Samuel7

Tento film jsem viděl mnohokrát útržkovitě v televizi, ale až nyní, kdy jsem ho zhlédnul od začátku do konce, ho můžu plně ocenit. Komedie je to opravdu vydařená, Robina Williamse jsem měl vždy rád, a zde je ve výtečné formě. Postava Mrs. Doubtfire je skvělá a pobaví lidi každého věku. Bohužel se tu úplně nevyvedl překlad (malá Stuartovna alias Stuart Little) a Viktor Preiss je sice dobrý, ale měnit hlasy jako Robin neumí. Oceňuji i dojemný (a překvapivě ne otřepaný) závěr, přinášející radu pro děti (nejen) rozvádějících se rodičů. Chris Columbus opravdu umí točit rodinné filmy.

Romantické filmy nemusím, takže jsem mnoho neočekával. Brooklyn ale překvapil, a to hlavně díky solidnímu scénáři bez zbytečných příkras a skvěle zahraným postavám. Nejlepší na snímku je ta ironie osudu - před odjezdem do Ameriky hlavní hrdinka doma v podstatě nic neměla, poté odjela, a když se vrátila do Irska, najednou o ni byl obrovský zájem. To už však měla svůj život za oceánem. Stačilo by, kdyby se to vše událo o něco dříve a vše mohlo být jinak. Protože je to ovšem romantický film (potažmo kniha), tak to vše stejně dopadne docela dobře. Realita by v takové situaci byla k většině lidí asi daleko krutější. Filmově tomu není moc co vytknout, krom několika zdlouhavějších záběrů a nevýrazné hudby.

Realisticky zahraná adaptace Shakespearovy hry. Většina vět zdaleka nezní přirozeně, zkrátka drama, ale herci je dokázali podat velmi uvěřitelně. Zajímalo by mě, jestli takto lidé (alespoň urození) opravdu mluvili. Vizuální zpracování je většinou okouzlující, ale někdy kameraman příliš tlačil na pilu. Závěr vypadá poněkud kýčovitě a v osudovém boji často není poznat, kdo je kdo. Zklamaly mě trochu čarodějnice, které mě v divadelní hře bavily nejvíc, ale záměr režiséra byl asi podat tuto látku jako "historické" drama. Až na to, že dramatických momentů tam bylo poskrovnu, se mu to ale docela povedlo. Hlavní je, že skvěle vyobrazil ústřední motivy hry: pocit viny, manipulování s lidmi, zkažení mocí či nevyhnutelnost osudu.

Jemně a umírněně natočené drama, které ve většině diváků pravděpodobně nevyvolá příliš emocí, protože vše je tu podáno velmi čistě a realisticky. Žádné srdceryvné scény, žádné vyumělkované citové výlevy, jak by se dalo čekat. U Carol se musí číst z náznaků; z nenápadných pohybů, letmých pohledů a nedokončených vět. A právě toto mě udržovalo i přes rozvláčnější tempo filmu neustále v pozoru. Cate Blanchett jako obvykle strhla veškerou pozornost na sebe, a využila v tomto filmu širokou škálu svých hereckých schopností. Kdyby se chovala celou dobu jako na pokraji zhroucení, Oscar by byl její, ale na to tam bylo těchto scén příliš málo a Oscar je poslední léta v této kategorii spíše o roli než o hereckém umu. Rooney Mara jako nesmělá mladá dívka taky zahrála přesvědčivě, a možná právě díky povaze její postavy bylo celkové vyznění snímku tak málo dramatické. Já to ale jako chybu nevidím, naopak mi pak celý příběh přišel více skutečný. Kamera je tu skutečně výrazný prvek a spolu s výpravou a silnou hudbou vytváří líbivou retro atmosféru. Zarazil mě jen malý detail, který jde ale na vrub spíše spisovatelce, a to proč má česká emigrantka takové nečeské jméno. Knihu jsem nečetl, možná se odpověď nalézá tam, ale tato skutečnost mi nepřišla věrohodná.

Pěkně napsaný a obzvláště z dětského pohledu odvyprávěný příběh. Spisovatelka a zároveň scénáristka odvedla opravdu dobrou práci, co se dialogů i vnitřních monologů týče. Byla z toho skutečně cítit ta izolace od okolního světa a po útěku i neschopnost začít vést normální život. Co už mi přijde hůře promyšlené, jsou samotné události filmu, obzvlášť útek. Únosce musel být opravdu tupý, že tohle neprokoukl. A takových nepravděpodobných věcí tam bylo po návratu do reality více. Brie Larson, ověnčená všemi možnými cenami, mě taky dvakrát nezaujala. Ano, zahrála velmi dobře, ale Jacob Tremblay u mě vedl na plné čáře. Brie rozhodně nepředvedla žádný výkon, který by se zapsal do dějin, takže toho Oscara jí úplně přát nemůžu. Nejdojemnější scéna - Jackovo první setkání se psem.

Revenant mi předvedl především výjimečně realistické a intenzivní bojové scény. Takto nějak si představuj skutečný souboj - neohrabaný, nikdo nemá navrch, oba soupeři využívají každé příležitosti... Závěrečný střet byl opravdu vydařený. Lubezkiho umělecká kamera opět uchvacovala, ale oproti Stromu života, Gravitaci a Birdmanovi se mi zdál mnohem více umírněný. Alespoň ve snových sekvencích mohl experimentovat více, protože působily poněkud mdle. Herci se také ukázali v nejlepším světle, Leonardo si k uspokojení svých fanoušků dojde pro Oscara (ačkoliv tu mánii okolo Leova Oscara opravdu nechápu, vzhledem k tomu, že starší a lepší herci nikdy žádného nedostali) a i ostatní byli velice přesvědčiví, včetně Indiánů. Co mě však absolutně nepřesvědčilo, byla digitální zvířena. U takového Life of Pi jsem v kině přemýšlel, jestli se jedná o skutečná zvířata nebo ne (i když ve full HD rozlišení mi už taky tak úžasná nepřišla), ale tady to bylo opravdu slabé. U medvědice se dvakrát nevyvedla hlava, třebaže srst, drápy i pohyby vypadaly dobře. To u možná nejpamětihodnější scény filmu celkem zamrzí. Také by mi nevadilo, kdyby film byl o poznání kratší, některé scény byly dost zdlouhavé a zmiňované sny výslednému dojmu příliš nepomohly. Snímek se u mě zastavil na hranici 4 a 5 hvězd, ale protože mi v něm něco chybělo a s Leem jsem nedokázal naplno cítit (ovšem jeho vina to není), přikláním se ke hvězdám čtyřem.

Výborné společenské drama, které nás nechává nahlédnout do všech sociálních vrstev a osudů jejich opravdu rozmanitých představitelů. Výborně je vystižena i dobová atmosféra a vždy mě pobavilo zpátečnické myšlení mnoha postav. Není to ani 100 let stará minulost, ale společnost se stihla změnit k nepoznání. Hudba, výprava, kostýmy, kamera - vše na úrovni. Herecké výkony skvělé, jako většinu i mě nejvíce bavila Maggie Smith, a její hlášky byly zkrátka k nezaplacení. Jediné, co musím vytknout je fakt, že některé dějové linie působily příliš uměle. Obzvlášť jedna smrt mi přišla jen jako berlička k uvolnění místa pro jednu z hlavních postav. Některá další úmrtí se jevila zbytečná a i v jiných ohledech tam figurovala příliš často ruka osudu (scénáristy). Myslím, že tvůrci jinak dokazovali, že zápletky dokážou tvořit i bez takových lehce laciných prvků. I tak jsem se ale po zhlédnutí posledního dílu celého seriálu nemohl zlobit, že to celé dopadlo vlastně šťastně (víc než by tomu tak pravděpodobně bylo ve skutečnosti), protože jsem si časem celé to osazenstvo panství Downton docela oblíbil. A to na jsem na začátku marně hledal postavu, která by mi byla sympatická.

Crispin Glover dostal podobně jako v Návratu do budoucnosti silně neurotickou postavu a opět mě neuvěřitelně bavil. Krysy byly dost zajímavé, Big Ben i poněkud děsivý, zato Socrata bych si klidně vzal domů, a to krysy/potkany nemusím. Nakonec si ale Willard mohl za to, že Bena poštval proti sobě, sám. Byl jsem rád, že se film vyhýbal zbytečným krutostem (např. ušetření psa) a přílišnému naturalismu (i když pro každého to taky není). Snaha šokovat byla nahrazena snahou o pochopení Willardova nitra, kterého mi bylo brzy líto, ale za některé věci jsem ho proklínal. Jen škoda, že celkové filmové provedení není nijak skvělé; zkrátka takový malý komorní film. Kamera je ovšem místy výborná a nápaditá. Rozhodně se jedná spíše o drama než horor, i když pro lidi s fobií z myší a krys horší film těžko pohledat.

Nějak nechápu, pro koho to bylo natočené. Pro dospělé je to moc stupidní, na děti je tam moc oplzlosti a střílení - typická Amerika. Tento typ humoru opravdu neuznávám. 1 hvězda za pejska a Cameron Diaz. Vysoké hodnocení je mi záhadou, když u podobných filmů je na opačné straně spektra. Asi nostalgie.

Vykonstruované momenty, kdy se "náhodou" odehrává všechno možné, mě moc neberou. Postavy mi byly nesympatické. Konec patetický, nudný a natahovaný. Najednou jsme zase šťastná rodinka. A smrt psů jako by pro tvůrce byla hrozná zábava. Každý člověk si zažívá své trable a tento film je nezobrazil nijak výjimečně, neukázal nic nového, a tudíž pro mě byl absolutně zbytečný.