JohnCZ

Začne to skvěle. Sympatická parta problémových mladých slečen na záhadné škole, podivní učitelé, troška romantiky a cosi tajemného na pozadí. Má to takový ten chytlavý, ale zároveň nepřehnaný young adult feel a dobře se na to nejen díky osazenstvu, ale i uhlazenému vizuálu a krásné klavírní hudbě dívá a poslouchá. Zároveň to umí dobře budovat atmosféru a místy i lehce postrašit. Z prostorového šepotu jsem párkrát nadskočil. Jenže pak se to dějově najednou docela zvrtne v přeplácaný bordel, který ani nevím, jestli jsem pořádně pochopil, neb stojí na dost chatrné logice. Vedlejší postavy najednou ztrácí účel a celé se to vyřeší dost zkratkovitě a neuspokojivě.

Jsem rád, že jsem se v Denisovi nezmýlil, když jsem říkal, že on je naprosto ideální kandidát na zfilmování Duny. Na rozdíl od (nejen na dnešní poměry) dost směšné Lynchovy adaptace (kterou nepřekvapivě nemá rád ani sám Lynch) se drží příjemně při zemi a servíruje dozajista vizuálně a esteticky nejnadupanější sci-fi pecku roku, která rozhodně nedělá předloze ostudu a doufejme i odstartuje novou filmovou ságu, pro kterou si celý úvodní film poctivě připravuje půdu. Někdy tak trochu na úkor děje, který je vlastně docela prostinký a jedná se jen o takový lehký nástin toho, co by nás v budoucnu mohlo čekat. Po filmařské stránce ale naprosto precizně nasnímaná a ozvučená záležitost, která opět ukazuje, proč je pro mě vizionářský Denis Villeneuve jeden z nejlepších mainstreamových režisérů současnosti.

Zajímavé spojení hororu a pohádky a přesto tak docela ani jedno a ani druhé. Občas se to trochu táhne, ale děcka v hlavních rolích jsou sympatická a hodně mě bavil celkový vizuál. Ať už umělecky laděné interiéry a celkově moderní architektura nebo svět za zrcadlem/upside down/otherworld či jak to nazvat, který je domovem zlé čarodějnice. Zejména vizuálních inspirací a vlivů je tu celá řada - ruský smysl pro vykrádání se zjevně uplatnil i tady, ale příběh samotný obstojí sám o sobě a jako celek to drží velice slušně pohromadě.

Barbara Hershey v roli moderní fuckující důchodkyně je super a jakkoli mě (velmi) zralé ženy fakt netáhnou, tak krom toho, že je to dáma sympatická, musím zároveň uznale pokývat hlavou, že na svůj věk i sakra dobře vypadá. Proto je i ta následná proměna docela nepříjemná a zhruba v polovině bylo cítit ztísněnou, skoro až klaustrofobní atmosféru. Žel, další Relic se nekoná a pointa filmu je daleko prostší, než jakou jsem si ji v hlavě dopředu vykresloval. The Manor je ve finále úplně obyčejný televizní light horor, který ani neděsí a ani nemá kdovíjak zajímavý scénář. Navíc občas působí podivně umělohmotně. A laciný závěr celý dojem jen potvrzuje.

Sympatický film, plný různých vizuálních nápadů, který mi však přišel po stránce scénáře takový nějaký. Ať se to týkalo celé té fikce okolo zmenšování, tak i samotného ústředního děje, který skáče mezi tématy a ve finále trochu vyšumí. Po zhlédnutí mám sice takový příjemný pocit, že jsem zase jednou viděl něco netradičního, ale zároveň se nelze zbavit myšlenky, že s takovým námětem by bylo možné zajít ještě o mnoho dál.

Divnofilm, který se zprvu tváří jako komedie o návratu zpátky domů a co zprvu vypadá jako symbolický boj s alkoholismem se posléze překlopí do trochu něčeho jiného. Do něčeho snad ještě vážnějšího a paradoxně poté to už nějak nefunguje. Začne selhávat režie, pořád je tam znát jakýsi komediální podtón, kterej by tam už imo dávno být neměl a, alespoň z mého pohledu, vážné a velmi aktuální téma toxicity manipulativních lidí v našich životech je tím právě z toho důvodu podivně degradováno. S tím souvisí i s přibývajícími minutami čím dál tím dementnější chování všech zúčastněných. Je to škoda, protože nápad to má skvělej. Ale ta symbolika působí v této podobě strašně nedotaženě a rozuzlení neuspokojivě.

Už původní cyklus Blue Planet byl fascinující výpravou do hlubin oceánu, ovšem stále to byl trochu suchopárný ryze přírodopisný dokument, který navíc v současnosti trpí již na poněkud zastaralou audiovizuální stránku. "Dvojka" je jeho aktualizovanou verzí a obohacuje ten dobrý základ o mnoho dalších vrstev, které na zážitku neskutečně přidávají. Vysoce kvalitní footage je samozřejmost, parádní sound design a snaha o jakýsi scénář malých příběhů z prostředí oceánů zase diváka pořádně napne a "vtáhne do děje". Hudba (nejen) Hanse Zimmera střídající monumentální chorály s dojemnými party zase střídavě vyvolává fascinaci a dojetí. A celé to rámcuje ekologický apel, který zejména v závěrečné epizodě trhá srdce. V závěru každého dílu je přítomen vždy cca 10minutový úsek věnující se natáčení Blue Planet II a tyto "behind the scenes" pasáže mi do určité míry přišly snad ještě zajímavější, jak dokument samotný. Dny, týdny, měsíce či dokonce roky zápalu a odhodlání pro to natočit pár exkluzivních záběrů. Co člověk chroupajíc brambůrky přejde v televizi za pár minut znamenaly pro tvůrce hodiny a hodiny precizního plánování, píle a ve výsledku byla potřeba i notná dávka štěstí. Planet Earth byla sice o kousíček lepší, ale to jen proto, že byla pestřejší. Blue Planet je tematicky užší a kvůli tomu co do prostředí o fous monotónnější, ale i tak se tvůrci snažili footage co nejvíce zatraktivnit a krom hlubin moří a oceánů diváka provedou např. i po pobřeží. BBC produkce a David Attenborough se svým komentářem nemají konkurenci.

Po slaboučkém Viral rapidní zlepšení. Ten VHS formát sice trochu unavuje a některé povídky jsou točeny skoro až otravně nekvalitní kamerou, jak kdyby na to člověk koukal na (nečekaně) na videokazetě, ale kvalita samotných povídek poskočila nahoru a tentokrát se tam neobjevilo nic, snad kromě nezáživného propojovacího příběhu, co by bylo vyloženě slabé. Indonéská first person variace na Frankensteinovo monstrum s přehledem vyhrává. Tohle bych si střihnul klidně i v plné stopáži.

To byl zase jednou zmatenej maglajz. Kouknul jsem na to v podstatě jen proto, že vyšel nový a docela slušně hodnocený díl a asi aby mi něco neuniklo, protože jednu z povídek režírovala moje oblíbená dvojka Benson/Moorhead. Akorát jsem nepočítal, že zrovna právě jejich povídka bude takovej děsnej shit. On teda ani zbytek filmu za moc nestojí. Většina příběhů by byla vhodná vyvěsit leda tak někde na Youtube, kde by možná aj tvůrci získali i nějakou tu chválu za slušné filmařské cvičení pro amatéry. S jednou jedinou výjimkou: povídka z paralelního světa. To bylo tak úžasné wtf, až mě trochu zamrzelo, že se to uvedlo v takové shit kompilaci a ne třeba jako plnohodnotná epizoda v nějaké sci-fi antologické sérii. To ostatní ovšem nestojí vůbec za řeč.

Zábavnej trash, kterej si naprosto vůbec na nic nehraje a baví mixem nekončící párty polonahých hloupých lidí proti nenažraným rybám z pleistocénu. Svůj původ jako kdyby si film dával za přednost a nevadí mu diváka zasypat mixem stupidních dialogů a mizerných efektů, udělat si z toho děsnou bžundu a ještě u toho nezapomenout na vznešené umění :). Alexandre Aja viditelně rozumí žánru a dokázal z filmu, který je v samém základu někde na úrovni levného žraločího céčka ze Syfy, udělat překvapivě snesitelnou záležitost s tupými, ale stále docela sympatickými postavami. Zejména u Jerryho O'Connella je vidět, že se rolí vyloženě bavil.