Prubner

Na komedii Přes palubu se moc detailně nepamatuju, ale vím, že jsem se u ní dost bavil. Remake mě nudil. Eugenio Derbez je sice fajn a krade si film pro sebe, ale proměna hlavního hrdiny je moc náhlá a nepřesvědčivá, změní ze z floutka v pozorného manžela doslova přes noc. Anna Faris je tentokrát úplně mimo a ostatní herci taky ničím nezaujmou (snad John Hannah, ale ten má ostudně malý prostor). Film není moc vtipný a nevím, kde se stala chyba. V hercích ? V nevýrazné režii ? V nenápaditém scénáři ?

Spolu s Na samotě u lesa asi nejslabší film dvojice Svěrák - Smoljak. Přijde mi, že S+S jsou nejlepší, když chtějí pouze nezávazně bavit a ne za každou cenu vyjadřovat nějaké poselství nebo "nastavovat zrcadlo" tehdejší době. Protože filmy, v nichž se snaží cosi závažného sdělovat, jsou o poznání nudnější a o mnoho méně zábavné.

Kdyby se toho námětu ujal někdo talentovaný, mohlo vzniknout solidní drama pro mládež. Ale tohle je dost amatérsky napsané i zrežírované a místy i zahrané. A konec je takový divně useknutý, film prostě skončí a nic se nevyřeší. Možná to tak v životě bývá, ale film pro mladé by si zasloužil na závěr trochu optimismu a aspoň náznak řešení hrdinčiny situace.

Tak nevím. Odposlouchané dialogy jsou fajn, (ne)herci většinou taky, ale chybí tomu pointa, jak jednotlivým povídkám, tak filmu jako celku. Spousta nakousnutých a nikam nevedoucích motivů. A hrátky s časovou posloupností ve výsledku rovněž ústí do ztracena. Taky nevím, co chtěla autorka filmem říct. Jestli jí šlo jen o vystižení atmosféry, tak to se jí povedlo, ale na to je hodinový film přece jen příliš dlouhý.

Film je jaksi nedovařený, nevyužil nabízející se možnosti, chtělo to víc propracovat. Jako by tvůrcům zbylo pár metrů filmu, tak si řekli: Něco narychlo natočíme... Ale Oldřich Nový i na malém prostoru standardně skvělý.

Standardní komorní film, který těží z toho, že všechny postavy jsou svedeny do jednoho omezeného prostoru. Tvůrci nic nového nevymysleli, postavy i jejich problémy jsou samá klišé. Herci opakují svoje tradiční škatulky. Co se ale povedlo, je atmosféra, tu se tvůrcům vybudovat podařilo, takže leckterý divák (třeba i já) po shlédnutí filmu zatouží vyrazit na chatu nebo se prostě sejít s celou svou rodinou. Stejně mám ale pocit, že film by dopadl mnohem lépe, kdyby ho Pavlíček natočil formanovsko-papouškovským způsobem s neherci. Možná by vzniklo něco jako Homolkovi.

První třetina má švih, humor, přesnou míru nadsázky a film slušně šlape, bohužel to tvůrcům vydrží tak asi třetinu filmu. Poté se nadsázka často vytrácí, vtipů ubývá, situace se opakují a to intrikování všech proti všem začíná být monotónní, únavné a nudné. Chybí nějaká zápletka, která by to držela pohromadě, sledujeme jen jednotlivé postavy, které spolu bojují o moc, a film čím dál těžkopádněji doklopýtá k závěru. Nic moc.

První zvukové filmové vystoupení S + H není moc šťastné. Uspěchanost se na filmu promítla dost negativně, vypadá to, jako by tvůrci (hlavně Skupa) neměli scénář a museli improvizovat. Dialogy jsou dost špatné a nepropracované, přesto se povedlo několik dobrých vtipů. A loutkoherci dobří jako vždy. Jako archeologická záležitost - proč ne ?

Minimalistický komorní film. Režisér zdařile buduje atmosféru odcizení, ale proměna hlavní hrdinky je poněkud náhlá a nepřesvědčivá. Což je spíš záležitost scénáře a krátké stopáže, než herečky. Co mi ale vadilo nejvíc, byla špatná práce kameramana, který neumí pořádně zakomponovat postavy do obrazu (nebo to byl záměr ?), což působí rušivě.

Legrační triky, mizerně zrežírované akční scény, spousta nelogičností a nesmyslů, stupidní dialogy, voják, který letí do vzduchu dřív, než vybouchne granát, železné dveře, které se vlní jako guma a tak dále. A dojde i na Simandlovy oblíbené scény s vězeňkyněmi, kutajícími v dolech polystyrénové kameny. Jediná zábava pro českého diváka spočívá ve sledování českých herců. Kateřina Brožová si užívá svou záporačku, Bořek Navrátil v roli tajemníka OSN naproti tomu hraje jako ponocný, v menší roli se objeví i Petra Špindlerová a Petr Meissel.