papilon395

Tenhle film mě mile překvapil. Počítala jsem s tím, že v něm bude výborná Iva Janžurová, ale nakonec se mi líbilo podání všech ostatních postav (bohužel, s výjimkou přehrávající Tatiany Dykové) i příběh samotný. Myslím, že občas takové morality potřebujeme vidět, abychom nezapomněli věřit v dobro a sami si řekli, komu fandíme. Kdysi mě podobně oslovil Případ Platfus scénáristy Zdeňka Svěráka.

V televizi zase k vidění od první série, tak si krátím dlouhou chvíli těmito minidetektivkami. Líbí se mi právě jejich jednoduchost, spád, vtip a milá postava Monka, doprovázená (alespoň zpočátku) sympatickou asistentkou Sharon. Divák si může tipnout pachatele a způsob provedení a ejhle, uhodl. Až tak to bývá jednoduché, takže body za zvýšené sebevědomí.

Brilantní ukázka české malosti. Atmosféra, ve které to jiskří a občas bouchne. Zaplať pámbů za domek po rodičích s přátelskými sousedy za plotem.

Tak jsem se až teď, v seniorním věku, na tento cooltovní film prvně podívala. Nemám totiž ráda násilí, Ale tohle je tak velká kravina, že divák brzy pochopí nadsázku a pak už se jenom kochá. Myslím, že herci si svoje party náležitě užívali. A taky věřím, že to bude stát za další zhlédnutí.

Knižní předlohy Lizy Marklundové jsem přečetla před x lety. S odstupem času, kdy už jsem stačila zapomenout, kdo to udělal, jsem se podívala na televizní zpracování. A nejsem zklamaná. Anniku ztvárnila perfektní představitelka. Příběhy jsou samozřejmě zkrácené, ale přesně, jak je třeba. I ostatní charaktery sedí. Velmi dobrá zábava.

Krásná studie o tom, jak se z mazlení s králíčkem stane Jen počkej, zajíci. Zvlášť když ten ušák žije v Anglii šedesátých let. Vynikající výkony obou hlavních představitelů. Jak už někdo napsal, Hugh Grant předvedl rok po padouchovi z pokračování Paddingtona opět skvělého záporáka. A Ben Whishaw se od Parfému vypracoval v hvězdu první velikosti. Velmi britské, včetně hlášek.

U mě dobrý. Lukáš Pavlásek to zvládá bez křečí a civilně, což je mi sympatické.

Karel Šíp mě takřka nikdy nezklame. Jeho humor je laskavý, příprava fundovaná, výběr hostů nepřestává být zajímavý. Nejde po senzacích, zviditelňuje neokoukané tváře z různých oborů. Umí se i bez problémů ztrapnit, čemuž se občas nevyhne díky nedoslýchavosti, zapomnětlivosti či neznalosti novodobých reálií. A samozřejmě umí skvěle smečovat, když dostane nahrávku. Jsem pravidelný sledovač.

Nechť se pan moderátor klidně urazí, ale na jeho pořad jsem zanevřela natolik, že jsem ho úplně přestala sledovat. Co je to za talkshow, do které se hosté bojí chodit? Místo toho, abych se dozvěděla něco o osobě hosta, čím je zasloužilý nebo zajímavý, je rozhovor pojat jako prezentace nepřekonatelně trefného všeználka Jana Krause. Poslední zbytky mé trpělivosti skončily plkáním s Ester Ledeckou o její chuti na čokoládu a opravdu trapným chováním vůči Radce Třeštíkové, která to schytala za to, že nutí manžela uklidit po sobě ze stolu. Takového macha aby svět pohledal. Bohužel z obrazovky jen tak nezmizí, protože kdo nebyl u Krause, jako by nežil.

Pár dílů jsem zhlédla, třeba ten s Ivou Janžurovou a Pavlínou Štorkovou. Líbí se mi, že Marta má o hosty živý zájem a snaží se je i něčím potěšit/překvapit. Většina pozvaných je natolik známá a vedení hovoru natolik povrchní, že se nemám co nového dozvědět.