Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (3 920)

plakát

Nevědomí (2013) 

Země byla zničená jadernou apokalypsou při boji s mimozemšťany. Ruiny země hlídá technik (Tom Cruise), který se stará primárně o drony a o to, aby věže odčerpávaly vodu pro cestu na Titan. Tož premisa parádního sci-fíčka, kde se do půlky budete ptát co se tu vlastně děje. A pak přijdou zvraty a brutální. První se dal po nasledování stovek filmů, seriálů a epizod Krajních mezí odadnout, další mě ale posadily na zadek. A tím bych končil s naznačováním, protože příběh je tady naprosto zásadní a už dlouho jsem neviděl něco tak chytře vymyšleného. Nic není jasné, kdo je kdo, na čí straně je pravda a když se karty odhalí, budete držet palce a modlit se za happyend. Co zbytek? Tom Cruise hraje svůj standart, Morgan Freeman je charismatická fosílie, holky jsou tradičně spíše do počtu. Výprava je pěkná s pár malebnými scénami (chata v jezerní kotlině). Akce není moc, ale když přijde stojí za to, neboť se jedná většinou o boj s naprosto nezničitelnými drony. Celkově parádní záležitost s vynikajícím příběhem bez jakékoliv větší chyby. Sci-fi roku 2013.

plakát

Elysium (2013) 

Potřetí Blompkamp, potřetí tři hvězdičky. Opět tu máme odpudivé špinavé hnusné gheto (Chánov) kde žijí domorodci (cigoši) v totální bídě, špíně a chudobě. Hlavní hrdina (nijak výrazný ani sympatický Damon)´se sice snaží pracovat, ale sklízí za to posměch od svých spoluobčanů, pohrdání vychcaného managmentu fabriky a nakonec ho to stojí smrtelné ozáření. Jediná šance na záchranu je vesmírná stanice Elysium, kde si hrstka vyvolených žije v přepychu, luxusu pod vedením političky s imige Angely Merkelové (odpudivá Jodie Foster). A tak hrdina s partičkou jemu podobných dostane nápad, že ten ráj by měl patřit všem, ne jen těm, co si ho vybudovali. Zkrátka paralela dnešní migrantské krize v celé kráse. O tom jak funguje společnost dole nebo nahoře se nedovíme nic, hrdinům se moc fandit nedá, efektů a výpravy se moc nedočkáme, protože je to vše dirty a tak jediné co stojí za to jsou solidní akce (standart) a parádní západák Kruger. Ale nebudu jen kritizovat. V jednu chvíli (přenášení dat v mozku) mě napadl Johny Mnemonic a zhruba na té stejné úrovni jsem se bavil.

plakát

Lebkouni (1989) (seriál) 

Další dluh z dětství splněn a seriál nasledován. Lebkouni jsou mixem mezi kriminálkou a rodinným seriálem se špetkou akce a sci-fi. Jako kriminálka je to celkem inteligentní, i když trochu pomalé a nudné, nějaký ďábelské honičky nebo přestřelky tu opravdu nejsou. Stejně tak by člověk těžko hledal nějaké hard sci-fi náměty nebo efekty, vrcholem je pohled na domovskou planetu návštěvníků. Nicméně díky sympatickým hlavním i vedlejším postavám, zajímavým vedlejším liniím (rodina Francisců, rodící se vztah Matta a Cathy) a především velice zajímavým odlišnostem skoro lidských Tenctoňanů se to to dá bez problémů sledovat i dnes. Po počátečním znudění mě to nakonec docela chytlo a brutální cliffhanger ve finále by mě asi celkem naštval nebýt pěti navazujících filmů. 36%? Ale no tak, tenhle seriál je tak solidních 60%.

plakát

Nahota na prodej (1993) 

To si takhle ožralej fanda úplně jiných filmů pustí něco ze sázky na youtube a nestačí koukat. Jsem zvyklej na akční, karate filmy, horory i sci-fi, český filmy pro pamětníky i moderní slátaniny, na filmy áčkové i totální zetka. Ale Nahota na prodej mi vyrazila dech i po 7 pivech, z úst se mi vydralo "no co to kurva je" a čučel jsem. Devadesátky jsou tu v celé své nahotě a kráse/hrůze. Zaplivaný pajzly, roztřískaný sto let neopravený ulice, cikánské kuplířské gangy, mrdačka v přímém přenosu, porno. Celá ta odpudivá hnusota devadesátek se na mě vyvalila i se vším amatérismem, jakým se tehdy točily české filmy, ale také se vší politickou nekorektností a svobodou, kterou můžeme v dnešní multikulti době jen závidět. Jaký je to film? Příšerný bezpochyby (v témže roce vznikla skvělá pohádka Nesmrtelná teta), ale jako náhled do devadesátek a vystřízlivění z nostalgie geniální. Vaculík a Krampol jako dva drsoni spolu s úděsnou a ošklivou neherečkou Karla Tříska zachraňují jednu šlapku (SPOILER která zachránit nechce) z područí všemocných gangů a to je vše. K tomu šílená crossoverová hudba (něco mezi rockem, rapem a elektrem s vokály Lucky Bílé?). Hromadná bitka skinů s cikány a závěrečná střílečka utopená v temnotě, ve které není vůbec nic vidět. A finální povzdech nad tím, že novinář může psát jen to, co se hodí mocným (zdravíme dnešní bruselskou/ruskou propagandu). A mafián Ivan Jonák hraje sám sebe. Sakra to byl film... na odpad nebo pět hvězdiček, nevím... dávám prozatím za tři.

plakát

Žena roku (1942) 

Po dlouhé době zase starý film. A musím uznat, že tenhle zestárl hodně hlavně svým pojetím jak má vypadat ideální manželství. Posuďte sami - on je celkem úspěšný sportovní novinář, ona je ovšem novinářská hvězda, která pomáhá emigrantům, zvou ji na všechny společenské akce a je v horních deseti tisících. Zamilují se, vemou se a on očekává, že všeho nechá a v rámci kvalitního manželství mu bude nosit noviny a obskakovat ho. Což se v rámci happyendu nakonec stane. Ač chlap, trochu jsem se za své předky i styděl. Jinak Hepburnová krásná, některé scény parádní (do absurdna vyvedené vaření), ale celkově na mě tahle dramedy zanechala průměrný dojem.

plakát

Mladý Indiana Jones (1992) (seriál) 

Nasledováno všech 22 dílů. Co dělal mladý Indiana Jones než se z něj stal slavný archeolog? Inu jako dítě a mladík poznával památky, bojoval v první světové válce, vydělával si jak uměl. Projel celý svět a pokaždé poznával zajímavé lidi. Namátkou - Lawrence z Arábie, Rooswelt, Picasso, Tolstoj, Edison, de Gaulle, Mata Hari, Schweitzer, Kafka, Hemingway a další a další známé i neznámé postavy z historie. I žánrově je to velice široce rozkročené - nechybí brutální válečné díly, špionážní dobrodružství, romantika, vtipné díly, politické díly, noirova detektivka, klasický horor, muzikál nebo třeba absurdní groteska (boj s byrokracií v Praze). Nechybí ani pořádné emoce, například když se Indy vrací z války ke svému chladnému otci. A mohlo to skončit prvotřídním blábolem, jenže Lucas si to pohlídal - zaprvé každý díl má perfektní příběh (a slušného scénáristu v pozadí). A zadruhé výprava je fantastická, na TV seriál přímo neskutečná. Opravdu budete mít pocit že teď jste někde v zákopech, v africké džungli, uprostřed mafiánského Chicaga nebo v Drákulově Transylvánii. Žádná scenérie není odbytá, naopak většina dílů by se neztratila ani jako film. Když k tomu přidáme ještě prvotřídní válečné a akční scény, kde opravdu ve válce bojují stovky mužů a akce se v pohodě vyrovnají filmům, není co řešit. Zábavná, poučná a rozmáchlá série, která rozhodně filmům nedělá ostudu a zaslouží si více než 59%.

plakát

Odpadlík (1992) (seriál) 

Nasledováno všech 110 dílů. Nedá se říct, že by Odpadlík byl někdy nepřekonatelnou klasikou, ale narozdíl od přeplácaných Walkera nebo Kobry se v rámci žánru držel vždy v rovině slušného průměru. A díky tomu se dal bez problémů sledovat i po letech. Základní premisu "psanec který loví psance" zná každý a když pominu její totální nevěrohodnost (jeden z nejhledanějších v USA a skoro nikdo ho nepozná?), nabalují se na ni slušné díly. Příběhy nejsou úplně pitomé, většinou je to tak akorát mix vyšetřování, romantiky s nějakou tou akcí. Občas je tu až westernová atmosféra díky těm různým zapadákovým, pozdější série z prostředí pláží jako by vypadly z Baywatch. Kromě klasických epizod jsou tu i dějové epizody točící se kolem možnosti Rena se očistit, které nikdy nevyjdou, protože scénář. A pak také párkrát "přeskočíme žraloka" takže tu nechybí mimozemštani, duchové, divoký západ, upír nebo klasický díl "co kdybych se nikdy nenarodil". Postavy inu klasické devadesátky - Reno je frajer s dlouhýma vlasama, motorkou, brokovnicí a bojovým uměním, vedle něj je nepřekonatelný byznysman, manekýn a tlučhuba Bobby Sixkiller, který když na to přijde umí být i slušným lovcem odměn a naprosto zbytečná blondýna Cheynne, kterou když v poslední sérii vystřídá stejně zbytečná blondýna Sandy, nikdo si toho ani nevšimne. Akce také neurazí - občas nějaká honička, hodně vystřílených nábojů (ale v rámci přístupnosti se málokdo trefí a když tak do ramene) a bojové umění. Lamas používá zajímavý mix klasického karate a aikido chytaček a hodů a narozdíl třeba od Walkera není nezranitelný, takže to občas nedopadne. Zkrátka - bavilo mě to, žádné nadšení se nedostavilo, ale ani žádné zpruzení, prostě pohodový devadesátkový průměr.

plakát

Být či nebýt (1942) 

Lubitsch se po komunistech v Ninočce pustil v Být či nebýt do nacistů. Skupina herců se v okupované Varšavě snaží zastavit profesora Siletského, který přiváží gestapu seznam odbojářů. Námět na válečný thriler, ale Lubtisch z toho udělal brutální komedii plnou převleků, hlášek a s nezbytným milostným trojúhelníkem. I když tu nechybí pár napínavých scén, většinu časů jsou tu Němci víceméně za pitomce (geniální postava plukovníka Erhardta) a hrdinové je vytrolí až k finální scéně s falešným Hitlerem. Celkem by mě potěšilo, kdyby měli tvůrci koule a nechají postavy spáchat na Hitlera atentát jako například Tarantino, ale to už bych asi chtěl moc. Každopádně povedená komedie, která se sice ve světle toho jak Varšava nakonec dopadla může zdát nevkusná, ale to režisér dva roky před Varšavským povstáním nemohl tušit. Komedie roku 1942.

plakát

Skvělí Ambersonové (1942) 

Mě se prostě Wellesovy filmy nelíbí. Forma zde vítězí nad obsahem a to mě nebaví. I když jsou tu slušné herecké výkony a líbila se mi na pozadí měnící se doba (vývoj automobilismu a vůbec civlizace) co je pod tím vším? Absurdní melodrama. SPOILERY. Považte sami - dívka odmítne svou pravou lásku jen proto že rozsedne basu při serenádě a veme si muže, kterého nemiluje. Po letech mají další šanci, ale v cestě stojí její syn, arogantní sobecký parchant s ukázkovým Oidipovským komplexem. Po nečekaném úmrtí rodina zchudne protože nemůže najít darovací smlouvu. Doba utíká, ale hrdinové jsou stále stejně staří. A nakonec vše vyšumí tak nějak do ztracena. Jako WTF? Proč zde je hodnocení 76% je mi záhadou. V nulové konkurenci drama roku 1942.

plakát

Moře, náš osud (1942) 

Takový průměr, že nevím ani moc co psát. Film o britském námořnictvu bez většího chyb, patosu, propagandy nebo sentimentality, ale také bez většího vzrušení, zajímavého momentu nebo osudu. Všichni námořníci vypadali stejně, stejně tak i jejich flashbacky plné rodinné pohody. Navíc celková struktura plná flashbacků mi moc neseděla a akce byly jak z dokumentu.