Jaga. Košmar ťomnogo lesa

Na dětský film je to docela drsné, na horor zase málo strašidelné. Podgajevskij se rozhodl pro formát, který byl na vrcholu v osmdesátých letech, kdy vznikaly perly jako Critters, Gremlins a Krotitelé duchů. Jenže tehdy se odlehčovalo vtípky a svou práci odvedla nezbytná nadsázka. Tohle se bere strašlivě vážně a díky studenému vizuálu a odtažité kameře se snímek otírá o regulérní duchařský horor. Bohužel to také znamená, že si není možné vytvořit vztah k žádné postavě. Všichni ti skvělí dětští herci tady házejí perly sviním. Režisér má talent na kompozici scén a dostal k ruce i chytrý scénář, jenže obojí svým přístupem efektivně udusil. (25.12.2021)

Zatímco v perníkové chaloupce made in USA se Zatracenému démonovi sypaly metráky soli kolem brlohu ve vykotlaném stromu, aby blbá čarodějnice nevystrkovala ni chlup z bradavice na frňáku a seděla ukázněně doma na prdeli, v karanténě, v tomto o rok starším panelákovém remake si drzá ruská holčička s očima v sloup dělala z perníkové chaloupky i z pece doslova průchoďák. Chudák bábuška Jaguška, respekt žádný, soukromí žádné... Navíc, krmit se dnešními, mobily a netem zkaženými spratky, z toho si jeden akorát užene žaludeční vředy. Ale jinak dobrý, děti stravitelné, strašení taky. A oproti americkému perníku je v tom ruském větší než malé množství Alzheimera, v báchorce je i víc matrjošek, které do sebe lépe zapadají a při jejich sestavování to o něco víc strašidelněji skřípe (což občas i logika, ale nešť). Kdyby nakonec padl ten adolescentní polibek, na který jsem se já, starý romantik, celý film těšil, dal bych i čtyři pubertální hvězdy, pro uctění památky upálené soudružky Jagy. Jenže žádná pusa nebyla, páč blonďatá drzá matrjoška zase strašila... takže jen za tři. (11.07.2020)

Svjatoslav pokračuje vo svojich hororoch s mytologickými postavami, a s výnimkou mierneho zaváhania v podobe Rusalky odvádza dobrú prácu - a ani táto Yaga nie je výnimkou. Opäť šetrí lacnými šokmi či vraždami, a koncentruje sa skôr na atmosféru, postavy a ich vzájomné vzťahy. Trojica teenagerov, ktorí na začiatku filmu ešte veľmi dobre nevychádzali, musí spojiť svoje sily a postaviť sa zlej čarodejnici, pretože tá uniesla malú sestru jedného z nich a dospelých pomocou svojich síl zhypnotizovala. Dokonca sa musia dostať cez krb v jej "chalúpke" až do jej temného sveta. Režisér ma presvedčil, že Rusi horory nakrúcať vedia, pokiaľ chcú. Detské postavy sú úplne v pohode, príbeh ma zaujal, hudba a kamera sú na špičkovej úrovni. Už len na tej "desivosti" treba trochu popracovať, aby som mal aj pocit, že sledujem horor, a nie temnejšiu detskú fantasy v štýle posledných dielov Pottera. Ináč príjemný kúsok a za mňa odporúčanie. (03.04.2020)

Mám ruskou kulturu rád. Takže jsem ochoten přejít s lehkým pokrčením ramen Putina, zabrání Ukrajiny, alkoholismus, divnou hudbu i azbuku. A opravdu moc rád bych napsal pěkný komentář k tomuto filmu. Tvůrci mi to usnadnili, protože je to velmi zručně natočené, má to moc pěknou atmosféru, pár dobrých nápadů a herci jsou taky v pohodě. Takkže co? Proč ne? Protože nefunguje celá ta mytologie, spousta věcí nedává smysl a jsou jen na efekt. Už od první minuty, kdy hlas vysvětloval co je Jaga zač a jak to funguje...neznělo to jako dobře vymyšlená pověst. A bohužel se to projevilo v dalším dění. Pravidla hry fungovala jen na někoho a někdy. A jak na sviňu, to jde ruku v ruce s přepálenou stopáží, takže těch momentů, kdy si říkáte ...jak to? proč? je tam víc, než by bylo potřeba. Možná se Podgajevskij rozhodl ušetřit nějaký ten rubl na střihači, ale druhá cesta do pece a linie s chytrou holčičkou a jejím tatínkem, byla docela navíc. Vše se dalo zfrknout hned při první výpravě. Je to velká škoda, potenciál námětu byl veliký a atmošku to mělo místy fakt dobrou. Skoro se mi chce hvězdu přihodit, ale ne...za ten konec ne. (15.05.2020)

Dlouho mě ten ruský svět bavil a líbil se mi. Líbilo se mi ruské moderní sídliště, za jehož okrajem ihned začínal temný hustoles plný vývratů s tajemným dřevěným domem. Bavila mě ruská mládež, působící oproti americkým spratkům z obdobných filmů mnohem vyzráleji, dospěleji. Líbila se mi drsná chůva i blonďatá lolitka se závislostí na mobilu. Bavila mě specifická ruská atmosféra celkově. Ale ten konec s digitálními efekty, s přecházením mezi světy a s holčičkou v platinové paruce byl natolik infantilní a šablonovitý, že mi předchozí dojmy trochu pokazil, stejně jako nestydaté "inspirování se" pointou o rok staršího amerického The Wretched. A já teď tedy Babu Jagu bohužel nemůžu hodit jinam, než do množiny lehčího softhorrorového nadprůměru. (10.05.2020)