Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (680)

plakát

Protivný sprostý holky (2004) 

Geniální film, který jsem viděl víc jak 20x. V originále je neskutečně nahláškovaný a jak jsem se přesvědčil v minulosti, hlášky z Mean girls jsou v anglicky mluvícím světě všudypřítomné. Překvapující je, že neznám u nás v okolí nikoho kdo tento film zná, ale za hranicemi jsou Mean girls docela dobrý icebreaker (ehm, relativně :-)). Stačí použít That's so fetch... a jen sledovat kdo se chytne. Většinou když si Mean girls pustím, tak je sleduji alespoň dvakrát. No nic, jdu koukat dnes podruhé.

plakát

Všechno nejhorší 2 (2019) 

Už jednička nebyla horor a dvojka jde ještě dále a posunuje žánr k sci-fi komedii. Počítám, že spousta nízkých hodnocení jde na vrub faktu, že to není horor. Mě nikdy horory nebavily, takže za mě naopak plusové body k dobru. Dvojka chytře neopakuje premisu jedničky, ale rozvíjí ji velmi originálně a pozvedá ji na další úroveň. A celé to dělá zábavně, postavy jsou sympatické, komediální rovina funguje a sci-fi element mě bavil víc než odkrývání identity vraha. Trojku bych si klidně dal a mohla by to být čistokrevná sci-fi komedie.

plakát

Pád anděla (2019) 

Občas je fajn vidět akčňák staromodního střihu, ze kterého netrčí jedničky a nuly jako sláma ze slamníku. Film, kde se kompletně neignorují fyzikální zákony, ale pouze zdravý rozum a logika. Tak jak to bylo dobrým zvykem v ačních filmech let dávno minulých. Když zohledníme stárnoucího Butlera, průměrný scénář, tak zbyde pouze průměrná, relativně slušná akční historka s průměrnou hollywoodskou akcí.

plakát

Irčan (2019) 

Scorsese ukecaný, Scorsese utahaný, Scorsese příliš dlouhý. Tak nějak si pamatuji Irčana. Irčan vypadá spíše jako film někoho, kdo kouká často na gangsterky, má rád Scorseseho a chtěl si vždy něco podobného natočit. Napadá mě jediný důvod proč to Marty natočil. Spojení De Nira, Al Pacina a Pesciho zní snově... na papíře. Koukat na digitálně omlazené verze všech přítomných je poněkud bizarní (a není to vina CGI - to vypadá v pohodě a dá se na to koukat), ale hlavně zbytečné. Irčan nenabízí nic, co by jsme v rámci žánru neviděli tisíckrát a mnohokrát i lépe, dokonce i v Martyho podání - Casino. Za sebe musím říct, že Irčan je načančaná ztráta času, která se dala vyplnit třeba sledováním Casina. Smutnější je fakt, že letos kinem proletěl jeden film, krerý Martyho nejlepší díla připomínal mnohem více a byl i o třídu lepší a o několik tříd zábavnější - Joker.

plakát

Parazit (2019) 

Parazit ve mě vyvolává mírně protichodné reakce. Po většinu stopáže jsem si užíval briliantně zahraný, řemeslně dokonalý snímek, který se ve finále promění ve standartní thrillerovou historku, která mě nechala mírně rozladěného s touhou dát Parazitovi tři hvězdičky. Možná že důvod mého rozladění pramení z očekávání originálnějšího konce, nebo jsem jen pozapomněl, že podobné katarze jsou téměř trademarkem jihokorejské kinematografie. Nakonec ve mě vyhrála (zhruba) první polovina, která je vynikající a naznačuje velké věci. Ostatně, konec je také výborné řemeslo a relativně zajímavé vyústění.

plakát

Spider-Man: Daleko od domova (2019) 

Tom Holland je sympaťák a jen díky němu a několika zábavným vedlejším figurkám je druhý Spider-man celkem obstojná zábava. Paradoxně jsem se více bavil když jsme sledovali Petera Parkera a jeho eurotrip. Možná bych překousl vypuštění Mysteria a raději bych sledoval teen komedii než superhrdinský film. Záporák a většina akčních scén mě příliš nenadchnula. Celé to je MCU standart, což zamrzí, protože z některých předchozích filmů víme, že to jde lépe. Na druhou stranu, MCU je stále záruka určité kvality, takže každý průměrně inteligentní divák by měl vědět do čeho jde (přeberte si to jak chcete podle vlastních preferencí). PS: "I love Led Zeppelin" .... to bolelo.

plakát

Karpar ukredthachon (2017) 

Jailbreak není vrcholné mlátičkové řemeslo a především ta omáčka kolem bitek je naprosto bez chuti. Postavy existují jen proto, aby se mohli s někým mlátit a o nějaké charizmatické postavě si můžeme necht jen zdát. To je asi ale každému jasné a každý kdo si tento film pustí to udělá jen kvůli bitkám. Ty překvapivě nejsou špatné a je jich dost. Do vrcholu žánru jim mnohé chybí. Kamera si udržuje odstup, příliš se nestříhá a choreografie je na velmi vysoké úrovni.Je vidět, že hlavní aktéři a choreografové bitek věděli co dělají. Škoda jen, že po filmařské stránce to není úplně stoprocentně prodané. Dá se říci, že tomu místy chybí jiskra a onen pověstný wow moment. Občas někde prosvitne nějaký světlejší moment a já osobně nemám problém s dalším shlédnutím, ale budu jen přeskakovat mezi bitkami. Nicméně, ve výsledku jsem vcelku překvapený z faktu, že i v Kambodže jsou schopní natočit podobnou mlátičku. Škoda, že v Číně, potažmo v Hong Kongu to zapomněli.

plakát

Alita: Bojový Anděl (2019) 

Alita je jediná manga, kterou jsem kdy četl a to jen proto, že jsem se kdysi před lety dozvěděl, že James Cameron se jí chystá adaptovat. Bylo to fajn, ale žádné výrazné stopy to na mě nezanechalo. Samozřejmě jsem nebyl nadšený, když si Jim vybral Avatara místo tohoto a Rodriguez jako režisér mě mírně znepokojil. Nyní musím uznat, že neprávem. Nevím, jaký vliv na film měl Cameron, ale Alita je zrežírovaná excelentně. Svět v Alitě vypadá dokonale a minimálně tento fakt postačí jako důvod k návštěvě kina. Navíc je tady styl jakým je Alita vyprávěná a vizuálně stylizovaná. Podobný styl jsem si vždy spojoval se stylem jakým jsou klasická anime stylizovaná a vyprávěná. To platí i akčních scénách. Navíc je tady i samotná Alita (Rosa Salazar), která je naprosto fantastická a neuvěřitelně sympatická. Od prvního momentu, kdy se objeví na plátně, je jasné, kdo je tahounem tohoto filmu. Celkově je Alita film, který má srdce a je z něj vidět láska a úcta k předloze. Alita samozřejmě nebude dokonalý film pro každého, ale pro mě osobně jediným výrazným záporem je fakt, že nikdy neuvidíme pokračování jejího příběhu. V záplavě zbytečných pokračování, které se na nás odevšud valí, by se dvě další kapitoly jistě ztratily :)

plakát

Once Upon A Deadpool (2018) 

Pouze pro fanoušky (se zvýšeným prahem tolerance) a možná pro pár lidí, co chtějí vidět ze studijních důvodů co se stane při podobném prostřihávání kvůli přístupnosti. Samotný film ztrácí návaznost jednotlivých scén, zábavných momentů výrazně ubylo a dotočený materiál nenahradí zážitek z původního filmu a popravdě ani neospravedlní ztrátu dvou hodin, které by jste věnovali sledování tohoto díla. Komu se nelíbila původní verze alespoň na 90%, tak klidně může zapomenout, že něco podobného existuje a jestliže se na to chce podívat někdo, kdo hodnotil pod 50%.... oh boy.... U mě zvítězila zvědavost a díky tolerantnosti k podobným experimentům jsem to dal v pohodě, ale nikdy více, obzvláště když máme originál.

plakát

Mamma Mia! Here We Go Again (2018) 

U prvního dílu u mě zafungovala nostalgie a odlehčená letní pohodová atmosféra nenáročného muzikálu s rozjásanými písněmi švédské Abby. Druhý díl už nebyl tak úspěšný v nabuzení stejného pocitu spokojenosti. Za prvé, nadpoloviční většina písní, která zde zazní je pro mě neznámá, takže nefunguje nostalgie a za druhé se někam se vytratila i ta pohodová letní bezstarostná atmosféra. To bude asi tím, že se místy řeší trochu závažnější témata a podstatně ubylo humoru (kterého v jedničce také nebylo až zas tak moc). Některé věci v tomto dílu hraničí až s bizardností (zombie Cher a Andy Garcia), ale na druhou stranu, když zazní notoricky známé songy, tak to opět funguje. Sice jsem s tímto dílem nebyl spokojený, ale ani jsem netrpěl.