Han22

Trošku si nadhodnotím, já mám pro tyhle klasický dobrodružný filmy z Afriky/Arábie slabost. Bílému doktorovi (Caine) v Africe unesou krásnou černošskou manželku otrokáři. Vláda nepomůže, žoldáci zklamou a tak se hrdina dává dohromady s beduínem (Bedi), který má s otrokářem nevyřízené účty. Je tu krásné prostředí - od savany přes poušť až po arabské městečko, hvězdní herci - Ustinov toho slizkého otrokáře zahrál skvěle, Caine se ke konci taky hodně promění. A obejde se to bez jakékoliv politické korektnosti - Arabové jsou proradní i vychcaní, domorodci primitivní a na útlocitnost tu není místo. V jednu chvíli si úchylný strážce odvede malého kluka do křoví a ozve se křik... v jiné hrdinové osvobodí karavanu dětských otroků v poušti.. a co teď s nimi? Ano je to pomalý, akce je zde minimum (dvě tři bitky, které obstará Bedi) a možná i naivní. A konec mě trošku naštval. Ale jinak jsem se bavil, Fleischer tyhle filmy uměl. Dobrodružný film roku 1979.

Legendární film, na kterých jsem se při procházení roku 1979 nejvíce těšil. Pár nejslavnějších gagů znám už pomalu nazpaměť z youtubka (co nám přinesli Římani, kamenování a legendární scénku Pyjus Čuvus). Jen jsem netušil, kudy se ten film bude ubírat. Nuže v kdesi v Judei roku 33 kromě Ježíše žil i Brian, potomek římského kurevníka a rázné matky s tváří chlapa :) Budižkničemu, flákač a fackovací panák, který se čistě náhodou stává teroristou, mesiášem a přes veškerou snahu (dobře tak jsem mesiáš... a teď jděte do prdele :D :D) získá armádu následovníků, pozornost Římanů a nakonec končí na kříži. Nechybí tu nic - pitomá masa lidí, teroristi kteří umí jen žvanit a kout pikle proti konkurenci, šišlající Pilát který je pro smích i vlastním vojákům, uprostřed filmu se objeví mimozemšťani s vesmírnou lodí :D a na konci přijde písnička Always Look on the Bright Side of Life (nominace na Oskara nikde). Je to klasický Monty Python, milion vtípků, narážek a pičovinek, které jsem si musel i vracet, protože jsem kvůli smíchu propásl pokračování scénky :) Výborný dabing, pár věcí k zamyšlení a spousta nasranejch věřících jako bonus :) Dal jsem 1* Ježíšovi a teď 5* Brianovi... přijdu do pekla :) A samozřejmě historický film roku 1979.

Když mi bylo náct a četl jsem v Cinemě o filmu, který mixuje historické drama s pornem, strašně mě to zajímalo, ale sehnat se to tehdy nedalo. Teď jsem se zas děsil jaká kravina z toho vyleze - Tinto Brass a vůbec Itálie, to nebudí zrovna důvěru. No nebylo to tak zlé. Americká produkce, pár klasických herců a v podstatě klasické drama s porno scénami. Gielgud se tu mihne, Mirrenová vypadala staře už za mlada, O´Toole na malém prostoru ukáže císaře Tiberia jako pěkného zmetka. A McDowell s šílenstvím očích, obličeji a vůbec každém pohybu táhne celý film. Nechybí tu několik nechutných scén (porod), včetně krvavého finále (holčička!). A kromě toho že Caligula je neschopný magor od začátku do konce se to kupodivu drží historie. Na druhou stranu je to v podstatě divadlo s nulovým tempem, divadelními deklamacemi a otřesnou papundeklovou výpravou. Jen trošku záživnější Shakespeare, návrat sandálového velkofilmu nečekejte. A porno? Gayové, lesby, spousta kouření, 69, holky hubené i tlusté. Incest a dokonce nekrofilie (fuj!!!). Jen pořádná soulož tu prakticky není. Porno scény jsou některé očividně vložené, jiné ale běží na pozadí, takže ať nikdo nevykládá, že nevěděl co točí. Hlavní herci tam nesouloží, ale McDowell tam má spoustu soft scén. Takhle to nejspíše na římském dvoře vypadalo a sedmdesátky byla asi jediná dekáda, kdy něco podobného šlo natočit, ale i přes to péčko a skvělého McDowella to byla v podstatě divadelní nuda.

Můj "milovaný" subžánr historického film zvaný staroanglické drama ze 17-19. století dle nějaké knižní "klasiky"; navíc s hrůzostrašnou délkou dvě a třičtvrtě hodiny! A ještě od Polanského, který mě zatím většinou filmů moc nepřesvědčil. No celkem se to dalo. Je to hezky natočené, jsou tu pěkné atmosférické záběry, takže máte opravdu pocit vesnice v 19. století (ty Oskary za kameru/kostýmy/výpravu jsou ale dost úlet). Nastassja Kinski to táhne, je krásná, naivní, milá, hodná. má hrdost a tvrdou hlavu. A režisér solidně zobrazuje život na vsi včetně různých prací i poměrně brutální bídu, takže je to místy skoro Dickens. Na druhou stranu se v tom prostředí odehrává zasee klasická červená knihovna ala Austenová či sestry Bronteovy se zvraty tak debilními, až by člověk brečel. Ono je tam skoro 20. století, ale myšlení jednoho chlapa (a vlastně i hrdinky) je jak ze středověkého filmu... díky čemuž i ten konec měl emocionální dopad nula. Každopádně koukat se na to dalo, 3* se zavřením očí, ale nic pro mě.

Pokud to počítám, tak tohle je pátá verze stejného příběhu, který jsem viděl. Dva sandálové velkofilmy, jeden muzikál a Gibsonův drasťák. Ze všech verzí mě tenhle film přišel nejúmornější. On to totiž není ani film, ale hraný dokument s doprovodným voiceoverem. Laciná výprava, kostýmy, příšerné "triky" jak z televizní pohádky, zoufalí neherci deklamující slovo od slova biblické texty, ani náznak trošku životných postav. Navíc se film zaměřuje spíše na Ježíšovo učení a to formou až nátlakové křesťanské propagandy včetně odporného náborového dovětku (zahoď všechny pozemské statky, snažení, přijmi Ježíše jinak tě čeká zatracení). Jen pro křesťany, z filmového hlediska zoufalé. Jako ateista bych bral nějaký demýtizační film "jak to mohlo být doopravdy".

Historické filmy v roce 1979 přišly hned s pěti zástupci, které od sebe dělily subžánry i celá tisíciletí. Svítání Zuluů je v podstatě prequel k filmu Zulu z roku 1964. Ani tam mě masakrování domorodců příliš nenadchlo, ale aspoň fungovaly postavy a zoufalý boj proti přesile. Tady? Režijně rutinní, postavy navzdory hercům (Lancaster, O´Toole) absolutně nezajímavé. Příběh? Arogantní Britové vyhlásí válku domorodcům, naprosto je podcení (nepružnost, rozdělení armády) a dostanou brutálně na prdel. Napětí na nule, není komu fandit (Zuluové jsou jen tupá masa). Takže jsem se většinu filmu nudil, 25 minut před koncem konečně přijde bitva, která je solidní - k čemu jsou pušky, děla a disciplína proti mase, která se nezastaví ani neustoupí? K ničemu. Ale víc jak na 3* to není.

Apokalypsa, asi nejzásadnější film z roku 1979 a klasika, kterou jsem dosud nikdy neviděl. Není to lehce stravitelný film, dokonce ani ve srovnání s Četou, Lovcem jelenů či Narozen 4. července. Jakoby se veškerá artovost, psychedelie, šílenství a nestravitelnost filmových sedmdesátek zkoncentrovaly v jednom filmu... jakoby někdo vzal šílenství scény s ruskou ruletou z Lovce jelenů a natáhl ji na tři a čtvrt hodiny. Kapitán Willard je vyslán s člunem a skupinou vojáků, kteří o jeho úkolu nic nevědí proti proudu řeky až do Kambodže, aby zlikvidoval plukovníka Kurtze. Tento bývalý špičkový voják zešílel, obklopil se armádou domorodců a páchá taková zvěrstva, že je to i na tuhle válku moc. A začíná cesta do šílenství, které útočí ze všech stran. Vojáci mají své démony, Willard je emočně prázdný člověk s netečným výrazem, který Kurtze studuje a hlavou mu zní šílené vnitřní monology. Už první setkání s plukovníkem Kilgorem stojí za to - muž který s vrtulníky za zvuků Jízdy valkýr likviduje rákosníky, miluje vůni napalmu po ránu a neváhá poslat muže uprostřed akce surfovat. A jsou tu další a další - pomatený fotograf, prostitutka s mrtvolou v bedně, kolonisté z Francie kteří odmítají odejít a likvidují každého, kdo se je pokusí vyhnat. A samozřejmě Kurtz, který je absolutně mimo a ani jsem se nepokoušel ty jeho bláboly chápat. Úchvatná kamera kreslí pekelné scenérie, hrají rockové klasiky (The End od Doors!), mimózně působící herci (Martin Sheen, Brando, Hopper) + mladičký Fishburne či v podstatě cameo v té době již slavného Forda. Není to typ filmu co mě baví, místy jsem se nudil, nebo nechápal a docela mě mrzí, že Apokalypsa v podstatě zabila éru klasických válečných filmů z druhé světové. Ale přesto musím smeknout pětihvězdičkový klobouk nad touhle famózní filmařinou. Válečný film roku 1979.

1941 jsem kdysi viděl tuším v televizi, když jsem projížděl Spielbergovy filmy, dokonce ho tu ohodnotil 4*. Po prvních pár minutách jsem se děsil co to proboha je. K L.A. se blíží japonská ponorka, kolují zvěsti o letadlech a všichni začínají šílet. Je to naprosto pošahaný humor (nahá holka na periskopu ponorky, někdo pětkrát spadne z křídla letadla). Jenže! Spielberg to natočil s takovou vervou, energií a nadšením, že to po chvíli strhlo i mě a smál jsem se od začátku do konce. Ani na chvíli se to nezastaví, vše probíhá v šíleném tempu, neustále někdo křičí, běhá, mlátí se, padá, něco se demoluje. K tomu obrovské množství herců hrající naprosto šílené postavičky - táta od rodiny s protiletadlovým kanonem, šílený pilot, milostný čtyřúhelník či ženská která se vzruší jen v letadle. Tank v ulicích, postupná destrukce domu na pobřeží, kutálející se horské kolo. A jen tak mimochodem úžasná pestrobarevná výprava nočního L.A. 40. let s perfektními davovými/tanečními scénami a leteckým soubojem v ulicích. Jsou v tom cítit osmdesátky a přitom se to blíží groteskám. Brooks či Žhavé výstřely to nejsou, ale na to že Spielberg točí něco úplně jiného parádní zábava.

Divný válečný film. Nepříliš atraktivní příběh - jeden ovčák převádí disidenta s jeho rodinou z okupované Francie do Španělska hned na začátku klade otázku proč by někdo utíkal před nacisty k fašistům. A tak to je celý film. Thompson se snaží točit hrozný drama o tom jaká je válka svinstvo, má tu pár depresivních scén (oběť v horské chatě!). Na druhé straně není moc komu fandit - Quinnův ovčák je bezcitný hajzl, rodina je nezajímavá. A na třetí stranu je to příšerně béčkové, plné dementních scén, nezvládnutých přestřelek, dokonce jak v nějakém hororu dojde k nečekanému oživení záporáka! A trochu nečekaně je pro mě hlavním mínusem McDowell, který dosud hrál výborné role, ale tady svého nácka tak přehrává, až to místy působí jak parodie. Že by tady začala jeho cesta k záporákům v béčkových filmech? Slabší 3*.

Athénin poklad je film, který jsem párkrát viděl v programu, ale dostal jsem se k němu až nyní. A jsem spokojený. Je to takový ten starý válečňák, který pojímá válku jako jedno velké dobrodružství, navíc s obrovským množstvím humoru a vtipných postaviček. Nacházíme se na ostrůvku v Řecku, kde v zajateckém táboře hledají vězni archeologické poklady. Starší britský profesor (Niven) s láskou vzpomíná na plenění světa za časů impéria, americký šouman (Gould) a italský kuchař (Sonny Bono) hledají kšefty, americká šoumenka se nemůže rozhodnout mezi svým kolegou a sympatickým velitelem tábora (Moore). Odboj vede kněz (Savalas), který žárlí na manželku získávající informace od Němců jako bordelmamá (Cardinalová). A velitel Němců, bývalý rakouský šmelinář si nedělá iluze o válce, pašuje poklady do Švýcarska a v průběhu akce briskně mění strany :) Herci si užívají a přes odlehčení tu vlastně máme postupně osvobození tábora, městečka, zničení ponorkové základny a bondovské finále s raketou. Cosmatos ukazuje, že akce mu půjdou - Moore bojuje jak v Bondovi, nechybí parádní honičky, spousta mrtvých a obrovské výbuchy. Je to blbina, ale vysoce zábavná na 4*.