Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční
  • Sci-Fi

Recenze (2 723)

plakát

Jezinky a bezinky (1944) 

No masakr. Tenhle film jsem kdysi dávno dokonce viděl a samozřejmě mě jako mladého kluka nezaujal. Teď se spoustou nasledovaných vykopávek si ho dokážu vychutnat. Je to vlastně klasická konverzačka, kde si na začátku relativně normální Cary Grant bere krásnou dívku a jde ji představit svým roztomilým tetičkám. Brzy zjišťuje, že se ocitl uprostřed šílenství - jeho bratr si myslí že je Roosevelt, jeho tetičku dělají službu opuštěným starým pánům a tráví je bezinkovým vínem a do toho všeho přijíždí další bratr, sériový vrah s vizáží Borise Karloffa, který utekl z vězení. Tetičky se baví o vraždách jak kdyby mluvili o počasí, bratr se tváří zlověstně a do toho se plete odbývaná a neodbytná novomanželka, natvrdlý policajt a taxikář. A Cary Grant, lítá, křičí a šílí. Nikdy by mě nenapadlo že je až takovým komediálním talentem a vůbec celý film je doslova hurikán gagů, scének a vtipů. Až takový, že bych potřeboval ještě jedno shlédnutí, abych to vše pobral. PS: Zpětně si uvědomuju, že přes morbidní námět není ve filmu vidět jediná mrtvola ani vražda... a vůbec mě to nepřišlo divný. PSS: Chááááárge :D

plakát

Třicet vteřin nad Tokiem (1944) 

Abych pravdu řekl, podle hodnocení a komentářů jsem čekal mnohem víc. On ten samotný útok na Tokio trvá totiž jen pár minut. A je vynikající - pohledy z kabiny, bombardování, dramatický odlet a havárie. Průšvih je, že kolem toho jsou další dvě hodiny, z čehož první půlku zabere neskutečně kýčovitá romance a druhou půlku zase pohádka o spolupráci s hrdinnými Číňany a lékařské melodrama. Málem jsem u toho usnul, hlavně proto, že tu chyběli lepší herci, kteří by tu lásku uhráli a taky jsem čekal více akce. Vzhledem k roku vzniku a smyslu filmu posílit vojáky ve stále probíhající válce budu shovívavější, ale žádná klasika to teda nebyla. Válečný film roku 1944.

plakát

Mít a nemít (1944) 

Taková ležérní variace na Casablancu. Hawks okopíroval co šlo, takže jsme opět uprostřed druhé světové, je tu nějaký odboj, odpudivý policajt, femme fatale, většina děje se odehrává v baru a hlavní roli hraje cynický a ironický Bogart, který se nechce do ničeho zaplést. No a samozřejmě je to o třídu horší, méně napínavé, méně romantické a méně osudové než Casablanca. Jediné co na 100% funguje je jako vždy Bogart a také notor Eddie v podání Brennana. PS: Dvacetiletá Bacallová vypadá spíše jak protřelá třicátnice.

plakát

Maniak (2012) 

No tohle teda bylo pořádné psycho. Skoro člověk přemýšlí, jestli režisér a scénárista jsou normální. Natočit film, kde je hlavní hrdina sériový vrah, navíc naprosto pošahanej je už samo o sobě docela brutální. A obsadit do filmu velice úchylně vypadajícího Wooda a natočit to celé z jeho pohledu je brutál na druhou. Člověk je tak nedobrovolně pasován do role magora, co si vybírá své oběti, brutálně je zabíjí a jejich skalpy oživuje svou sbírku figurín. Chvílemi se mi z toho dělalo blbě - ne z toho gore (mimochodem opravdu solidní), ale spíše tak nějak duševně a hlavou mi běželo proč se na tohle proboha dívám? Něco jako jsem měl u Hostelu, ale tenhle film má oproti Hostelu kvalitu - herci, příběh, kamera, hudba všechno funguje naprosto bezchybně a o to je to nechutnější zážitek. Velice zajímavý film, který se ale nedá zrovna doporučit jako standartní hororová podívaná.

plakát

Ouija (2014) 

Typická moderní duchařina. Film, kde umíráte hodinu nudou při sledování absolutně nevýrazných herců hrající nezajímavé postavy. A pak se teda milostivě začne něco dít. Musím uznat, že "něco dít" bylo pár celkem vymazelných scén (rozbitá hlava o umyvadlo) a duchové křičí a straší celkem solidně, takže to nakonec úplná ztráta času nebyla, ale za pár dní si z toho nebudu nic pamatovat. PS SPOILER: Pokud teda hrdinka udělala chybu a osvobodila ducha až po hodině, kdo vraždil předtím?

plakát

Záchranný člun (1944) 

Alfred Hitchcock si od thrilerů málokdy odskočil k jiným žánrům a tohle je jedna z těch výjimek. A nijak zvláštní. Parta lidí na záchranném člunu a s nimi i jeden Němec v nekonečném oceánu - to byl měl být strhující boj o přežití. Místo toho je to spíše taková režisérova konverzační varice na dané téma, kde jsou sice slušné postavy, ale nic extra zajímavého se zde nestane. Samozřejmě pár dobrých scén tu je (operace, lynč), ale celý film tak nějak prošumí a žádný větší dojem nezanechá. Což bych ve filmu od Hitchcocka nečekal.

plakát

Komu zvoní hrana (1943) 

Konečně jednou opravdová klasika, které můžu dát bez přemýšlení pět hvězdiček. Hemingwayův epos se odehrává uprostřed španělské občanské války, ale politiku do filmu moc nemíchá. Je to dobře, protože zde bojovaly na jedné straně nacisti, na druhé komunisti a všichni si chtěli vyzkoušet zbraně na druhou světovou. Nebylo to dobro a zlo, ale jen dvě strany zla a mezi nimi obyčejní lidi, snažící se přežít. Film sleduje partu špinavých, otrhaných, zubožených partyzánů, přežívající někde v horách uprostřed ničeho, mezi které přichází americký sabotér zničit v podstatě bezvýznamný most. Z hor se prakticky nehneme, první akce přichází po hodině a půl a přesto to vůbec nevadí. Mezi tou drsností a syrovostí, podpořené mrazivými horami se postupně krystalizují charaktery - odvážný stařík Anselmo, zbabělý a nejednozačný opilec Pablo, rázná cigánka se zlatým srdcem Pilar (fantastická Paxinou), naivní romantická Maria (krásná Bergmanová), které zbyla jen láska a lásce se bránící Robert (drsný Cooper), který nechce uprostřed války vztah, co nemůže dobře dopadnout. Musím uznat, že všechny výtky byly v průběhu filmu rozmetány a když přijde na přestřelky, vůbec to nepůsobí jako ze starého filmu, naopak finále je dramatické a napínavé jak u moderních filmů. Úžasný film a pokud si ho nechcete zkazit, nečtěte oficiální text distributora. Válečný film roku 1943.

plakát

Vlkodlak (2010) 

No nejčistčí 4 hvězdičky to nejsou. Dvouhodinový film působí jako trošku rozvleklé historické drama, kde je spousta skvělých herců, kteří ale nemají moc co hrát. Del Toro působí hlavně vizáží, Bluntová je tu celkem hnusná a nejlíp si to jako obvykle dává Hopkins. Ovšem když přetrpíme tu mírnou nudu, nastoupí vlkodlačí pasáže a ty jsou naprosto skvělé. Dynamická, brutální akce plná krve, urvaných organů, vyhřezlých střev a uražených hlav, vrcholící skoro komixovou scénu vlkodlaka v Londýně a brutálním bojem dvou vlkodlaků. Po hororové stránce 100%, ale ten zbytek je trošku moc roztahaný.

plakát

Jessabelle (2014) 

Klasická duchařina z odporného baráku s handikapovanou holčinou. Jak už to tak bývá, tempo filmu je doslova mrtvolné a straší tu standartní černovlasá obluda. Nicméně těch pár hororových scén je opravdu povedených a celá ta příběhová linie kolem je dostatečně zajímavá a v rámci možností i slušně vypointovaná, aby to udrželo moji pozornost. Na jedno shlédnutí slušné, při druhém a zapojení mozku bych asi šel o hvězdičku níž.

plakát

Kletba z temnot (2012) 

Vymítač ďábla reloaded. V zásadě nemůžu proti tomu filmu nic namítat, herci i technická stránka slušné, jen to že je to stokrát zrecyklovaná nuda ze všech vymítačských hororů. Posedlá holčička, nefukční rodina, závěrečné vymítání, brouci z pusy a pár obscénností z úst posedlé... nic co by tu už mnohokrát nebylo lépe v jiném filmu. Řekl bych že i o 40 let starší Vymítač ďábla měl větší šťávu.

Reklama

Reklama