První den zbytku tvýho života

Už dlouho ze mě žádný film neždímal slzičky tak přirozeně a nevlezdoprdelsky. Skoro jsem měl chuť vyrvat z laptotu harddisk a vlepit mu slintavého hubana. A že to byla celá škála slziček - od veskrze radostných až po ty brutálně zkormoucené. Ale abych nepředbíhal. U tohoto typu filmů mám neodbytnou potřebu vyžblebtnout svou rozjuchanost nad bezvadně strávenou skorodvouhodinovkou, ovšem u všech se opakuje ten samý vzorec - skvělí herci, scénář, režie, blablabla. Znenadání však vyvstává nepříjemná skutečnost, že o filmech vím naprosté hovno, a já si zahanbeně tisknu čelo ke kolenům. Ale v cuku letu se mi sebevědomí opět vlévá do žil a já se zdviženým frňákem pronáším: "Cítím tu ryzí dokonalost každé filmařské složky ve svém srdci!" O vteřinu později si vzpomínám, jaký to jsem cynický zmrd a větu lehce upravuji na: "Cítím to ve svém čůrakovi..." A o další vteřinu později mám už všechno na háku, neboť si uvědomuji, že tu jsou všude okolo samí moudří filmoví kritici, a všichni souhlasně pokyvují makovicemi, když sděluji světu následující: "Svéráznější, vymazlenější a originálnější rodinnou ságu byste těžko pohledali." (11.02.2014)

Vychytaný název zlomového okamžiku v životě jednoho každého z obyčejné pětičlenné rodiny, jehož důležitost je uchopena jako subjektivní vjem jednotlivých členů. Žádná velká morální dilemata ani extrémy, jen ubíhající čas, který nás učí přizpůsobovat postoje, prohazovat přední místa priorit a nacházet cesty zpět. Více, než čím jiným se snímek zabývá procesem odpouštění - co všechno musí rodiče prominout svým dětem a samozřejmě naopak, aby byli schopni nadále se navzájem milovat a tím se mnohem lépe vyrovnávat se ztrátami, které neodvratně přijdou. Jedině pak se může i den z nejsmutnějších stát perfektním, jak praví skvěle vybraná finálová skladba... Skvělý Marc-André Grondin a soutěž ve hře na kytaru bez kytary :-) (20.02.2013)

Kvalitní film na pomezí komedie a dramatu. Výborné herecké výkony drží neuvěřitelně lidsky podanou, výborně vykreslenou historii jedné rodiny. Bohužel první půlka filmu nasadí laťku příliš vysoko a závěr už trochu ztrácí dech (jak je zvykem u velké části francouzských komedií). Nečekejte nějakou artovou, nebo dokonale psychologickou pecku - jak by se mohlo zdát z momentálního 100% hodnocení - ale jde o nadprůměrný, poctivý, pěkný snímek. Stále se mi ale asociovala Prozřetelnost od Resnaiho a ta je přece jen o level výše. (20.11.2009)

Krásné, uhlazené, dojemné a hlavně pravdivé! Francouzi jsou opravdu okouzlující a umí dobře hrát. Myslím, že unikátní snímek o pravém životě. Po zhlédnutí jsem v sobě měla takový příjemný pocit, i ten závěr je takový rozporuplný, ale přitom skvělý. Vynikající doprovodná hudba a atmosféra, která mě vtáhla přímo do děje. Tento snímek má opravdu všeho dostatek. Jediné co mi tam chybělo bylo více podrobností a dotahování. (29.07.2012)

"VIDÍŠ TATI, TAK TOHLE JE GRUNGE" :)) Krásná ba přímo okouzlující sonda do života jedné obyčejně neobyčejné rodiny. Nenucený přirozený způsob vyprávění a hlavně uvěřitelný na milion procent. Prožíval jsem všechny jejich strasti i radosti naplno. A co víc, já díky tomu filmu cestoval v čase spolu s nimi a nejvíc si zavzpomínal s Fleur na dobu kdy světu vládl Kurt a grunge a já ještě mohl házet hřívou vlasů :)) Vlastně to byl svým způsobem zážitek 3D :) Fajn film, díky kterému si člověk připomene, jak důležitá je rodina.... a proto prožívejme naplno "první a další dny zbytku svých životů" (25.08.2014)