Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (758)

plakát

Na střeše (2019) 

Nepřesvědčivé, bohužel. Hlavní postava je chabě napsaná, nevěřil jsem jí, ten člověk se choval podle pokynů scenáristy a ne podle svého charakteru. Pokud to měl být nerudný dědek ve stylu Nicholsona v "Lepší už to nebude", tak takový mrzout by se s mladým Vietnamcem neskamarádil, a když už, tak rozhodně ne tak rychle. Hlavní hrdna si Vietnamce oblíbí velmi bleskově, hned v první společné scéně, prakticky během minuty...no jo, jenže pak už zákonitě není o čem hrát, takže Mádl musí zbytek filmu vyplnit nějakou vatou: zdlouhavou a rovněž nepřesvědčivou linií s krásnou sousedkou, figurkou otravného domovníka a těsně před závěrem přihodí ještě s dějem téměř nesouvisející návrat ztraceného syna....Ani Alois Švehlík nedokázal takto napsanou postavu věrohodně zahrát, ostatní herci nestojí za řeč. Mádl je (zatím) lepší režisér (a herec) než scenárista.

plakát

Léto s gentlemanem (2019) 

On ten příběh má určitý potenciál, to by ale scénář nesměl psát nezkušený scenárista Hanzlík. A nebo by musel zasáhnout zkušený dramaturg. Takhle je hlavní dějová linka neustále narušována zbytečnými scénami a motivy (kanalizace, kolotoč) a neméně zbytečnými vedlejšími postavami, dialogy jsou nešikovně napsané... Přes to všechno je tu pár scén, které se povedly a naznačují, jaký by mohl být celý film, kdyby ho napsal příčetný scenárista a režíroval ho schopný režisér. Hanzlík, přestože si roli napsal na tělo, kupodivu hraje dost mizerně, vlastně jen odříkává naučené věty, a tak jediní herci, kteří opravdu něco hrají, jsou Antalová a Bareš, ti by si zasloužili lepší film.

plakát

Narušitel (2019) odpad!

Už vím, jak si představuje Hurvínek válku. Stejně, jako si David Balda představuje normalizační ČSSR. Tenhle film je dalším příkladem toho, proč by osmnáctiletí jelimánci (Řehořek, Chlupáček, teď Balda), kterým ještě teče mlíko po bradě, neměli točit filmy do kin. Volí si těžká témata, a vzhledem k tomu, že jsou ještě nezkušení a hloupí, vyjde jim z toho infantilní naivní nechtěná parodie.

plakát

Cena za štěstí (2019) 

Ta skrumáž absurdních situací by vyzněla lépe, kdyby byla natočena s velkou humornou nadsázkou, tedy jako komedie. Jako drama to paní Dabrowská nemohla myslet vážně (aspoň doufám). Z herců mě nejvíc zaujal Jaroslav Plesl a mladá režisérčina dcera Olga, která je nejen půvabná, ale má i talent. Josef Trojan má možná talent taky, ale zatím mě nepřesvědčil, ještě na sobě bude muset pracovat. Dobrá byla i hudba J.P.Muchowa.

plakát

Ďáblův uzel (2013) 

Velice nudné, rozvláčné a nenápaditě podané zpracování skutečného případu, kde se ani nedozvíme, kdo byl skutečný vrah. Hlavní hvězdy filmu Colin Firth a Reese Witherspoonová nemají co hrát, nemají co dělat a jejich postavy jsou v příběhu vlastně zbytečné.

plakát

500 dní se Summer (2009) 

Nudný, nezajímavý a banální milostný příběh ze života se autoři snažili vyprávět jakože hravě, nechronologicky a pomocí zcizovacích momentů, ale tu banalitu a nudu tím nezakryli. Ale dobře, kdyby vybrali lepší herce, možná by to nějak fungovalo, ale Zooey se mi nelíbila ani jako herečka, ani jako žena, chemie mezi herci byla navíc nulová, takže jsem nevěřil ani tomu, že by se ti dva mohli do sebe zamilovat. A to je u milostného příběhu průšvih. Nějak nechápu kultovnost tohoto filmu. Tvůrci si hráli na Woodyho Allena, ale neměli na to.

plakát

Nečakaná návšteva (1980) (TV film) 

Celou dobu jsem si říkal, že by inscenace mohla být mnohem zábavnější, kdyby si L+S napsali dialogy sami a nemuseli hrát cizí text, který není nic moc.

plakát

Svetlá nad prístavom (1986) (TV film) 

Třídílný film, jehož slabým místem je scénář, který se zaobírá příliš mnoha motivy najednou a je tudíž poněkud roztříštěný a místy nezáživný. Občas se tu řeší technické záležitosti, kterým může asi plně porozumět jen železničář. Silnou stránkou jsou výkony českých herců, kteří jsou sice (s výjimkou Kanyzy) dabovaní, ale tentokrát poměrně citlivě. Dalším kladem je realistické vykreslení prostředí překladového nádraží.

plakát

Jak se moří revizoři (2018) 

Odpad tomu nedám, protože ten si schovávám pro naprosto nekoukatelné sračky a diletantské amatérské filmy. Samozřejmě, technické zpracování Revizorů je tristní (zvuk, kamera), ale na některé (ne)herce se dá dívat (zvlášť Ladislav Ondřej a kupodivu i Tomešová), pár dialogů je slušných, občas se objeví vtip a hlavní postavy mají potenciál, který je ovšem bohužel naprosto nevyužitý, protože Toulová nedokázala vymyslet snad ani jednu komickou situaci z těch, které se nabízely.