Bachy

Nejvíc, nejhlouběji a intenzivně. Když se tomu trošku otevřu, vleze mi to dovnitř a dost podvratně mi to natrhne pár orgánů. Loznica točí chaotické zvěrstvo a lidskou krutost, balí ji absurditou, namáčí v hlouposti. A furt je tam ten režisérův prst a slova "tady se to děje...teď, tak jak daleko jsi?". Aktuální, kousavé, depresivní, vožralé, varující, naléhavé. Věnováno OAMP. A já vím, ta svatba ohromně bolí a křičí o nůžky k sestřihu, ale zároveň ční a zůstává v hlavě, nůžky ponechány zabodnuté v srdci.

Pure žánrovka, což hele není vůbec málo. Ta stísněná jednokomorová věc, která perfektně pracuje s přetvářením nahozených dialogů v mozcích diváků na scény, které vidí každý v sobě. Od těch extrémních hajpů zase možná trošku dál, festivalový vrcholy jsou jinde, ale tahle mašina moc pěkně šlape a čistě po technický stránce neškobrtne ani jednou.

Tudy moje cesty nevedou.

Hrozně málo. Trochu jako limonáda od Disneyho se záporačkou od Disneyho. A přitom třeba postava Johna Gallaghera v sobě vnitřního napětí i potenciálu ke konfrontačním dialogům a hlubším sondám měla až až. Nenásilnou cestou navodit vlastně docela good feeling. Nic nevyčnívá, vše zahlazeno. Ok, klidně takhle, ale všechno zůstane v sálu. V hlavě nic.

Příliš plytké na všech frontách. Odtejká z hlavy už při titulcích. Ne, že by 'zjevení' nechtěla předat hlubší myšlenku, ale všechny charaktery, všechny dějové linky a dějovou výstavbu podávají tou nejjednodušší formou. Ať je všem jasné, kde je vtip, kdo je hodný, kdo zlý a kdo vtipný. Zjevení nejdou hluboko a nechtějí rezonovat. Kritika společnosti na úrovni tlumeného výkřiku "něco je asi špatně".

Úplně po povrchu. Víc jak standardní příběh v nestandardní krajině tam fakt není. Že to neřeší problematiku násilí na indiánských ženách je věc jedna, ale že to neřeší vůbec nic a jen to jede je asi horší.

Hodně líbí! Jen teda...problém všech taškařic okolo cestování v čase je udržet nějakou udržitelnou konzistenci až do posledních minut. I Dark bohužel trpí tím, že se postupně tříští na frakce, které úplně panzanovitě nelepí. Wow efekt se tak příběhově dostaví někde v půli, ve tří čtvrtinách cesty první sezonou a pak už to "jen" dojede. Zároveň je to zajímavá audiovizuální žranice s nehollywoodským kořením a neokoukaným ansámblem. První půle totál plno....jen ať se to do dalších řad moc nerozmachuje.

Jo, tohle je dost důležitej dílek do emancipační mozaiky vedoucí aktuálně až třebas k Atlantě, či Black Pantherovi. Případně stejně tak důležitej a velkej kus obecně, do puzzlů amerických dějin. Tahle role by se měla podtrhnout a ne přehlížet, nicméně 134 minut posledního McQueena je tentokrát trošku přestřelenej flák, který táhne několik miniscén a jako celek drží pohromadě jen tak tak. V jednotlivostech a v přehlídce postav exceluje, ale komplexně to uchopit neumím.

Mr. Oizo je magor, to víme. Ale něco na něm je a ani ti Wrong Cops nejdou snadno hodit do koše s posměškem. Ač se mi hodně chtělo. Vršení absurdit v nechutokabátu. Ale je třeba říct, že když má Dupieux náladu na vážnější kusy a ztřeštěnost drží pod poklicí, jsme o level výš. Wrong i Realita jsou úplně nahoře, ale tu knihu bych si přečíst chtěl...to zase jo.

To, co to předává a předat chce, zvlášť s ohledem na rok vzniku a ještě starší datum sepsání scénáře, poměrně s přehledem přebíjí veškerý nedostatky. Včetně toho idiotskýho titulkovýho tance. Koukal jsem na to s despektem a rád ho v průběhu smazal.