Samuel7

Tento díl mi připomněl po dosud lehce pomaleji plynoucí sezóně, proč jsem si Cizinku v první řadě oblíbil. Mimořádně intenzivní zážitek s mistrovskými hereckými výkony a když Caitriona Balfe předstírala, že je čarodějná Le Dame Blanche, jenom jsem to s napětím hltal. Jedna z nejchytřejších a nejlepších scén celého seriálu.

Výborná epizoda, obzvlášť na to, co se stane s Daenerys a Jonem jsem čekal skoro pět let od přečtení knihy. Emilia Clarke byla mimochodem během trmácení se pouští krásnější než kdy jindy. Hvězdu musím strhnout za opět stupidní linii v Dorne, Benioff a Weiss neumí vymyslet nic lepšího než prosté zabíjení. V knize je tato linie daleko komplikovanější, tady to zkrátka vše zabijí (doslova i přeneseně) "Sand Snakes", které se navíc umí záhadně teleportovat k Trystanovi na loď.

Na téma holocaustu již bylo natočeno nepřeberné množství filmů. Tento bych nezařadil mezi ty úplně nejlepší, ale pořád mezi velmi nadprůměrné. Hlavní hrdina byl bezpochyby zajímavou osobností a Karl Markovics jej zahrál s přehledem. Ocenil jsem hlavně svižnost snímku, nic nebylo zbytečně natahováno, což bývá u neanglických snímků aspirujících na různé ceny problém. Tady byl ale Oscar zasloužený, kvalitou si snímek nezadá s mnohými s daleko vyššími rozpočty. Napětí se chvílemi dalo krájet, jen mi chyběla výraznější hudba. Slabších 5 hvězd.

Nuda k uzoufání.

Shannara Chronicles sice do fantasy žánru nepřináší nic nového a až příliš se podobají Pánovi prstenů, ale od nějakého druhého, třetího dílu jsem se nenudil ani vteřinu. O napínavé scény tu není nouze, masky démonů jsou opravdu výborné (v tom se Pánovi prstenů téměř vyrovná) stejně tak jako různé vidiny a ovládání mysli, které působí patřičně děsivě. Epizody končí v klíčových situacích, takže navnadí k sledování dalšího dílu. Není to nicméně jen prvoplánový krok, díly působí plnohodnotně i tak. Teď k negativům. Vlastně se tam toho děje tolik, že na konci epizody ani nedokážu říct, co vše se tam vůbec přihodilo. Chybí tomu nějaké hlubší momenty, s minulostí postav se seznámíme jen povrchně (Eritreia budiž výjimkou), některé se na obrazovce objeví příliš pozdě. Mám na mysli třeba jednu elfku, o které jsem ani nevěděl, že existuje, a najednou plánuje převrat. Nesnáším zde všudypřítomné záchrany na poslední chvíli, šťastné náhody a nepravděpodobná setkání. Většina rádoby hlubokých promluv šustí papírem a herecky to také není žádná sláva. John Rhys-Davies se v postapokalyptickém světě převtělil do elfa a jednoznačně předvádí nejpřesvědčivější výkon, třebaže jeho vizáž elfská zrovna není. Většina ostatních herců je béčkové kategorie, i když Aaron Jakubenko mě zaujal a hrál velmi přesvědčivě, vychvalovaný Manu Benett není zlý, ale jeho postavu zkrátka podkopávají jalové repliky. A o ničem jiném, než o vážných a osudových záležitostech od něj neuslyšíme. Humor tu v podstatě chybí. Zato romantiky je tu na můj vkus až příliš. Pokud si někdo stěžoval na milostný trojúhelník v Hobitovi, který byl zpracován velmi citlivě a jemně, tak tady bude vyloženě trpět. Zamrzí také lacině vypadající výprava. Což o to, hlavní elfské město vypadá z ptačího pohledu působivě, ale zblízka už je to horší. Spíš než elfskou architekturu mi interiéry připomínaly prostředí nějaké vesmírné lodi. Škoda. Ale rozpočet asi nebyl příliš vysoký, jak naznačují i jiné věci. Hudba je velmi zvláštní, vágní, nemá žádný rozpoznatelný motiv, ale působí dosti étericky. Abych to shrnul, seriál určitě stojí za zhlédnutí nejen pro fanoušky fantasy. Kvalita sice není špičková, za což může jak zpracování, tak předloha, ale zábava je zaručená.

Příjemný snímek, který však v první polovině zoufale postrádá tempo. Jedním slovem nuda. V druhé polovině už se ale situace vyhrocuje a o vtipné momenty není nouze. Dobře tu funguje situační a absurdní humor, naopak realismus šel stranou. Škoda toho slabého začátku. Antonio Banderas je tu téměř k nepoznání a jeho role je diametrálně odlišná od těch, co ho měly proslavit. Nemohu nezmínit Carmen Maura, která celý film s přehledem dovedla až k výbornému finále.

Černý kotel se zpracováním vymyká ostatním disneyovkám a rozhodně to není na škodu. Atmosféra byla výborná a armáda neživých v čele s rohatým králem byla velmi působivě zpracována. Film dost připomíná Pána prstenů, hlavně tedy děj Návratu krále. Dokonce i neidentifikovatelný chlupáč Gorky byl roztomilým ztělesněním Gluma, i hlas měl podobný. Závěr jako by PP z oka vypadl, jen škoda toho vypořádání se s hlavním záporákem. Zde už jim asi došly nápady, přestože jinak jich tu bylo plno, z nichž nejvíc se mi líbilo prorocké čuně Henry. Poměrně bizarní záležitost, která trochu pokulhává za disneyovkami z let 1989 - 1999 (podle mě jejich zlatá éra), ale za svou neobvyklost a imaginaci si zaslouží slabších 5 hvězd.

Ex Machina má slušnou tíživou atmosféru, podpořenou klaustrofobickým sídlem (mimochodem vizuálně úžasným). Rozhovory Caleba s Avou při výpadku proudu filmu dodaly napětí, že jsem si chvílemi připadal jak v thrilleru. Nejsem ale moc velký fanoušek otevřených konců a snímku chyběla pořádná gradace. Oceňuji ale fakt, že za 15 milionů dolarů se podařilo natočit film s tak přesvědčivými roboty. 7/10

Tak se mi zdá, že Akademie až moc lpí na názoru veřejnosti. To divadlo ohledně černošských protestů mohli smrsknout do jediného výstupu, poslouchat to celý večer hraničilo s trapností. O některých udělených Oscarech ani nemluvím. Takové kostýmy, výprava a masky pro Mad Maxe jsou mimo mé chápání v konkurenci s Carol, Dánskou dívkou či Revenantem. Ve všech těchto kategoriích mi přišel z nominovaných nejhorší. Leonardův Oscar byl možná zasloužený, ale spíš udělený, aby všichni už dali pokoj, i když tu máme již zesnulé umělce (viz Christoper Lee, Alan Rickman) a postarší vynikající tvůrce (Ian McKellen, Roger Deakins,...), kteří nikdy žádného Oscara nedostali. Samozřejmě to nejsou idoly mainstreamového publika, takže kvůli jejich Oscarům nikdo nebrečí. V In Memoriam mě potěšil hold kameramanu Ondříčkovi, ale co mě rozhodilo je fakt, že Andrewa Lesnieho, kameramana Pána prstenů úplně vynechali (stejně jako ho ani nenominovali za Dvě věže a Návrat krále, netuším, co proti němu Akademie má). Toto si opravdu nezasloužil. Co se mi líbilo oproti jiným ročníkům byl způsob prezentace jednotlivých kategorií s názorným ukázkami, které se dosud omezovaly spíše jen na herce. Takto by to mělo vypadat každý rok. Ne že u nejlepší kamery přečtu nominace a hotovo. Celkově jsem zklamán, i když Oscar pro Marka Rylance mi udělal velikou radost, jeho výkon byl úžasný. Spotlight jako vítěze za nejlepší film neuznáván, ze všech nominovaných mě zaujal nejméně. To už je ale klasika. Opět zvítězilo silné téma natočené však naprosto sterilně a chladně.

Vizuálně poutavé a dobře zahrané, chvílemi velmi napínavé, ale i tak nemůžu jít na výš než silné 3 hvězdy. Příběh je strohý, spoustu věcí nevysvětlených, takže zdánlivě nedávají žádný smysl a konec už je jen brutální řež bez jakéhokoli řádu. Asi to dobře vystihuje nečisté praktiky na obou stranách barikády, ale chyběla mi tam nějaká pointa. Kdyby se Emily Blunt alespoň rozhodla na konci vzdorovat, celkové vyznění mohlo být o dost lepší.