Han22

Jako poslední film roku 1955 jsem si tradičně nechal oskarovku za nejlepší film. Martyho jsem kdysi při shánění těchto filmů nesehnal, není divu, není to příliš známý ani zásadní film. V podstatě bych řekl, že je to film úplně obyčejný - stárnoucí řezník se poflakuje s kamarády, žije s matkou a poslouchá řeči, že by se měl oženit. Potkává ženu, která je na tom podobně jako on a vzplane mezi nimi láska. Což se najednou nezdá ani jeho matce která se bojí že bude na obtíž, ani jeho kamarádům kteří nechtějí ztratit parťáka. Všechno samozřejmě dobře dopadne. Marty neukazuje žádné osudové city, ani melodrama, jen příjemně normální příběh o začátku jednoho vztahu, navíc perfektně zahraný jak Betsy Blairovou, tak pro mě překvapivým Erneste Borgninem, který většinou hrával záporáky. Je to hezký film, 4* si zaslouží, ale na Oscara měly v roce 1955 dosáhnout jiné filmy - třeba Rebel bez příčiny.

Další Deanův film a další nezpochybnitelná klasika. Na východ od ráje ale není filmem odrážející současnost, je to taková ta klasická rodinná sága, sklouzávající trošku do melodramatu, což není úplně můj šálek čaje. Jinak je to samozřejmě vynikající film - Dean hraje znovu fantasticky, znovu stejně rozervaného hrdinu, které hledá své místo ve světě. Je to hodně o vztazích - k matce která se jej vzdala a která je bezcitná obchodnice, k otci dobrosrdečnému farmáři který ale neumí dát najevo lásku a k bratrovi, kterému hrdina aniž by chtěl přebere sestru. Jak říkám, toho melodramatu je tam na mě až trochu moc, ale i tak se některé věty dají tesat do kamene.

Tentokrát můžu pět hvězdiček dát s naprosto čistým svědomím. Rebel bez příčiny, slavný generační film není žádná nestravitelná klasika, ani zastaralá záležitost. Sleduje osudy několika mladých lidí, které spojí jediný den a noc. Judy schází láska otce, Platóvi chybí oba rodiče a má poněkud psychopatické sklony a hlavní hrdina trpí panovačnou matkou a slabošským otcem. A v jejich příběhu nechybí nic - gangy v kožených bundách s rychlými auty, nečekaná smrt, napínavé akční scény (souboj na nože, celé finále) které se můžou nejlepším tehdejším thrillerům. Vtipné prozkoumávání zámku, rodinné konflikty i nečekané milostné vzplanutí. A bohužel také dost smutný konec. James Dean byl naprosto vynikající a nechápu že nepřišla aspoň nominace na Oskara, ostatní také příliš nezaostávají, jen Dennise Hoppera jsem moc nepoznával. Tohle hledání sama sebe mi paradoxně připomenulo moji milovanou Horečku sobotní noci, ač jde o jinou dekádu i žánr. Parádní film a drama roku 1955.

Je to divný, že první film z roku 1955 kterému dávám pět hvězdiček je animáč, ale Lady a Tramp si to zaslouží. Nádherná pohádka ze zlaté éry, kde funguje naprosto všechno. Humor, perfektní postavy, emoce, napětí i pěkné písničky. Lady je fenka se zlatým srdcem a zlatou rodinou, jenže té se narodí dítě a ona je odstavena na vedlejší kolej. Když se objeví příšerná tetička, utíká a potkává pouličního vořecha Trampa, který ji zasvětí do života na ulici. A tak spolu honí slepice, poznávají hrůzu útulku, bojují se zákeřnou krysou a samozřejmě vše dobře dopadne. Nechybí nezapomenutelná scéna se špagetou a Bella Notte už mi zní v hlavě. Animovaný film roku 1955.

Billy Wilder mě tentokrát úplně nenadchnul, ale zase ani nezklamal. Ono co jde vymyslet na konverzačce na téma ženatý muž ve středních letech a mladá kočka. Navíc když se psal rok 1955 a řádila cenzura. A tak se samozřejmě nic nestane kromě pár nevinných pus, ale zato z toho má hlavní hrdina pořádné schízy, běhá, šílí, představuje si. Naprosto neznámý Tom Ewell je skvělý, Marilyn je pěkná a naivní. Hlavní hvězdou je ale sám Wilder, který to úžasně ozvláštňuje. Ať už snovými sekvencemi (drby, vražda), nadčasovými gagy (jak zabalit pádlo) a především skvělými nápady. V jedné scéně je tak parafráze na plážovou scénu z Odtud až na věčnost, v druhé prolamuje 4. rozměr (co když tu mám Marilyn Monroe). A samozřejmě slavná scéna nad foukajícím kanálem (překvapivě krotká). Ty 4* si to zaslouží. Komedie roku 1955.

Království za koně, nebo spíše za film. Prostě marná snaha, Shakespeare a já to nejde dohromady. Nepomůže ani tentokrát celkem dobrý příběh o hrbatém intrikánovi, který se chce dostat na trůn, ani to že příběh není úplně vycucaný z prstu. A ani ani to, že Laurence Olivier je v hlavní roli celkem dobrý. Prostě je to divadlo hrající si na film, kulisy jsou opravdu jen kulisy už na první pohled, v desítkách vedlejších postav jsem se ztrácel, sáhodlouhé dialogy a monology jsou nekonečné a celá ta kolosální nuda trvá dvě a třičtvrtě hodiny. Líbila se mi technicky povedená přehlídka duchů a také svedení ženy, která protagonistu nenávidí, to bych chtěl umět, jinak pro mě k neusledování.

Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale nakonec dávám tři. Pět lupičů a stará dáma docela zestárlo a chybí tomu drajv. To neznamená, že nejde o milý film - na jedné straně pětice ostřílených kriminálníků, na druhé straně roztomilá stará dáma jako jejich domácí, která je neustále vyrušuje při dokonalé loupeži. A když se ji rozhodnou oddělat, chybí jim k tomu kuráž a tak se začnou likvidovat mezi sebou. Samozřejmě jde o starý film, takže se moc násilí nedočkáme, zato tu nechybí ve finále pořádná porce černého humoru (projíždějící vlak). Obsazení je skvostné, ale bohužel jen na papíře - Guinness šíleně přehrává, Sellers tu zatím ve své první větší roli moc nepředvedl a Herbert Lom se jen tváří jako dokonalý vrahoun. Nejlepší je tak stará babka a posledních cca 20 minut.

Popravdě mnohem drsnější než bych čekal. Myslel jsem si že vzhledem k roku vzniku to bude uhlazená verze Nebezpečných myšlenek. A zatím se tady učitel utkává s ukázkovými šmejdy, kteří se nezastaví před ničím. Pokus o znásilnění, dopisy jeho ženě, přepadení na ulici, loupežné přepadení. Nejvíce mě dostalo rozbití desek učitele, který je sbíral 15 let. Zkrátka sígři, kteří patří do kriminálu a ne do školních lavic, navíc s ukázkovým obsazením - Vic Morrow kraluje, ale ani 27letý student (sic!) Sidney Potier není špatný. Kdo chce vidět mladičkého Jamie "Klingera" Farra, má možnost. Bohužel v hlavní roli je absolutně nevýrazný Glenn Ford, který nemá co hrát, protože jeho učitel nemá ani autoritu, respekt, ani nedokáže zaujmout. A ten víceméně násilní happyend je divný. Ale každopádně finále s nožem je parádní a úvod a závěr obstarává jedna z nejzásadnějších písniček 50. let - Rock Around The Clock. Jak to, že si nezasloužila nominace na Oskara je mi záhadou.

David Lean vs. červená knihovna podruhé (po Poutu nejsilnějším). Co naplat, když David Lean točil Dickense nebo později své velkofilmy, bylo to super, ale tady neměl co předvést. Ne že by se nesnažil - Benátky se svoji výpravou, kamerou a hudbou jsou úžasné. Sympatický je malý klučina i celá první půlka filmu, kdy stárnoucí Katherine Hepburnová poznává v odlehčeném duchu město, potkává různé lidi a užívá si slunné Itálie. A pak se objeví italský seladon, navíc ženatý a je to z toho slaďák jak blázen. Romantické výlevy, žena co neví co chce (a nedá pokoj dokud to nedostane) a dojemné loučení na konci. Prostě romantika z 50. let a nic moc pro mě.

Tohle jsem si stáhl kvůli povědomému názvu (později mě došlo že ho znám spíše z jednoho sci-fi románu) a dvěma Oskarům. A je to taková pěkná sonda do obyčejného života roku 1955. Do malého městečka přichází tulák a obrátí život naruby všem. Praštěné puberťačce která se v něm vidí i místní královně krásy, která si má brát továrníkova syna, ale místo toho se nečekaně zamiluje. Je to taková banální historka, plná brebentění ženských, melodramatu a slziček, ale musím uznat, že William Holden je fantastický a ani ostatní herci nejsou marní. A vedlejší příběh o postarší učitelce, která s nadhledem odmítá stárnoucího seladona, dokud ji nedojde že ji ujel vlak je skvostný.