsem to zmiňovala na začátku, musím to zmínit ještě jednou, ale tou absolutně nejhorší věcí je pacing. Celý příběh téhle série by se naprosto v pohodě vešel do 14 dílů, jenomže nevejde, protože... X minut z každé epizody je věnováno recapu předchozí epizody, do takové míry, kdy máte pocit, že si tvůrci myslí, že na seriál koukají jen lidi se stařeckou demencí. V každé epizodě čekejte tak 5-50 flashbacků nebo průstřihů na bulícího Takemičiho, protože z vás potřebují vyždímat ty emoce (které tam ale přirozeně nejsou, takže to do vás tlačej skrz ty alespoň lehce dojemný flashbacky), hlavně nám musí připomenout, že "Takemiči nic nedokázal, nevzepřel se osudu" (jako kdybychom to nevěděli) a tam, kde se ufňukánek Takemiči neřeší, tak tam jsou rádoby vtipné vložky, které ale působí když nic, jako laciné fillery. Zvrat na konci sice zabrnkal na strunu mé zvědavosti ohledně toho, jak to bude dál (i když asi všichni tušíme, že Takemiči prostě zase jen bude cestovat časem a kňučet a všechno mu spadne do klína), ale momentálně jsem ve fázi, kdy jsem natolik otrávená, že druhou sérii vidět nechci.

Poslední hodnocení (266)

Gekijouban Jujutsu Kaisen 0 (2021)

25.09.2022

Cyberpunk: Edgerunners (2022) (seriál)

25.09.2022

Perfect Blue (1997)

15.08.2022

Death Note - Zápisník smrti (2006) (seriál)

26.07.2022

Vzpomínky jako kapky deště (1991)

20.07.2022

Ósama Ranking (2021) (seriál)

20.07.2022

Belle (2021)

24.03.2022

Kimecu no jaiba - Mugen rešša hen / Júkaku hen (2021) (série) (S02)

13.02.2022

Tři tygři (2019) (seriál)

20.01.2022

Reklama

Reklama

Reklama