Samuel7

Velké zklamání. Opravdu nechápu, proč nepřevzali děj z knihy a nahradili ho svým vlastním, dost nepromyšleným a plným klišé (závěr hrůza). Není tu žádné životu nebezpečné slunce, ZLOSIN je naprosto degradován, není vůbec záhadný, nemanipuluje s lidmi a jejich myšlenkami, nemá skupinu pod kontrolou, zkrátka nic. Závěrečné "obětování" Thomase v knize toho bylo skvělým důkazem, tady nic takového není. S knihou to má společné jen název a postavy, které se ale chovají také úplně jinak. Začátek mě ještě bavil, alespoň to bylo akční a svižné. Scéna útěku před raply až do té vysoké zbořené věže byla výborná - takovéhle změny filmu prospívají, ne však úplně změnit celý děj. V druhé polovině ale už jakoby tvůrci nevěděli kudy kam, tak se nám to tam hemží nudnými dialogy a zbytečnými scénami. Rozhodnutí proč udělat z druhých zkoušek ZLOSINu obyčejný útěk a pokus o revoluci opravdu nepochopím. 5/10

Tento díl postrádal něco, co předchozím dílům nechybělo. Nedokázal jsem cítit to pravé napětí, čekat, co bude dál. U Hobita nebo Harryho Pottera jsem rozdělení na více částí vítal, ale tady by závěrečnému dílu prospěl jen jeden díl. Děj Mockingjay není tak hutný, aby utáhl dva filmy na výbornou. Kdyby to byl film jediný, s těmi nejdůležitějšími a nejlepšími scénami, mohlo to dopadnout lépe. Pořád to byl ale filmařsky po všech stránkách kromě scénáře dobře zvládnutý snímek. Škoda té rozvláčnosti. Akčních scén tu bylo tentokrát poskrovnu, ale když už se objevily, tak byly velmi dobré. Závěrečný pochod v přestrojení byl také napínavý, jen škoda, že ten konec byl dost utnutý. Proběhla vzpoura, a my z toho neviděli vlastně nic. Tohle rozhodnutí v mých očích ublížilo filmů vůbec nejvíc; série si skutečně zasloužila nějaké pořádné vyvrcholení. V knize to tolik nevadilo, ale film je jiné médium, a tato série trpěla dnes už poněkud neobvykle až příliš doslovným přepisem knih. K čemu ale nemám výhrad, je epilog. Často nedopadají dobře, působí vyumělkovaně, ale tento se mi líbil, více než v knize. Krásný moment štěstí, ale některé jizvy se nikdy nezahojí... I přes poměrně velkou kritiku nelze popřít, že tento příběh vybočuje z dlouhé řady "filmů pro mladé", vynechává obvyklá klišé a postavy se chovají realisticky. Ne vždy jsem například souhlasil s Katniss (ale toto opět vyniklo lépe v knize), která rozhodně není žádná ušlechtilá světice (třebaže čestné hrdiny mám rád, v HG Peeta), což je u hlavních hrdinů tohoto žánru také docela neobvyklé. A hlavně, nabízí velice aktuální poselství a podněty k zamyšlení. V tom si nezadá ani s klasikami antiutopického žánru. 7/10 (28. 11. 2015) Edit: Čím častěji jsem si film pouštěl, tím víc se mi líbil. Dokázal skvěle vystihnout trauma, potažmo PTSD, což se v tomto žánru příliš nevidí. Pro mě nejlepší vyobrazení z mainstreamových filmů. Ta bolest z filmu přímo čiší, hlavně na konci. Typický happy-end se rozhodně nekoná. Rezonují se mnou hlavně věty "It's your job to take care of yourself now," Effie ke Katniss a od Plutarcha "The country will find it's peace, I hope you will find yours." Scéná s kocourem opravdu silná, Jennifer v celé sérii předvádí naprosto nádherné herectví. Také oceňuji skvěle ztvárněný zvrat během popravy Snowa. A v souvislosti s tím mě napadá, že konec Mockingjaye je dost podobný konci Game of Thrones. Hrdina (Katniss/Jon) zabije neočekávaně nového vůdce (Coin/Daenerys), který slibuje nový svět, ale ve skutečnosti by jen pokračoval ve stejných kolejích. A Katniss i Jon sice končí jako vítězové, ale ocenění rozhodně nejsou. Musí odejít jako zločinci. Je teď na nich najít klid. Oba odchází daleko od veškerého politického dění a vrací se do odlehlých míst, která jsou pro ně domovem. Opravdu se mi líbí toto krutě realistické ztvárnění "výhry" a vyobrazení dopadu závažných traumat na mě opravdu hluboce zapůsobilo, takže měním hodnocení na plné. Film má rozhodně co říct a i technicky je brilantně zvládnut. A zapomněl jsem vyzdvinout nadpozemskou hudbu J.N. Howarda, která vhání slzy do očí s nebývalou lehkostí. Mockingjay je podle mě jeden z těch nepočetných případů, kdy je na csfd film naprosto nepochopen a podhodnocen. Sám jsem ho po prvním zhlédnutí nedokázal ocenit ani zdaleka tak jako dnes. Po letech však pro mě série znamená tolik, že to slovy ani nedokážu popsat. Hlavně díky zmiňované tematizaci traumat a PTSD. Když to srovnám s takovým Harry Potterem, který zažil nevýslovné hrůzy, ale působil většinou celkem v pořádku, tak Hunger Games předvedly opravdu skvěle, jak toto závažné téma podat a představit široké veřejnosti. Málokdo totiž chápe, čím si lidé sužovaní touto poruchou musí procházet. Vzpomeňme třeba na neustálé noční můry nebo to, jak Katniss nemohla být zamilovaná, protože jediné, na co myslela, bylo to, jak velký má strach.

První díl mě naprostu uchvátil, druhý byl skvěle zamotaný, ale tento se už jen veze na nápadu cestování v čase a nic nového nepřináší. Ubylo dějových zvratů, vtipu i akce, a postrádá to tu jedinečnou atmosféru prvního (a částečně i druhého) dílu. Pro mě jen obyčejný sequel vynikající jedničky, která je právem klasikou.

Prázdné místo jsem četl, a tak jsem s napětím čekal i na tuto seriálovou adaptaci. Myslím, že se vydařila skvěle, výtky bych měl jen k závěru, který se zbytečně odchýlil od předlohy a seriál tedy neměl tak silné finále jako kniha. Vypadá to, jako by se ho tvůrci báli, což mi brání dát plný počet. Jinak je to ale nápaditě natočeno (skvělá kamera) a herci jsou prvotřídní, přestože se většinou nejedná o žádné známé hvězdy - snad všechny kromě Gambona jsem viděl vůbec poprvé. Jak seriál, tak kniha velmi dobře zachytily nejrůznější lidské neduhy a jedná se tak o působivou, trpkou a bohužel pravdivou kritiku společnosti.

Hra je to dobrá, ale v tomto zpracování... Naprosto otřesná kamera a laciný televizní look (i na tv film). Zkrátka příběh dobrý a zamyšleníhodný, ale ne zásluhou tvůrců této adaptace. Je zde mnoho známých herců, ale ani po této stránce mě to vůbec nezaujalo - nicméně nebýt jich, budu si myslet, že se jedná o nějaké amatérské dílo. Navíc až teď vidím, že je film až z roku 1999, vypadá však na minimálně 10 let starší.

Vskutku strhující herecké výkony, dialogy a monology. Přes svou délku tento film vůbec nenudil a na rok 1961 je zpracován technicky skvěle, lépe než mnoho dnešních snímků. Rovněž lepší než Norimberk z roku 2001, který sice představuje historicky slavnější osobnosti, ale až příliš zdržuje zbytečnostmi nesouvisejícími s procesem. Pro mě nejzajímavější scény byly výslech Montgomeryho Clifta, Judy Garland a v neposlední řadě přiznání Burta Lancastera - vše vedené přesvědčivým Maximilianem Schnellem. Tito herci by skutečně meli být dodnes dáváni za příklad.

Katastrofický film není jednoduchý žánr, což se projevilo i zde. Vše se odehrálo tak rychle, že k postavám jsem nestihl mít nějaký bližší vztah - přesto závěrečná scéna byla poměrně silná. Příběh je klasicky plný zbytečných soubojů a dialogů, místo kterých by rozumný člověk raději prchal od Vesuvu. Jinak ale technické zpracování je nadprůměrné, stejně jako výprava a hudba. Rozhodně to nepůsobilo tím laciným dojmem jako většina katastrofických snímků, takže já jsem spokojen. Škoda jen toho jalového scénáře.

Odporné, děsivé, smutné. Ale natočeno velmi přesvědčivě. V málokterém filmu tolik vynikne zvrácenost lidské povahy. A nejhorší je, kolik aktérů této konference po válce vyvázlo.

Minimalistické drama, kde se více mlčí než mluví, ale díky výtečné herecké dvojici Blanchett - Ribisi žádná slova nepotřebujte. A pokud se mluví, tak je to ještě větší zážitek (výslech na začátku filmu, spojení italštiny a angličtiny). Musím vyzdvihnout výbornou kameru, hlavně záběr u stromu v závěru filmu byl úžasný - škoda, že zrovna tam chyběla hudba. Tykwer se pravděpodobně chtěl vyhnout kýči, ale přesně takovéto záběry s hudbou jsou zkrátka umělecky jedny z nejpůsobivějších. Také mě překvapilo, jak moc se lišil dramatický záčatek a poetický konec. Takovou změnu ve vyznění celého snímku jsem skutečně nečekal.

Po druhém zhlédnutí s odstupem několika let zvyšuji na pět hvězd, protože takto mrazivý, vypjatý a hlavně dobře zahraný thriller je vzácnost. Tomuto filmu hodně přidala skvělá Cate Blanchett, jako ovdovělá matka tří dětí na pokraji svých sil, s Giovannim Ribisim, duševně narušeným mladým mužem. Co se týče zbytku osazenstva, tak to je rovněž špička. Dar vidění budoucnosti byl ztvárněn opravdu skvěle, často až hororově. Osobně jsem tento film shledal děsivějším než většinu hororů. V závěru již asi budete tušit, kdo za vším stojí, ale jinak opravdu nemám co vytknout - všichni od Raimiho po scénáristy v té nejlepší formě.